„Konec školního roku, to je mimo jiné i čtrnáct set podpisů,“ říká ředitel vyškovského gymnázia s doktorátem z fyziky Václav Klement, který se představuje v dalším díle pravidelného seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Osobnost Vyškovska.

Už se o tom napsalo hodně, proto jen stručně. Jak teď, s odstupem, hodnotíte první státní maturity?
Se státními maturitami jako myšlenkou souhlasím, to je naprosto v pořádku, maturita jako taková musí mít nějakou úroveň. Druhá věc je ovšem ta, jakým způsobem byla maturita připravená. A podle mého názoru je tato forma příliš administrativně náročná, složitá a komplikovaná, a to jak pro studenty, tak pro učitele.

A pokud jde o celkové hodnocení letošního školního roku, jak jste s těmito výsledky spokojený?
Rozdělil bych to na dvě části – maturanty a zbytek. Co se týká maturantů, tam jsme nadmíru spokojení, protože naši maturanti ve státní části maturity uspěli na sto procent. Jeden student neudělal zkoušku ve školní části, takže si ji dodělá v září, a jedna studentka ze zdravotních důvodů už před maturitou požádala kvůli operaci o odložení maturity.

Kolik studentů mělo například vyznamenání?
Hodně, zhruba polovina studentů. Oproti minulým rokům to znamená, že museli mít nejméně tři jedničky, ještě loni jim stačily dvě, protože teď už se maturovalo z pěti předmětů. Velká část jich maturovala se samými jedničkami. Chtěl bych proto všem poděkovat za tu velmi náročnou půlroční práci, a to jak studentům, tak učitelům.

Jak jsou na tom maturanti s výsledky přijímaček na vysoké školy?
Tam to bylo trochu komplikovanější, protože vysoké školy vůbec nerespektovaly termíny maturit a maturitní přípravy, takže jsme několika studentům museli přehazovat ve školní části a ve státní ústní termíny, protože kolidovaly s přijímačkami. Přesné výsledky budeme mít až v září, ale zatím se dá říct, že většina studentů u přijímacího řízení uspěla. Jde nám o to, aby se studenti dostali ne na nějakou školu, ale opravdu na ten obor, který je pro ně nejdůležitější, který opravdu chtějí studovat.

Pokud jde o zbytek letošních studentů, když nepočítáme maturanty, jaký z nich máte pocit?
Letos jsme také nadmíru spokojení, protože naši studenti měli opravdu úžasné úspěchy v různých soutěžích. Od sportovních přes olympiády z různých jazyků až po soutěže, které nepatří mezi typické olympiády, například středoškolská odborná činnost. Máme celostátní účasti, a to od primánů až po ty nejstarší studenty. Jsme sice na ně nároční, ale právě tady je vidět ten důvod a fakt, že to má svůj smysl.

Pokud jde o zmiňovanou náročnost, dnes se čím dál víc prosazuje trend, že se děti, někdy kvůli rodičům, hlásí jen na gymnázia a ostatní školy pro ně nejsou dost dobré. Nehrozí v takových případech propad kvality gymnázií?
Myslím si, že by mělo být ve vzdělávání rovnoměrně zastoupené právě učňovské školství, odborné střední školy a jako špička gymnázia. Je jasné, že v procentuálním zastoupení musí gymnázia zaujímat menší počet studentů než třeba odborné školy. Bohužel, dnes je taková doba, že všichni chtějí maturitu a to nejraději na gymnáziu.

Dá se to nějak řešit?
My na to máme dva způsoby. Jeden z nich je přímo přijímací řízení, kde používáme Scio testy, které jsou opravdu náročné. Druhá věc je ta, že se tady ve Vyškově a v okolí ví, že naše gymnázium je náročná škola. Takže kdo chce v uvozovkách jen tu maturitu a nechce se moc učit, ten k nám ani nejde. Třetí taková pojistka je, že i během studia od nás někteří studenti odchází, protože to učení prostě nezvládnou. V takovém případě jim doporučujeme jiné střední školy, popřípadě základní, pokud jsou ještě na nižším gymnáziu. Pro nás nejsou prioritní naplněné třídy, ale kvalita výuky. Vždy to ovšem konzultujeme s rodiči.

České školství trápí kromě nezájmu o učňovské obory i další problém, a to je nedostatek učitelů – mužů. Jak je na tom vaše gymnázium?
My díky tomu, že jsme gymnázium, tu máme relativně víc mužů v porovnání s jinými školami a hlavně základními, kde učitelé jsou výjimky. Máme tu asi třetinu mužů, a i to je málo. Ideální je zhruba polovina. Ženský a mužský přístup je přece jen trochu jiný, muži mají blíž k technickým předmětům a vždycky je lepší, když jsou tu oba dva přístupy.

V čem je tedy zásadní problém?
V penězích. Ve školství je stále nedostatek peněz a my máme sice na to, abychom kantory zaplatili tabulkově, ale už jim nedokážeme dát odpovídající volné složky platu za práci navíc. Pokud jsou dva manželé učitelé, pak se stává, že muži se uplatňují v jiných povoláních, i když jsou vystudovaní učitelé.

Je konec června, už za dva dny dostanou děti všude v České republice vysvědčení. Co takový konec školního roku znamená pro vás a ostatní učitele?
Spoustu práce. Už máme za sebou pedagogickou radu, což je uzavření klasifikace a hodnocení za druhé pololetí. Teď se tisknou vysvědčení, která se musí podepsat. Protože máme sedm set studentů a o pololetí se dávají jen výpisy, tak teď je to na řádných vysvědčeních čtrnáct set podpisů. Musíme uzavřít třídní knihy a výkazy, které se potom zakládají třeba padesát šedesát let. Pokud totiž člověk ztratí vysvědčení, tak to potom může potřebovat k výpočtu důchodu. Takže pedagogickým ani administrativním pracovníkům teď ještě nezačínají prázdniny, ale musí to ještě všechno dotáhnout do konce.