VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Veterán vzpomíná, jak vybudoval letiště

VYŠKOV - Dnes jedenaosmdesátiletému válečnému veteránovi plukovníkovi Jiřímu Šimkovi vděčí Vyškov za obnovu letiště po druhé světové válce. Když se zapojil do odboje proti nacistům, byl ještě téměř dítě.

25.10.2007
SDÍLEJ:

Jiří ŠimekFoto: DENÍK/ Šárka Dubská

„Zpravodajskou brigádu rekrutovali většinou z řad studentů. Když se dvanácti až patnáctiletí kluci motali kolem kasáren, nebyli Němcům tak nápadní,“ vysvětluje Šimek, který získával zprávy o německé armádě. Další lidé je pak předávali do Londýna.

Nerad vzpomíná na Pražské povstání, které mělo zabránit Němcům uprchnout před Rudou armádou na západ. „Neměli jsme žádné zbraně. Naopak mezi německými obyvateli Prahy bylo plno ozbrojených civilistů, kteří naše lidi odstřelovali z oken. Tak vznikly tehdy největší ztráty,“ smutní dodnes veterán, který po válce studoval na vojenské akademii u dělostřelectva.

Poté ho převeleli k letectvu, kde měl za úkol vytvořit dělostřelecké průzkumné letectvo. Po splnění úkolu velel přerovskému letišti. „Pak se začala stavět dráha. A dělníci si stěžovali, že když startujeme, musí utíkat od strojů. Tehdejší politruk nařídil, že si tedy na Moravě zbudujeme nové letiště. Vybral jsem si Vyškov,“ vzpomíná Šimek.

Popisuje, jak v Dědicích stály tenkrát jen dřevěné domy. Nahoře sídlila těžká dělostřelecká brigáda vedená generálem Vítkem, dole tanková brigáda vedená plukovníkem Ondíkem. Oba velitelé byli rádi, že ve Vyškově vznikne letiště

„Dokonce nechali vystěhovat hosty z jednoho hotelu a nabídli mi ho jako kasárna. Když jsem viděl to broušené sklo a naleštěné parkety, odmítnul jsem. Vojáci by to zničili. Našel jsem si tedy blíž k letišti budovu, kterou Němci částečně vyhodili do povětří a opravili jsme ji,“ vypráví veterán.

Pro zaměstnance letiště dokonce nechali postavit nedaleko letiště tři domy po dvanácti bytech. „Byl jsem se tam podívat. Bytovky tam stojí dodnes,“ říká Šimek. Na letiště dal zavést vodovod, elektřinu, telefonní vedení. Nechal opravit hangáry, které byly rozstřílené a zničené.

Letiště zvládl postavit v krátké době během roku 1950. Krátce nato ale nastal obrat. Nadřízení letce z Vyškova odveleli.

„Přišel nový politruk a rozhodnul, že se vrátíme do Přerova. Že si to se stavaři vyřídí. Jenže v té době už jsem ve Vyškově prostavěl téměř sto osmdesát čtyři miliony korun. Na dnešní přepočet by to byly dvě miliardy. Nejdřív z toho bylo dusno, ale pak uznali, že jsem si to sám nevymyslel,“ směje se veterán.

Poté ještě nějakou dobu velel přerovskému letišti. „Pak ale kontroloři z politické správy přišli na to, že nejsem ve straně ani ve Svazu socialistické mládeže. Vstup do strany jsem odmítnul, takže mě zbavili velení. Dovolili mi ale zůstat jako řadovému pilotovi.

Vlastně se nic nezměnilo, já jsem velel a papíry podepisoval ten, co mě nahradil,“ vzpomíná dnes už s úsměvem válečný veterán Šimek.

25.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hasiči zachránili při požáru přístavku rodinný dům. Museli rozebrat střechu

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Vyškov na podzim útočil na špici MSFL. Přesto trenér stále hledá lídra mužstva

Vyškov - Plánovanou předehrávku prvního jarního kola svých soutěží moravská řídící komise fotbalu zrušila. V MFK Vyškov mohou v předstihu bilancovat uplynulý podzim čtvrtého roku svého účinkování v Moravskoslezské lize. „Podzim byl celkově dobrý,“ říká trenér MFK Vyškov Jan Trousil.

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

Malovat jsem se naučila až žehličkou, přiznává rousínovská výtvarnice

Rousínov - Učitelka, cestovatelka, publicistka a umělkyně. Tím vším je Irena Lochmanová z Rousínova.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Brno – Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT