Další díly seriálu Přírodní krásy Vyškovska najdete ZDE

Podobně jako řada zejména stepních lokalit, i Panská skála paradoxně vznikla činností člověka. Je to bývalý lom, jakých je v okolí Habrovan, Olšan a nedaleké Lulče či Hamilton hned několik.

Panskou skálu prohlásily orgány ochrany přírody někdejšího Okresního úřadu ve Vyškově přírodní památkou na počátku devadesátých let minulého století.

Lokalita se nachází v katastru Habrovan, zhruba jeden a půl kilometru západně od obce. Ačkoliv leží uvnitř lesního komplexu, není součástí lesního půdního fondu. Její rozloha obnáší necelých dva a půl hektaru. Zajímavostí je, že jde o jediné chráněné území vyškovského okresu, jež nenáleží do Karpatské soustavy.

Podle údajů zveřejněných na webové stránce vyškovské radnice je Panská skála někdejším lomem na stavební kámen, na jehož dně se vytvořil systém vzájemně propojených bezodtokových tůněk napájených částečně dešťovou vodou, částečně i vodou podzemní, která tam vystupuje na povrch. V místě lze dodnes pozorovat zbytky zařízení lomu, jež už téměř strávil zub času.

Tůňky se staly ideálním místem k rozmnožování vzácných obojživelníků. Konkrétně se jedná o čolka obecného a karpatského a skokana hnědého. Zatímco skokana zná každý velmi dobře, čolky už možná dnešní školáci viděli jedině ve formaldehydu přírodovědeckého kabinetu. Oba druhy čolků patří k silně ohroženým druhům.

Čolci se velmi podobají ještě vzácnějším mlokům a s výjimkou doby rozmnožování žijí dost skrytým způsobem života pod kameny, mechem a v dalších skrýších. Většinou se živí hmyzem a jeho larvami, pavouky, drobnými měkkýši a podobně.

V době rozmnožování do dubna do června se páří v tůňkách. Samečci obou druhů mají krásný svatební šat, čolek obecný i hřbetní hřeben. Samičky jsou mnohem nenápadnější.

Pro obojživelníky není dobré, aby tůňky příliš zarostly, vegetace ale nesmí zcela zmizet. Lidé tedy musejí lokalitu udržovat. Hrozbou jsou pro ni hlavně nálety osik a dalších topolů, jehličnanů a jívy z okolního lesa. Co je obzvlášť nepříjemné, lidé mají tendenci si z Panské skály dělat černou skládku.

Panská skála není domovem jen vzácných živočichů, vědci tam objevili rovněž několik exemplářů vraního oka čtyřlistého.

Vážení čtenáři, seriál Přírodní krásy Vyškovska najdete také v tištěné podobě každou středu ve Vyškovském deníku Rovnost.