Jak vás napadlo udělat informační web Slavkova?

Vydávám městský zpravodaj, takže se ke mně dostává spousta informací, které se do něj nevejdou, a to mě mrzelo. Navíc se mi informovanost Slavkovanů nezdála dostatečná. Chtěl jsem tedy nabídnout lidem další zdroj aktuálních informací, a tak vznikl tento web.

Říkáte, že se do zpravodaje všechno nevejde, přitom se za dobu vydávání značně rozrostl…

To je pravda, ale stejně to nestačí. Když jsme se zpravodajem před třinácti lety začínali, tak měl osm stran. Protože jsem se snažil lidi informovat co nejvíc, oslovil jsem různé zájmové spolky a měsíčník se postupně rozrostl na současných průměrných dvaatřicet stran.

Co dalšího ještě vydáváte?

Například už víc než deset let vydáváme ročenku Informace Slavkovsko a kromě časopisů také knížky. Zajímavá je například kniha tří autorů s názvem Slavkov u Brna Austerlitz: město nejen se slavnou historií.

Zbývá vám při těchto aktivitách ještě čas na rodinu?

Ano, zbývá, i když si například práci na informačním webu často beru domů. Kromě jiného spolupracuji se svým synem, takže se vidíme každý den. Se svou rodinou také trávím víkendy, a pokud to jde, účastníme se místních společenských akcí.

Jaké máte koníčky?

Často chodíme se synem na pochody, letos jsme jich absolvovali už spoustu. Ten poslední byl třicetikilometrový pochod Bošovická šlapka. Loni jsme si dali za cíl projít trasu podél Litavy od pramene až k soutoku do Židlochovic. Mile mě překvapilo, že článek, který jsem o tomto putování podél břehu Litavy zveřejnil, má mezi ostatními články největší sledovanost.

Jste také sběratel, co ukrýváte doma?

Se synem sbíráme počítače značky Apple, kterých máme už asi osmdesát. Nejvzácnější kousek je počítač z roku 1983, dovezený ze Švýcarska.

Je to vaše jediné sběratelské zaměření?

Od dětství sbírám také motýly. Je to moje velká vášeň, na kterou mi už bohužel nezbývá moc času. Dříve jsem jezdil lovit motýly například po Evropě, do Číny, Tibetu, nebo Mongolska, dnes už si ale několikatýdenní cestování nemůžu kvůli práci dovolit.

K informačnímu webu patří logicky také fotografie. Baví vás fotit?

Baví, jsem ale stále fotograf amatér. I dnes si většinu akcí fotím sám, ale jsem vděčný za to, že mám známé a kamarády, na které se můžu spolehnout a kteří mi fotky z některých událostí dodávají.

Jak vypadá váš běžný den?

Ve všední dny bývám do večera v práci. O víkendech se většinou účastním kulturních a společenských akcí. Musím říct, že se považuji za lokálního patriota, takže je mi nejlíp ve Slavkově a v jeho širším okolí. Jsem tady moc rád.

Jak se to stalo, že jste ke Slavkovsku tak přilnul?

Vyrůstal jsem v blízkých Blažovicích a do Slavkova jsem se přistěhoval začátkem osmdesátých let. Když jsem se osamostatnil a začal dělat to, co dělám, tak jsem se začal zajímat o historii města a zdejší dění. Teď se snažím sám zachytit Slavkov v průběhu let. Mám vyfocená některá místa, která se od té doby změnila, oslovili jsme také lidi, kteří nám začali nosit svoje vlastní staré fotky. Archiv, který vytváříme, už čítá několik tisíc snímků, které si skenujeme a majitelům vracíme. Nejstarší fotku Slavkova mám z roku 1880.

Máte nějaké vize do budoucna?

Mým přáním je někdy v budoucnu vydat knihu právě s fotografiemi města. Na webu bych chtěl mít také archiv všech zpravodajů, které vycházely od roku 1945. Velkou část se mi jich už podařilo získat. Mám je buď fyzicky, nebo už naskenované a postupně je na internet budu doplňovat.