Kam odvedl krysař děti? Na Vyškovsko

Kdo by neznal pověst o krysaři v dolnosaském Hamelnu. Je známá díky bratřím Grimmům, kteří ji zařadili do pohádek a pověstí. Podle jejich podání se roku 1284 objevil v německém městě Hameln krysař, který se měšťanům nabídl, že za určitou sumu peněz zbaví jejich město myší a krys, které tam už dlouho řádily.

Měšťané souhlasili, a tak krysař začal pískat na píšťalu. Odevšad hned vylezly krysy a následovaly krysaře ven z města až k řece. Krysař vstoupil do řeky a všechny myši a krysy se vrhly za ním a ve vodě se utopily. Město bylo vysvobozeno. Jenže měšťané nechtěli krysaři zaplatit slíbenou mzdu.

Proto krysař 26. června 1284 znovu rozezněl svou píšťalu. Tentokrát se k němu seběhly všechny hamelnské děti. Šly v průvodu za ním a všechny navždy zmizely v hoře Kalvárii, tedy na popravišti. Tato příhoda byla zaznamenaná i v latinsky psaných rukopisech.

Proto historikové hledali konkrétní význam pověsti, souvislosti a způsob, jakým se historické jádro postupně měnilo v pohádkovou pověst. A zjistili nevídanou věc. Podle všeho tehdy hamelnské děti doputovaly právě na Moravu, kde se usadily nedaleko Podomí ve vesnici Hamlíkov.

Této události se věnovali dva význační muži, kteří navázali na německého archiváře Wolfganga Wanna. A to už zesnulý Ervín Černý Křetínský, který se proslavil tím, že nalezl na Drahanské vrchovině dvaašedesát zaniklých obcí. O pár roků později se záležitosti věnoval dnes bývalý profesor z Boskovic, dvaaosmdesátiletý Jaroslav Bránský. Ten má na kontě dvaadvacet knížek o historii především Blanenska. V jedné z nich zaznamenal i historii Hamlíkova, který se nacházel na hranicích vyškovského a blanenského okresu.

Zjistili tak, že pohádka má skutečně reálný podklad. „Vyvedení dětí, myšleno mladých lidí z německého města Hameln, je historickou skutečností. Pověst o skutečné události, k níž byly během staletí vybájené dodatky o myších, potkanech a krysaři, se udržela po celé Evropě a bratři Grimmové ji vyšperkovali dalšími výmysly. Archivář Wann na základě bohatých archivních pramenů očišťuje pověst od báchorek a v postavě krysaře vidí lokátora vyslaného z Moravy, který verbuje nespokojenou hamelnskou mládež do krajiny pod hradem Holštejnem.

Jmenoval se prý Body, podle něho zřejmě získala své jméno vesnice Boden, dnešní Podomí,“ napsal v roce 1996 Křetínský pro Vyškovské noviny u příležitosti jeho přednášky v Bad Kissingenu, kam ho odborníci pozvali, aby je se svou teorií seznámil. Podle Křetínského znalost místa, kde Hamlíkov stál, znalost jeho půdorysu i polních lánů jeho teorii potvrzovaly.

Herold svolával píšťalou

Proč potřeboval Hamlíkov cizí osadníky? Ves měla podle Křetínského nejhorší terénní polohu ze všech známých zaniklých holnštejských osad. Byla na příkrých stráních dnešního Psího žlebu. Je pravděpodobné, že ji její obyvatelé brzy opustili.

Podobný osud měla i jiná ves jižně od Krásenska. Majitel holštejnského panství ve snaze osadit opuštěnou vesnici a mimo jiné ochránit její územní katastr před rozpínavostí blízkého Ruprechtova a před ohrožením z hradu Kuchlova, vyslal svého vyjednavače do Dolního Saska, odkud před nedávnem už přišli první obyvatelé a zakladatelé většiny jeho vesnic. Vyjednavač získal tajně část mládeže v Hamelnu a vydal se s ní k nelibosti měšťanů na dlouhý pochod na Moravu.

Wann dospěl k závěru, že kolonisty z Hamelnu zval na Moravu ve třináctém století olomoucký biskup Bruno, pravá ruka krále Přemysla Otakara II., který sám pocházel z okolí Hamelnu. „Není divu, že chtěl na Moravu přilákat své krajany. Podle odhadu přivedl Bruno na Moravu přibližně pětadvacet tisíc německých kolonistů,“ uvedl ve své publikaci Krysař a děti z Hamelnu na Moravě z roku 1999 Bránský.

Wann si položil otázku, proč právě odchod kolonistů z Hamelnu se stal podkladem známé pověsti. Podle všeho dřív odcházeli jenom jednotlivci, tentokrát však šlo o velký počet lidí z jednoho místa. A proč zrovna pověst o krysách? Podle Wanna šlo o sto třicet obžalovaných lidí obžalovaných, jimž hrozila exkomunikace a klatba.

Byli to malorolníci, kteří jako občané Hamelnu museli plnit své povinnosti vůči městu, ale zároveň byli poddaní kláštera, jemuž museli odvádět dávky. Byli k smrti vyčerpáni robotou a odepřeli poslušnost klášteru. Vítanou záchranou byla pro ně nabídka odejít na východ osídlit území olomouckého biskupství. Je pravděpodobné, že lokátorův pestře oděný herold, který svolal kolonizátory píšťalou, se stal předobrazem krysaře.

Hamlíkov spí

Zpočátku se Křetínský i mnozí jiní domnívají, že Hamlíkov u Podomí nemohl být tím, který Wann lokalizoval někde mezi Olomoucí a Brnem. „Tuto domněnku jsme zpočátku považovali za nepřijatelnou, protože počet hamlíkovských usedlostí zdaleka neodpovídal počtu sto třiceti dětí, jak vypráví pověst. Nicméně dnes, po uvážení, že děti mohly být rozmístěny i do dalších okolních vesnic holštejnského panství, založených podle jmen německými kolonizátory, nejeví se nám nyní tato domněnka tak nereálnou,“ uvádí se v kronice Podomí v úryvku zveřejněném na webových stránkách Podomí.

Postupně změnil názor i Křetínský. Domníval se, že asi dvaceti dvojicemi osadil vyjednavač opuštěnou vesnici, které se podle přistěhovalců z Hamelnu začalo říkat Hamlingen, tedy osada lidí hamelnských, počeštěně Hamlinkov či Hamlíkov. Ostatními doplnil prořídle osídlené holštesnké vesnice.

Podle dochovaných stop byl Hamlíkov vybudovaný na způsob dvouřadé vesnice se zhruba dvaceti usedlostmi. Řada zaniklých stavení je vysoko nad potůčkem. Dokazují to keramické střepy objevené archeology. Hamlíkov patrně zpustnul tak jako mnohé jiné sousední vesnice za husitských válek.

Dolnosaský Hameln dodnes navštěvují tisíce zvědavých turistů, které přilákala pohádka o krysaři. Dokonce se tam pořádají i krysařské slavnosti. A pustý Hamlíkov spí stovky let pod korunami smrků. V místě, kam mladí lidé z přelidněného Německa odešli hledat nový domov, dnes můžou turisté hledat tak akorát houby.