Šestadvacetiletá držitelka titulu Česká Miss 2006 se k modelingu poprvé dostala ve třinácti letech, kdy si udělala modelingový kurz ve Slavkově u Brna. „Tehdy moc možností nebylo. Už od základní školy jsem měla strašně moc zájmů a pořád jsem zkoušela něco nového," vzpomíná. Postupně se zúčastnila několika regionálních soutěží krásy. „Každá mi něco dala, získávala jsem jistotu v projevu. V žádné jsem ale vlastně nezvítězila," směje se milovnice golfu a potápění, která soutěž Česká Miss vyhrála v devatenácti letech.

Léto je za námi, jaké jste ho měla?

Začátek léta byl pro mě hodně pracovní. Odjela jsem do Milána, kde jsem z původně dvou plánovaných týdnů zůstala týdnů pět. Pracovala jsem skoro denně. Kampaně jsem mezitím fotila i v České republice. Od půlky července jsem si už víc užívala odpočinku. Byli jsme na dovolené na lodi v Holandsku, několikrát jsem navštívila rodiče. Teď už mám naplánované cesty na podzim. Vesměs do zahraničí. Chystám se do Stockholmu, do Hamburku a na měsíc do Londýna.

Přesto do Ivanovic na Hané, kde jste vyrostla, jezdíte docela často…

Snažím se co nejčastěji. Rodiče i celá rodina mi chybí. Poslední dobou si čím dál tím víc uvědomuji, že rodiče nebo prarodiče tu nebudou pořád.

Jak vzpomínáte na město, kde jste strávila dětství, na Vyškovsko, na jižní Moravu?

Strašně ráda. Dětství i dospívání jsem měla moc hezké, na Ivanovice a Vyškov nedám dopustit. Tam jsem chodila na současnou Střední školu zdravotnickou a zemědělsko – ekonomickou.

Takže vás Ivanovičtí klidně potkají v nějaké tamní hospůdce?

Občas ano. Navštěvuji lidi, které mám ráda. Jsem ve věku, kdy moje kamarádky rodí děti, takže objíždím mimina. Často děláme posezení doma na zahradě, povídáme si, grilujeme.

Nebojíte se na zahradě v teplácích?

Vůbec ne, na nic si nehraji.

Vnímáte současné problémy města? Třeba o ivanovické kino diváci prakticky nejeví zájem…

Spíš skrze rodiče. Musím ale přiznat, že mě vždycky štvalo, že ve městě není moc vyžití, v létě chyběl bazén, slušná restaurace. O kinu jsem neslyšela, ale je to určitě škoda, že tam nikdo nechodí. Koupit dvacet lístků na jeden film ale neplánuji. (smích)

Po úspěchu na České Miss v roce 2006 jste ale region musela opustit. Byla jste holka z Moravy, najednou jste skočila do velkého světa…

Bylo to v podstatě ze dne na den. Vždycky jsem byla až přehnaně ambiciózní, takže to pro mě možná bylo trochu takové vysvobození. Pořád jsem vymýšlela, jak bych se do té Prahy dostala. Už tehdy jsem tam chtěla jít studovat vysokou školu, ale to si rodiče nemohli z finančních důvodů dovolit. Takže jsem šla nakonec studovat do Olomouce.

Jaké byly reakce lidí z Ivanovic, když jste vyhrála Českou Miss? Přece jenom závistiví lidé jsou i na malých městech?

Reakce přicházely ve vlnách. Ze začátku mi všichni fandili. Bylo samozřejmě úspěchem, že se obyčejná holka z malého města dostala do takové soutěže. Pak si někteří lidé uvědomili, že s vítězstvím souvisí i nějaké věcné dary. To spoustě lidem leželo v žaludku. Pomluvám bych se asi neubránila. Nejvíc mě štvalo, že jsem je neodnášela já, protože jsem v Ivanovicích už nežila, ale moji rodiče.

Zvyká se snadno na luxus? Nebo si vždycky vzpomenete na to odříkání a těžkou práci, která tomu všemu předcházela?

Každý si představuje, že si spousta známých lidí žije v hrozném luxusu. Ale tak to není. Určitě je to o tom, že se pohybujete v jiné společnosti lidí. Najednou znáte lidi z televize osobně, bavíte se s nimi. Ale luxus? Začátky byly těžké. Všechno přicházelo postupně. Určitě to nebylo snadné.

Dalším významným krokem asi muselo být to, když jste vstoupila na zahraniční trh…

To byl druhý level v mé kariéře. Riskla jsem to, i když jsem měla poměrně dobře rozjetou kariéru v České republice. Ale přišla hospodářská krize, práce začalo postupně ubývat, byla i hůře placená. Nechtěla jsem skončit jako modelky, které předvádějí spodní prádlo na diskotékách. V zahraničí jsem začala úplně od nuly. Jako řadová modelka. V Miláně jsem bydlela v apartmánu s dalšími sedmi holkami a jednou koupelnou. Chodila jsem na desítky castingů a čekala, kdy si mě někdo všimne. Bylo to psychicky velmi náročné, ale nakonec se to podařilo. Chce to velkou dávku vytrvalosti a nevzdávat nic napoprvé.

Předpokládám, že víc fotíte, než chodíte po přehlídkovém mole…

Přesně tak. Na přehlídky chodím také, ale musí být na úrovni. Navíc nemám sto osmdesát centimetrů a výš, takže víc fotím.

Kolik máte?

Sto pětasedmdesát centimetrů.

Pět centimetrů je tolik vidět?

Na mole určitě.

Takže platí, že modeling není pro slabé povahy?

Rozhodně. Nestačí jenom krása, v modelingu je strašně důležitá i osobnost.

Přitom plnit bulvár není v dnešní době asi moc obtížné…

To rozhodně není, ale já se vždycky snažím, když už se o mně píše, aby to bylo v souvislosti s prací. Prostě s něčím, co má nějakou váhu. Troufám si říct, že jsem šla jinou a o dost složitější cestou než většina holek. Ukazovat se na každém druhém večírku je docela jednoduché.

Jaké to je být neustále ve střehu, čekat, kdy cvakne fotoaparát nějakého bulvárního novináře?

Není to příjemné, ale beru to tak, že je to určitá daň za pomyslnou slávu. Já ale s bulvárními novináři většinou problémy nemám. Nejsem konfliktní typ a nedávám jim podněty k „drbům".

Co bude po modelingu, až s ním seknete?

Jednou to přijde, ale za poslední dva roky se mi v kariéře daří nejvíc, tak doufám, že to ještě nějakou dobu vydrží. Do budoucna přemýšlím o vlastním podnikatelském projektu.

Nedávno jste se nicméně stala magistrou. Můžete se tak pyšnit nejen titulem královny krásy, ale i titulem z Policejní akademie. Do uniformy se nehrnete?

Kriminalistika by mě bavila, ale je nemožné, abych něco takového dělala. Jsem přece jenom žena a k tomu mediálně známá. To se s povoláním kriminalisty příliš nekloubí.

Rodinný život vás zatím neláká?

Zatím na to není vhodná doba. Nechci, abych jednou litovala, že jsem nevyužila možností, které se mi momentálně nabízejí. Rodinu ale rozhodně chci.

Renata Langmannová

• je jí 26 let, vyrostla v Ivanovicích na Hané

• střední školu (obor Obchodní akademie) studovala ve Vyškově

• v Praze letos ukončila studium na Policejní akademii

• v roce 2006 vyhrála soutěž Česká Miss 2006, od té doby žije v Praze

• ráda chodí do kina a do divadla

• má ráda cyklistiku, golf, potápění nebo thajský box