Na pohled druhý starobylý motocykl téměř nevyčíslitelné historické hodnoty. Jen znalec pochopí, že pod omšelou slupkou sajdkáry Miroslava Moudrého ze Slavkova u Brna se ukrývá skutečně cenný kousek. Jeho nenápadnou krásu nečekaně objevili i amatéři. Návštěvníci slavkovského setkání veteránů, kterého se před několika dny zúčastnilo kromě sedmi stovek automobilů také sto dvacet starých motocyklů z celé republiky i ze zahraničí, označili oprýskanou sajdkáru za nejelegantnější motorku. Překvapili tím i samotné pořadatele, kteří očekávali, že vyhraje spíš některý z chromovaných harleyů.

Sedmdesátiletého stařečka prý majitel v žádném případě nebude dávat do většího lesku. „Na této motorce je nejlepší právě zachovalost původního originálního stavu. To se nedá ničím nahradit. Jestli my budeme v jeho věku v tak dobrém stavu tak jako on, tak si budeme hvízdat,“ říká s úsměvem Moudrý.

Motorku mu dohodili kamarádi. Ale prý majitele přemlouval víc než tři roky, aby mu ji svěřil. Hromádku šrotu se mu podařilo zprovoznit.

„Musel jsem spravit motor. Teď je stroj plně funkční a dokonce má platné doklady. Na zbytek už rozhodně sahat nebudu,“ dušuje se Moudrý. Podle něj je původní stav nevídaně zachovalý. „Všechny původní linky a ručně provedené nápisy jsou v dobrém stavu. Kdo tomu rozumí, ten ví, že přelakovat a nachromovat stroj můžu vždycky. Ale přišel by tak o původní patinu. O výpověď všeho, co ten stroj zažil, co má za sebou. Přišel by o kus historie,“ tvrdí Moudrý, který je včetně výrobce čtvrtým majitelem vozu.

Motorka s bočním vozíkem sidecarem zvaným lidově sajdkára pochází z malovýroby brněnské firmy Kielar, která vyprodukovala jen několik malých sérií motocyklů. „Firmu znají jen ti, co se o motocykly zajímají hlouběji. Tenkrát to fungovalo tak, že malovýrobci nakoupili komponenty jiných výrobců a rám a další doplňky dělali sami z toho, co jim jejich slévárna a kovovýroba dovolila,“ vysvětluje majitel.

Motocykl proto připomíná na první pohled DKW 500 SB, protože je v motorce použitý poněkud upravený motor z tohoto stroje. Na první pohled nelze přehlédnout buclatou nádrž podobnou z DKW 300 z roku 1931. „Jsou použité nejenom díly z DKW a z německých motocyklů, ale něco je i z českého ogara,“ doplnil Moudrý.

V dokladech se lze dočíst že motocykl KBM 500 byl vyrobený v roce 1938 a má výrobní číslo sedmapadesát. Z toho se může zájemce jenom dohadovat, kolik strojů firma nakonec vyrobila. Mnoho se o ní už neví, zdrojem informací jsou dnes již jenom zažloutlé fotografie. Zachovalých strojů je pomálu. Ten ze sbírky osmatřicetiletého slavkovského sběratele patří k nejlepším.

Moudrý vlastní i další miláčky na dvou i čtyřech kolech. „Nejsou to tak cenné a exotické kousky jako KMB, ale také mi přirostly k srdci. Jde o Jawy péráky, čézety z osmatřicátého roku, auta Areo 500, stará oktávka. Rodina mému koníčku celkem fandí. Vždycky je lepší ležet pod autem, než vysedávat v hospodě,“ směje se Slavkovan.