Další díly seriálu Osobnosti Vyškovska naleznete

ZDE

Středisko ekologické výchovy, jež je součástí krajské školského zařízení pro enviromentální vzdělávání Lipka, si už svými speciálními kurzy získalo oblibu škol z Vyškovska i celé jižní Moravy.

Co je hlavním posláním krásenské Rychty?
Vzdělávat děti v oblasti poznávání přírody a ekologie. Chceme jim umožnit lépe pochopit život kolem nás a také dopad lidské činnosti na okolí. Zaměřujeme se také na vzdělávání dospělých, zejména učitelů.

Co nabízíte jiného než běžné školy?
Věnujeme se dětem na jiné úrovni. Přistupujeme k nim spíš jako kamarádi a kolegové. Odlišná je i výuka, děti samy pracují na vlastních projektech, což je vede k samostanému myšlení i kolektivní práci. Hodně se pohybují přímo v přírodě.

Jaké jsou to konkrétní projekty?
Minulý týden to byl třeba projekt Příroda a čas. Děti poznávaly stopy zvířat, určovaly druhy ptáků a dřevin. Středoškoláci zase třeba navrhovali stavbu nízkoenergetického domu.

Když přistupujete k dětem kamarádsky, tedy s větší benevolencí než učitelé, nehrozí, že s nimi budete mít problémy? Jestlipak se vám nějaký rozmazlený spratek na ekologickou výchovu s prominutím nevykašlal?
Dost nám pomáhají učitelé, navíc za týden se problémové děti tady nemají čas úplně projevit. Ale stalo se třeba, že studenti jednoho soukromého gymnázia šli raději na stejk do restaurace, když jsme uvařili v jídelně rizoto.

Jaká je úroveň znalostí přírody a ekologie současných dětí?
Jsou obrovské rozdíly mezi dětmi z měst a vesnice. Děti z měst jsou spíš individuality, hůř pracují v týmu, většinou neznají tak dobře přírodu. Zato si umějí vyhledat informace, lépe dovedou pracovat s počítačem. Venkovské děti si víc pomáhají, zvládají lépe pracovat v kolektivu, jsou ochotnější. Velmi zřídka se stane, že by se nás městský školák zeptal, jestli nepotřebujeme s něčím pomoci. Děti z vesnice zase nejsou tak samostatné.

Neodcizují se tedy městské děti přírodě?
Určitě. Málokdy si jdou třeba ven hrát. Spíš sedí doma u počítače, baví je komunikace skrze sociální sítě. Děti si dnes neumějí připravit jídlo venku nebo rozdělat oheň. To bylo kdysi v pionýru nebo skautu zcela běžné. A dne se právě takovou činností snažíme naši výuku zatraktivnit.

Kontakt dětí s přírodou tedy slábne, jak je to s jejich vědomostmi? Poznají ještě stromy nebo jelena od srnce?
Těžko paušalizovat. Některé děti mají spíš škatulkové znalosti, hodně záleží na tom, co zrovna ve škole probírají. My se snažíme dětem předkládat komplexní informace založené na vztazích v přírodě. Hodně dělá i kontakt s realitou v přírodě. Když vám někdo vysvětlí rozdíl mezi bukem a habrem přímo v lese, zapamatujete si to lépe než jen podle obrázku. Chceme ale taky, aby děti přemýšlely, aby se učily učit a zajímat se.

Už vás nějaké dítě něčím překvapilo?
Vždycky něčím překvapí, mají velice bohatou fantazii. Třeba když vymýšlely ekologické domy, někdy jsme užasli nad různými vychytávkami, které by nás ani nenapadly.

Co ještě Rychta nabízí kromě oblasti vzdělávání?
Hlavně poradenství, jsme součástí projektu Síť environmentálního poradenství v Jihomoravském kraji, Lipka je také partnerem projektu Škola pro udržitelný život Nadace Partnerství.

Jaká je spolupráce s obcí a místními?
Výborná a stále se zlepšuje. Nejvíc se to projevilo při vysazování sadu s tradičními odrůdami ovocných stromů. Místní se této myšlenky opravdu chytili a pustili se do práce, hodně pomáhali hasiči. Krásenští se začínají víc zajímat o naši činnost, cítím pokrok ve vzájemných vztazích. Obyvatelé jsou navíc aktivní, v obci se skoro pořád něco děje, což je výborné. Velmi dobrou spolupráci máme také se státními i vojenskými lesy.

V čem bude vaše vedení Rychty jiné v porovnání s vašimi předchůdci, Michalem Medkem a Vladislavou Cikánkovou?
Michal Medek rozhodoval o důležitých věcech spíš sám, kdežto Vladislava Cikánková upřednostňovala kolektivnější a demokratičtější model. Tento přístup se mi líbí a chci v něm pokračovat.

Co chcete budovat přímo na Rychtě?
Letos se bude měnit krov a střecha díky dotaci z evropského programu Leader, chceme dostavět dvůr, který by sloužil k výuce i jako technické zázemí. Kolegové by tam chtěli chovat i nějaká domácíc zvířata, uvidíme.

Máte představu o tom, jaká je úroveň ekologické výuky v zahraničí?
Na podzim loňského roku jsem měla možnost vycestovat do Velké Británie. S ekologickou výukou jsou tam samozřejmě dál, má vysokou úroveň. Děti se víc snaží postupovat vyloženě vědecky. Na druhou stranu je to poměrně drahá záležitost. Tato střediska tam jsou buď pro výběrové elitní školy, nebo naopak poskytují sociální programy dětem z chudších rodin. Chybí nabídka pro běžné žáky.

Jste spíš umírněná ekoložka nebo radikálka? Co si myslíte o hrozbě zeleného fašismu?
Každý z nás tady na Rychtě je spíš rozumný ekolog. V praxi chápu, že jízda autem není moc ekologická, ale ušetří mi dost času. Ekologické chování je nicméně velmi často i ekonomické. Zateplit dům, použít úsporné žárovky a třídit dopad přináší naší domácnosti úspory. Lidé jsou manipulovatelní, takže i myšlenku ekologie může využít šikovný demagog, tak to bohužel je.

Jaké máte koníčky?
Na koníčky moc času nezbývá. Přítel je místostarosta, takže se hodně účastníme různých akcí v Olšanech, jak obecních, tak aktivit tábornického a sportovního klubu. Volný čas tak patří prakticky výhradně domu a zahradě, případně našemu pejskovi. Když nějaká chvilka vyzbude, ráda se věnuju uměleckým řemeslům, jako je třeba drátkování.

Měnila byste své povolání?
Určitě ne. Do Rychty jsem nastoupila hned po škole a tato práce mě moc baví. Nejvíc se mi líbí, že není stereotypní.

Vážení čtenáři, seriál Osobnosti Vyškovska najdete také v tištěné podobě každé úterý ve Vyškovském deníku Rovnost.