Další díly seriálu
Tajemství zasypaná hlínou naleznete ZDE

V minulém díle jsme se obšírněji seznámili s problematikou násilných úmrtí a lidských obětí, které lze rozpoznat při archeologických výzkumech. Dnes se zaměříme na úmrtí následkem nemocí a úrazů. Úmrtí způsobená těmito dvěma faktory byla v pravěku a raném středověku jistě velice častá, ne vždy se však dají spolehlivě archeologicky prokázat.

Zajímavým příkladem je zřejmě hrob třiceti až čtyřicetileté ženy, nalezený v roce 2005 v budovaném areálu firmy Velux ve Vyškově. Hrob byl umístěn na velmi exponovaném místě – v poměrně prudkém svahu, kde se nikdy běžně nepohřbívalo. Ani archeologové při výzkumu nepočítali s tím, že by se nějaké nálezy mohly v těchto místech ukrývat, a proto ani nedošlo ke skrytí podorniční vrstvy.

Noční přívalový déšť jim však velmi pomohl, protože odhalil kostru, patřící, jak se později zjistilo, germánské ženě vysoké 164 centimetrů. U sebe měla dvě bronzové spony původně spínající její oděv. Hrob byl datován do starší doby římské – do 1. století našeho letopočtu.

Zajímavé však je, že na celé pětihektarové ploše výzkumu nebyl žádný další takto starý nález. Navíc umístění a hloubka hrobu (pouze 30 centimetrů) nasvědčuje provizornímu pohřbu narychlo. Žena zřejmě patřila ke skupině Germánů, kteří se tímto krajem pohybovali. Mohlo se jednat například o kupce či příslušníky některého rodu, kteří hledali nové místo pro postavení vesnice. Během jistě náročné cesty žena zřejmě onemocněla a její příbuzní ji na poli poblíž Marchanického potoka narychlo pohřbili.

Pes a dítě v jednom hrobě

V tomtéž roce a na stejné lokalitě archeologové prozkoumali velkomoravskou zásobní jámu, která neobsahovala předměty typické pro zásobnice. Uvnitř byl v dřevěné schránce uložen velmi starý mohutný pes a na jeho ocase – lebka tří až čtyřletého dítěte. Navíc pod schránkou ležel kompletní nepoškozený kamenný žernov.

Výklad tohoto zajímavého rituálního pohřbu je dodnes záhadou. Co se dítěti stalo? Proč byla pohřbena pouze jeho lebka? Vše lze vysvětlit pouze za pomoci spekulací. S největší pravděpodobností šlo o úraz. Zranění způsobená úrazy byla totiž v té době u dětí velice častá.

Velmi častou příčinou úmrtí byla i špatná výživa. Příkladem je pohřeb tří ař čtyřletého dítěte v zásobní jámě z mladší doby bronzové (1000 před naším letopočtem), nalezený během výzkumu ve vyškovské průmyslové zóně Nouzka II.

Podle vývoje chrupu se sice jednalo o téměř čtyřleté dítě, délka dlouhých kostí však odpovídala dožitému věku zhruba osmnácti měsíců.
Porézní kosti ve stropech očnic spolu se zřetelnou růstovou retardací byly důkazem nedostatku vitamínů, živin, poruch metabolismu a z toho vyplývajícího hladovění. Toto obřadně pohřbené dítě – v hrobě bylo i několik kusů kompletních nádob – patrně zemřelo na podvýživu.

Důkazem vysoké dětské úmrtnosti je torzo pohřebiště prozkoumané v roce 2006 u Ivanovic na Hané. V místě zvaném Spravedlnost byly objeveny čtyři kostrové hroby ze starší doby bronzové (1900 – 1600 před naším letopočtem). Ve všech byly pozůstatky dětí ve věku od šesti do devíti let. Antropologové sice nezjistili žádné konkrétní onemocnění, ale dětský hrob je již sám o sobě důkazem předčasného úmrtí způsobeného nemocí či úrazem.

Další skupinou ohroženou předčasným úmrtím byly ženy během těhotenství a při porodu. Vzácným důkazem je odlitek kostry ženy, který dnes mohou spatřit návštěvníci archeologické expozice v Muzeu Vyškovska. Hrob byl nalezen na počátku 20. století ve Vyškově v takzvané Markově cihelně (dnes ulice Na Vyhlídce a Hybešova). V hrobě byla uložena dvaceti až čtyřiadvacetiletá žena s ještě nenarozeným osmiměsíčním plodem, který však již hlavičkou směřoval do porodních cest. Nález pochází ze starší doby bronzové a je mimořádně dobře zachovaný. Žena patrně nezemřela při porodu, ale s velkou pravděpodobností došlo k úmrtí plodu a následnému úmrtí matky.

Hromadný hrob ve Slavkově

Na nádvoří slavkovského zámku byly v letech 1996 a 2009 nalezeny pozůstatky několika desítek lidí. Na některých ženských a dětských kostrách nalezli antropologové poškození, které zřejmě způsobily kurděje.

I toto onemocnění souvisí s nedostatkem vitamínů a nekvalitní výživou. V hrobě bylo nalezeno i několik předčasně narozených dětí. Tento hromadný hrob zůstává dodnes nevyjasněný. Jisté je, že tito lidé byli pohřbeni na začátku 14. století. Na kostrách nebyly patrné stopy po válečných zraněních. Místo toho byly kostry zřetelně poznamenány chorobami způsobenými nedostatkem správné výživy.

Je možné, že byl Slavkov zasažen určitým lokálním ozbrojeným konfliktem, následně došlo k zrekvírování potravin pro vojenské účely a místní obyvatelstvo poté hromadně umíralo na nemoci z hladu. Jedinou dosavadní jistotou je, že se tento hromadný hrob nepodařilo přiřadit k žádné známé události z počátku 14. století.

Naši předchůdci žili ve velmi tvrdých podmínkách a s tím jistě souvisí velké procento předčasných úmrtí. Běžně se umíralo ve věku třiceti až čtyřiceti let a člověk, který se dožil padesátky, byl již považován za ctihodného kmeta.
V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat běžným kostrovým pohřebištím.

Vážení čtenáři, seriál Tajemství zasypaná hlínou najdete také v tištěné podobě každý pátek ve Vyškovském deníku Rovnost

BLANKA MIKULKOVÁ