„Nejhorší na tom je rozvrhnout si čas tak, abych v obou firmách byl ve chvíli, kdy jsou tam i ostatní lidé, se kterými potřebuji něco projednat,“ říká ředitel a prokurista Vytezy a Vyškovských služeb Michal Koutník, který se představuje v dalším díle pravidelného seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Osobnost Vyškovska.

Vyškovské služby čekají v následujících několika měsících velké změny, město se totiž rozhoduje, co jim ponechá v kompetenci. Můžete naznačit, jaká bude nejbližší budoucnost firmy?
Na konkrétní odpověď je teď ještě moc brzy. Napřed totiž musíme vše projednat s valnou hromadou společnosti, do té doby je předčasné dělat nějaké závěry. Každopádně nečekám, že se na první schůzi schválí konkrétní koncepce. Spíš si myslím, že to bude otázkou několika setkání, protože je to tak významná událost, že to bude určitě podléhat delší diskuzi.

Zároveň s Vyškovskými službami řídíte také Vytezu, kde už jste několik let. Jak se vám daří zvládat dvě takové na čas i energii náročné práce?
Nejsem profesně nějak úzce zaměřený, takže se všechno postupně učím zvládat za chodu. Ale jsem zvyklý se učit celý život. Předtím jsem dělal v úplně odlišné branži, takže pro mě není zase tak složité se takříkajíc přepínat mezi firmami podle toho, co je potřeba řešit.

Jsou si tyto firmy něčím podobné?
Podobnost je v tom, že obě jsou městské společnosti a obchodní společnosti, jinak spolu příliš společného nemají. Vyteza vyrábí a distribuuje energie, tepelnou i elektrickou, a spravuje a udržuje bytový fond soukromých vlastníků. Vyškovské služby mají primárně za cíl údržbu veřejné zeleně, silnic a chodníků, veřejného osvětlení.

Kdybyste se měl rozhodnout, která firma teď podle vás potřebuje víc času?
Laika možná napadne, že Vyškovské služby, a to právě kvůli těm změnám, které jsou na programu. Ale i Vyteza, ačkoli je už zaběhnutá a funguje, potřebuje spoustu času. Vyteza kromě své běžné činnosti pořád prochází nějakou modernizací a to vyžaduje také spoustu energie. Nemůžeme ji nechat zakrnět, spokojit se s tím, že funguje, a přestat ji rozvíjet.

Takže jsou na tom obě firmy zhruba stejně, co se týká časové náročnosti?
Přece jen vedou Vyškovské služby, protože ten problém je tam charakterově jiný. Ve Vyteze jde o rozvíjení a zdokonalování fungující společnosti, kdežto Vyškovské služby jsou společnost, která je teprve na začátku.

Když si vzpomenete na své začátky ve Vyteze, jak se od té doby společnost proměnila?
Když jsem v roce 2004 nastoupil, nebyla v dobré situaci a kondici. Měla spoustu zaměstnanců, zabývala se spoustou činností, ale bez odpovídajícího hospodářského výsledku. Společnost tak prošla restrukturalizací, kterou jsme završili přestěhováním do ulice Na Hraničkách a změnou jména firmy. Dnes už je kompletně dokončená modernizace sídlištních kotelen a venkovních rozvodů.

Co je tedy před vámi za práci?
Letos jsme nakročili do druhé fáze obnovy teplárenské technologie. V roce 1997 to začalo Na Hraničkách přeměnou parovodních kotlů na teplovodní, které už byly za hranicí životnosti a málo účinné, teď už jsme začali právě druhé kolo. Takže před námi je ještě dost práce.

V současné situaci, kdy lidé neustále šetří, se logicky nabízí také otázka na cenu tepla. Jak je to ve Vyteze se zdražováním?
Na tuhle otázku už jsem několikrát odpovídal i lidem, a vždycky odpovídám stejně. Vlastník, tedy město Vyškov, po nás nechce zisk, který bychom mu měli odvádět. On chce vyrovnané hospodaření při zachování nejnižší možné ceně tepla. Co vyděláme z prodeje elektrické energie, o to snižujeme cenu tepelné energie. Na letošek jsme zlevnili. Jenže jestliže cena ropy stoupne z osmdesáti na sto dvacet dolarů za barel, se zhruba půlročním zpožděním se stejně zvedne i cena zemního plynu, která je samozřejmě pro nás podstatná.

Liší se nějak cena zemního plynu pro domácnosti a firmy?
Ano. Kdokoli, kdo není domácnost, tak dostává cenu plynu podle aktuálních tržních cen, takže tady třeba před třemi lety došlo k atypické situaci, kdy domácnosti měly jeden měsíc nižší cenu než velkoodběratelé. Cena plynu pro domácnost reaguje na změny tržních cen pomaleji. Jenže to nikoho nezajímá, protože lidé vidí tu svoji cenu a samozřejmě by ji chtěli ještě levnější. Jenže my jsme na ceně zemního plynu stoprocentně závislí a jakou dostaneme, takovou pak dáváme zákazníkům.

Ve Vyškově řídíte firmy, které každodenně ovlivňují život místních obyvatel. Bydlíte přitom v Brně, kde jste v opačné situaci, o teplo, energii i chodníky se stará někdo jiný. Můžete v tomto ohledu nějak srovnat Brno a Vyškov?
Ve Vyškově máme určitě nižší cenu tepla a řekl bych, že technicky jsme na tom také o něco málo lépe, protože Brno ještě není s modernizací vytápění sídlišť tak daleko. Na druhou stranu, celá naše firma tady je jako jedna výtopna na sídlišti v Brně, takže tohle se těžko porovnává. Ale základní podmínky jsou stejné.

A co se týká třeba veřejné zeleně?
Té si od letoška určitě víc všímám, takže to srovnat můžu a myslím si, že ve Vyškově je opravdu výrazně lépe zvládnutá. Od sečení trávníků po výzdobu na náměstí, myslím si, že Vyškov je na první pohled opravdu hezčí. Zeleň, veřejné osvětlení a v zimě chodníky a silnice, to je to, co je nejvíc vidět, čeho si lidé nejvíc všímají.

Údržba chodníků i sečení trávy, to všechno hodně závisí na počasí. Jak často sledujete předpovědi?
Každý den, jinak se to nedá. Je to opravdu hodně ovlivněné počasím, když hodně prší, nemůžeme třeba sekat trávníky a musíme čekat třeba týden. Jenže po dešti ta tráva samozřejmě roste zase víc. A pokud jde o údržbu silnic v zimě, tam jsme samozřejmě počasím limitovaní úplně. Když meteorologové předpovídají sněžení, musíme být v pohotovosti.