Kromě toho byly kolem kostela provedeny tři kopané a tři vrtané sondy. V obrazovém znázornění jsou mimo jiné vyznačeny pozice sklepů, chodeb, zdiva uvnitř i vně kostela a existence obdélníkové i kruhové krypty.

Stavebně - geologický průzkum je možné využít i k dedukci původního terénu na náměstí, v okolí věže a kostela. Mocnost navážek v těsné blízkosti kostela se pohybuje většinou od dvou do dvou a půl metru. Místy se mohou vyskytnout i značné nepravidelnosti.

Například na západní straně u věže vrtaná sonda zjistila navážku až do hloubky pěti metrů. Jedná se o jednotlivou sondu, ale u věže navážka ukazuje na to, že tam byly příkopy a opevnění.

Podzemí Rousínova by si zasloužilo stavebně-historický průzkum. Obzvlášť chodby vedoucí ke kostelu a do věže, do kruhové krypty a samostatné sklepní prostory. Bylo prokázáno, že spodní část věže až do výšky osmnácti metrů je původní z doby před rokem 1700, kdy probíhala výstavba kostela podle návrhu italského architekta Martinelliho. Podle jeho návrhu je, mimo jiné, provedena první etapa stavby slavkovského zámku pro rod Kouniců.

Spodní část věže je z kamenného zdiva o síle metru a půl. Ve třech podlažích ze strany kostela jsou původní kamenná ostění vstupů do věže z venkovního schodiště. V několika okénkách věže jsou osazena původní kamenná ostění střílen.

Starý kostelík byl obráceně orientovaný oltářem k východu. Původní věž sloužila jako pozorovací a obranná se starými věžními hodinami, které udržoval „rechtor“. Věž byla asi obecní. O stáří vypovídal také zvon, který tam býval. Ulitý byl v roce 1581 a sloužil pro „šturmování“ při požárech a blížícím se nepříteli, jak je uvedeno v obecních účtech.

Věž byla v minulosti ohrazená. Dosvědčuje to nález provedený při kopání rýhy pro kanalizaci pod vozovkou průtahu I/47 městem, kolem kostela v roce 1970. Bagrem byla odkryta pravděpodobně zřícená dřevěná palisáda z období opevnění města (viz foto).

V prostoru před dnešním oltářem, původně pod kruchtou (kůrem) starého kostela, prokázal radiogeologický průzkum existenci kruhové krypty o průměru šesti metrů, s výškou klenby asi dva a půl metru a v hloubce klenby pod podlahou kostela půl metru. Kruhový tvar nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o pozůstatek stavby románské. A to by znamenalo nový pohled na stáří původního kostela v Novém Rousínově, i na to, jestli původní kostelík byl dřevěný. Asi ne. Radarový průzkum prokázal i existenci původních základů kostela. Krypta by si zasloužila alespoň navrtání sondy do stropu a průzkum vnitřního prostoru kamerou.

Georadarový průzkum prokázal také existenci sklepů pod náměstím u kostela. Například velkého sklepního prostoru asi pět krát dvanáct metrů za starou radnicí, z části pod „průtahem“, a obdobného sklepa na opačné straně radnice a existenci dalších sklepů pod náměstím ve dvou výškových úrovních.

Vše nasvědčuje tomu, že původní půdorys města a rozmístění domů bylo jiné, než vnímáme v současnosti. A hlavně se měnil častými válkami, které naším krajem procházely, a ještě častějšími požáry.

Pro ilustraci uvádím, že například velkým požárem utrpěl Nový Rousínov 27. května 1825. Tento založený požár podporovaný silným větrem během pěti minut zachvátil třináct domů kromě kůlen a dva šestispřežné vozy naložené zbožím do zahraničí. Přitom uhořelo sedm osob, devět koní a více kusů ostatního domácího zvířectva.

Prakticky ve všech domech kolem náměstí jsou rozměrné klenuté sklepy. Na pravé straně zasahují až pod zpevněnou plochu náměstí. Některé sklepy byly v minulosti přepažené, klenba některých sklepů byla narušena při provádění inženýrských sítí.

Největší sklep je pod domem bývalé „Védepky“, dnes Muselíkovo, kde se po stavebních úpravách zboží ukládalo vysokozdvižným vozíkem.
Sklep před domem Pivečkovým je ve dvou úrovních a větrací průduch je až v zatravněné ploše u kostela. Na druhé straně kostela jsou pod domy rovněž veliké klenuté sklepy, jako například pod domy č. p. 3, 4, 5, 17 – 18.

Pod bývalým pivovarem č. p. 20 (dnes Potraviny) po poslední várce piva sklepy používal pro uložení piva Hrušecký pivovar a to až do roku 1928, kdy byla zahájena demolice budov a provedena příprava pro stavbu Sokolovny (dnes Potraviny Vlach).

Při celkové rekonstrukci „staré radnice“ v letech 1998 – 2001, která si vyžádala přes dvacet milionů korun, byla provedena oprava a vyčištění dvou na sebe navazujících sklepů tvořených kamennou a cihelnou klenbou.

Vnější sklep směrem ke kostelu byl úplně odkryt, klenba byla zesílena betonovou skořepinou, která byla opatřena izolací proti vodě.

Sklepy jsou bez užitku. Zadní sklep měl větrák zasypaný cihlami a maltou, zatímco předního ve sníženém „dvorečku“ před arkádami radnice větrací otvor s mříží překrytý dlažbou.

Sklepy nejsou odvětrané. Zvýšená vlhkost je řešena tak, že bylo odpojeno elektrické osvětlení, které bylo ve sklepech při rekonstrukci nainstalované. Je to škoda, zdivo se nadměrnou vlhkostí ničí.

Václav Sedlmajer