Předchozí díly seriálu Osobnosti Vyškovska naleznete ZDE

Odkdy děláte v Bučovicích práci kastelánky?
Práci kastelánky dělám od dubna 2008, nicméně nebylo to pro mě nové pracoviště, protože jsem v Bučovicích před čtyřmi roky působila v pozici zástupce kastelána. Mezi tím jsem pracovala jako kastelánka na zámku ve Vizovicích a později jako kurátor sbírek na památkovém ústavu v Kroměříži.

Proč jste si vybrala práci kastelánky, je to kvůli lásce k historii?
Kdyby mě historie nebavila, tak tuto práci dělat ani nemůžu. Byla to ale spíš náhoda, jak jsem se k tak zajímavé práci dostala. Nicméně, když už se tady člověk ocitne, nemůže jen tak odejít.

Co má kastelán v popisu práce?
Hlavně zajištění běžného, dobře vedeného návštěvnického provozu, včetně doprovodných kulturních akcí a propagace zámku. Rovněž stavební a restaurátorské práce v součinnosti s kontrolními orgány, dále zajištění bezpečnosti práce a také se staráme o administrativu, která zvenčí příliš vidět není. Zodpovědnost za vedení objektu je poměrně veliká.

Co vás na této práci nejvíc baví?
Já se přiznám, že mám ráda práci s lidmi, takže když mám administrativy plnou hlavu, tak jdu a vezmu si jednu skupinu návštěvníků na prohlídku zámkem. Je to pro mne odreagování. Ráda si s návštěvníky povídám, ptám se, jak je napadlo navštívit náš zámek, zejména proto, abych zjistila, kde máme v propagaci mezery. Bučovický zámek je bohužel stále neprávem opomíjená památka.

Co na zámku návštěvníci uvidí?
Bučovický zámek je opravdu učebnicový příklad renesance. Dominantou je krásné a zdobné arkádové nádvoří s manýristickou fontánou, která je v současné době pod lešením. Snahou nejen správy zámku je fontánu zrestaurovat, ale i obnovit v ní vodní režim. Fontána patří mezi nejkrásnější v Evropě, svým rozsahem a stářím u nás nemá obdoby. Na prohlídkové trase zámku si návštěvníci mohou prohlédnout bohatě zdobené renesanční interiéry. Jedná se převážně o malířskou a štukovou výzdobu stropů.Také zde máme jednu raritu, kterou je Zaječí sál. Podobnou výzdobu jinde nenajdete a v povědomí ji mají převážně zahraniční turisté, kteří ji k nám jezdí obdivovat.

Jaké kulturní akce chystáte?
Samozřejmě provoz musí být doplněný kulturními akcemi. Snažíme se, aby zámek žil i jinak, než běžným návštěvnickým provozem, tudíž pořádáme různé koncerty, šermířská a divadelní představení. Připomenula bych ty nejbližší akce. Čtvrtého září připravujeme takzvanou Hradozámeckou noc, při které budou na zámku pořádány noční muzikálové prohlídky na téma Noc na Karlštejně. Třetí víkend v září nás čekají Burčákové slavnosti. Poslední víkend v září to budou opět noční prohlídky komponované jako šermířské a divadelní představení. V prosinci máme v plánu uspořádat vánoční výstavu. Zámek vánočně nazdobíme a přiblížíme lidem atmosféru vánočních svátků .

Co se na zámku děje přes zimu?
Řada lidí říká, co tam děláte v zimě, když se nic neděje? Ale té práce je opravdu moc. Děláme právě to, co nelze dělat v hlavní sezoně. Čeká nás třeba inventarizace všech předmětů, údržba, očištění, zakrytí a zazimování artefaktů tak, abychom je mohli na jaře zase prezentovat. A také drobné úpravy a opravy, které nelze zajistit v provozu.

Některé zámky si nechávají vystavované předměty přivézt. Neplánujete také něco takového?
Je pravda, že naše prohlídková trasa je převážně v renesančních prostorách, které jsou vybavené mobiliářem podle inventáře z roku 1637. Některé předměty si zámek zapůjčil. Ale abych se vrátila k otázce. Rádi bychom nainstalovali druhou prohlídkovou trasu zámku. Jednalo by se o prostory v prvním patře východního křídla, kde měl byt poslední majitel zámku princ Alois Liechtenstein. Máme k dispozici jak fotografie bytu, tak i nábytek, který tam byl. Při instalaci této trasy zřejmě nebude potřeba zapůjčení předmětů z jiných zámků. Výhledově bychom chtěli druhou prohlídkovou trasu otevřít do pěti let.

Na co byste zájemce do zámku ještě nalákala?
Čas od času vypisuji kastelánské prohlídky, které obnáší prohlídku věže s hodinovým strojem, část půdních a sklepních prostor. Je to netradiční prohlídka, která trvá až tři hodiny. Každý návštěvník se do těchto zakázaných prostor rád podívá, protože ho zajímá, co schováváme a lidem neukazujeme. Takové prohlídky dávám vždy včas na webové stránky a do tisku. Letos už byla v květnu a každoročně ji děláme ještě v září u příležitosti Dnů evropského dědictví.

Můžete trošku přiblížit historii bučovického zámku?
Zámek nechal v letech 1563-1585 postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, který měl dvě dcery Annu a Kateřinu. Tyto dvě krásné dámy se provdaly za syny Hartmana II. z Liechtensteinu, Karla a Maxmiliána, tudíž celý majetek, i Bučovice, přešel na tento rod. Náš zámek zdědila mladší dcera Kateřina, která se svým manželem nechala postavit zámeckou kapli, fontánu na nádvoří, ale také kostel. Po její smrti bohužel Liechtensteinové nepovažovali Bučovice za dost reprezentativní sídlo, tudíž šlechta ze zámku odešla a v roce 1722 z něj zřídila centrální účtárnu. V té době odvezli většinu nábytku do Valtic a na další sídla. Vzhledem k tomu, že tady šlechta řadu let nežila, zámek nebyl přestavován. Proto jsou Bučovice renesanční.

Jak se tedy nakonec dostal zámek až do vlastnictví státu?
Po válce byl zámek zkonfiskován a na základě Benešových dekretů ho získal stát.