„Lidé si náš název přebírají po svém. Slyšeli už jsme to, že jsme třeba Dejzy, Dejzyny, viděli jsme i různé napsané zkomoleniny. Například Dej-si. Jsme ale prostě jednoduše a foneticky Dejsi," upozorňuje Vojtěch Žák s tím, že otcem názvu je kytarista Ondřej.

„Právě on kdysi nabízel ostatním členům kapely drinky. Přitom vykřikoval: Na, dej si! Poté se jako osvícený zarazil a zmínil, že by to byl docela dobrý název pro kapelu. A tak jsme ho vzali za vlastní," vzpomíná basák.

Jméno měli a mohlo následovat první vystoupení. Uskutečnilo se na soukromém večírku, kde si trojice chtěla vyzkoušet, jestli jim to dohromady vůbec sedí a ladí. Něco tomu ale chybělo. Po dvou měsících tak oslovili Veroniku Sodomovou, jejíž parketou jsou bicí.

Navíc po zjištění Voříška, že jeho zpěv bude stačit maximálně na druhý hlas, bylo nutné sehnat i hlavního zpěváka. Museli tak ještě vyvěsit inzerát. Zareagoval na něj Roman Langmann, který nejenže hraje na kytaru, ale jak ostatní členové tvrdí, přinesl kapele hlavně hlas, který jí do té doby chyběl.

Pětice se zaměřila na pop-rockovou hudbu. „Žánr nám jde a hlavně nás baví. To je nejdůležitější," říká Langmann. Právě on a Voříšek jsou hlavními textaři kapely.

Podle nálady

Někdy tvoří spolu, jindy se střídají. „Není to tak, že bychom měli stanovené, kolik písniček musíme za určitou dobu napsat. Nové songy skládáme spíš podle nálady. Někdy je půl roku klid, jindy chrlíme jeden za druhým. Vymyslet a dát písničku hratelně dohromady se dá klidně jen za tři nebo čtyři zkoušky. Kdy se dostane do finální podoby, je ale různé. U některých ji ladíme stále," usmívá se Sodomová s tím, že aktuálně má kapela čtrnáct songů.

Z těch právě vzniká první CD. Dejsi si ho slibují už téměř rok. „Stále se nám nedařilo vybrat songy, sladit termíny nahrávání, přizpůsobit si navzájem svůj volný čas. Jedním z důvodů byl i nečekaný úspěch naší kapely, který jsme mezi lidmi zaznamenali. Už loni, tedy první rok našeho působení, jsme odehráli spoustu koncertů. Takový zájem jsme nečekali. A přestože nás těší, hodně nás to, co se týká nahrávání, zpomalilo. Nyní už ale máme finální verzi alba. Aktuálně doděláváme přebal a chystáme jeho vydání už na letošní léto," informuje fanoušky Voříšek.

Právě ti jsou pro Dejsi hnacím motorem. „I letos máme do konce července obsazené skoro všechny víkendy," vzkazuje Langmann.

Přestože je partička na hudební scéně nováčkem, působí na ní teprve druhým rokem, veselých historek už má na rozdávání. Na kontě tak mají například dvě rozbité kytary, desítky ztracených trsátek i několik zničených paliček.

Nejraději ale vzpomínají na zážitek, v němž figuruje zvíře proslulé nepříliš vábivou vůní. „Byli jsme na jednom koncertě a nedaleko byl ve výběhu kozel. Ondru nenapadlo nic lepšího, než se s ním pomazlit. Potom smrděl ještě týden," zmiňuje jeden ze silných zážitků Voříšek.

Ti, kteří ještě kapelu neznají nebo naopak nevynechají jediný koncert, si můžou do diářů poznačit už tuto sobotu. „Budeme hrát ve vyškovském klubu B29. Za dva týdny pak podpoříme Avon pochod proti rakovině prsu v Pustiměři a týden nato vystoupíme i na Rockovém pivovaru ve Vyškově," zmiňuje nejbližší akce basák Vojtěch Žák.

Kapela doufá, že i tentokrát si publikum užije koncerty spolu s nimi. „I když se stává, že hrajeme pro méně lidí, stejně si to užíváme a snažíme se jim předat něco z nás. Když po dřině ve zkušebně vyjdete na pódium a vidíte, že se vám vynaložená energie vrací z publika, tak je to prostě pecka," usmívá se Ondřej Žák.

Koncertování přináší alespoň pro mužskou část kapely další příjemný bonus. Jsou jím pěkné fanynky. „Nejraději máme ty Vojtovy," říká se smíchem Langmann.