Jak vzpomínáte na město, kde jste strávil dětství, na Vyškovsko, na jižní Moravu?

Vzpomínám samozřejmě s nostalgií. Vždycky, když projíždím kolem Ivanovic na Hané, vynoří se některá vzpomínka a nejvíc na bezstarostné dětství, když mi bylo tak sedm osm let. A Vyškov pro mě představuje rok života, stráveného u strýce a tety Moučkových, s jeho synem a dcerou. Rodiče byli tehdy v zahraničí, já už jsem tam nemohl chodit do školy, tak mi Moučkovi nahradili rodinu. Bylo mi tam skutečně moc pěkně.

Jak to tehdy bylo? Kdy a proč jste z Ivanovic odešel?

Z Ivanovic jsem definitivně odešel opět s rodiči, tentokrát táta dostal místo v zahraničním obchodě a já se stal nastálo Pražákem!

Vracíte se do Ivanovic? Můžou vás lidé potkat třeba v nějaké tamní hospůdce?

Tak to už těžko, i když párkrát jsem se do kraje vrátil, ale vždycky na pár hodin, třeba když jsem měl ve Vyškově představení. A v Ivanovicích jsem vlastně také byl a dokonce seděl s kamarády v hospodě na Žabím Škrku, to když mě pozvali na sraz rodáků – tuším, že po sto letech, aspoň mně to připadalo, že jsem tam tak dlouho nebyl.

Zajímáte se o současné problémy města? Třeba o ivanovické kino diváci prakticky nejeví zájem, až letos budou mít Ivanovice městského strážníka…

Ale to je mi líto! V ivanovickém kině jsem viděl své první pohádky a grotesky, pamatuji se, že kino vedla paní Blaháková. A strážníka tam kdysi dělal dědeček pozdější České Miss Renaty Langmannové. Však jsme si také zavzpomínali, když jsme se před časem sešli ve Videostopu, jak nás její dědeček kdysi proháněl po Ivanovicích.

Co jste dělal v mimotelevizním období, než jste dostal nabídku navázat na moderování právě pořadu Videostop, který vám dal v roce 1985 velkou moderátorskou příležitost?

Vrátil jsem se do rádia, kde moderuji dodnes, jako třeba pořad Tandem, který doufám také občas posluchači v mém rodném městě zaslechnou.

Zmínil jste, že vás lidi na ulici zastavovali s tím, zda se Videostop někdy na televizní obrazovky vrátí. Vrátil se. S jakými reakcemi vás zastavují nyní?

Teď by se mě asi měli zase ptát, kdy už Videostop skončí, ne? Ale vážně – jsou vesměs rádi a fandí nám.

Když řeknu jméno nějakého současného českého herce, zpěváka nebo moderátora, řada lidí si bude jen těžko vybavovat jeho tvář. Když se ale řekne Jan Rosák, každý ví. Jak jste se s popularitou vyrovnával?

Člověk z toho hlavně nesmí, jak se trefně říká, „zblbnout". Musí si pořád říkat „vždyť já jsem jen obyčejný kluk z Ivanovic na Hané". A ono to funguje.

Stále jste mezi lidmi, třeba s Markem Ebenem, považovaný za špičku moderátorského řemesla. Dnes je ale spíš důležité, jak je moderátor oblečený, jaký má účes a na projev se už tak nehledí. Netrhá vám to moderátorské srdce?

Ale to víte, že mi to trošku vadí, jak ta naše profese upadá. Vždyť dneska už stačí, abyste uměl jen aspoň přibližně česky, a nevadí třeba ani, že jste byl pornoherec. Dokonce se tím mnozí ani netají. Ale hlavně musíte být agresivní a drzý a žádná osobnost vám nesmí být dost vysoko, abyste si na ni nevyskočil. Elegance a vlídnost se už moc nenosí. Jenže – mě už nikdo nepředělá.

Dostáváte nabídky na moderování pořadů v živém přenosu?

Dostávám, ale už mě to tolik netáhne. Přece jen roky přibývají a klid a pohoda mě lákají mnohem víc, než ten adrenalin, který jsem kdysi miloval. Ale toho si mnohem radši užívám třeba na tenisových kurtech.

Kromě příjemného vystupování jsem vás vždy obdivoval pro vaši spisovnou češtinu. Máte tendenci opravovat své blízké?

Vy jste mě musel někdy už slyšet! Opravuji je skoro pořád, ale oni si ze mě nic nedělají.

Pečujete nějak o svůj hlas?

Spíš se snažím si ho neničit. Ale vím, že před natáčením šesti dílů Videostopu o víkendu se nesmím překřiknout, ani nemírně popíjet své oblíbené vínečko…

Začínal jste v Československém rozhlase, odkud jste přešel do Československé televize. Herectví vás nikdy nelákalo?

Lákalo, ale na DAMU mě nevzali, takže jsem se k němu musel prokousat sám. Hrál jsem už v mnoha představeních třeba v příbramském divadle, v několika zájezdovkách a naposledy ve Světácích, které hrajeme občas i v Semaforu.

Na televizní obrazovky se vrátil španělský animovaný seriál Willy Fog na cestě kolem světa, kterému jste coby vypravěč propůjčil svůj hlas. Vždycky jsem si vás dokázal představit i jako dabéra. Neuvažoval jste někdy o tom?

Ale já jsem občas také daboval. Pravda, spíš menší role – občas si z toho dělám legraci a říkám, že jsem stál u stejného mikrofonu s Mistrem Luďkem Munzarem. On dělal svou smyčku asi na pětkrát, já napoprvé. Je ovšem třeba dodat, že Munzar daboval Paula Newmana a já – nádražní rozhlas…

Moderoval jste pořady pro děti jako Magion nebo Studio Rosa. Jak vzpomínáte na práci s dětským divákem?

To byla moc hezká práce a onehdy jsem si na ni zavzpomínal s Petrem Jančaříkem, se kterým jsme si ji moc užívali. A tam jsem také poprvé přičichl ke psaní pro televizi, protože scénáře ke Studiu Rosa jsem si mohl psát sám. Takže jsme si zahráli na Vinnetoua a Old Shatterhanda, hradní strašidla, nebo Holmese a Watsona.

Před televizní obrazovkou se přeřeknutí dají odstranit tím, že se záběr natočí znovu. V rádiu jste v přímém přenosu. Máte nějaké skutečně povedené přeřeknutí?

Nebudu dlouho přemýšlet a rovnou nabídnu svoje nejslavnější: „Severovýchodní vítr se změní na severní a odpoledne zešílí." Jeden háček navíc a co radosti nadělá!

Stále cestujete a hrajete fotbal s Amforou?

Jistě, budeme hrát dokonce poblíž Kroměříže, takže blízko Ivanovic. Mimochodem, vzpomínám, že do „Kroměříža" jsme jako děti jezdili na celodenní výlety.

Je nějaká moderátorská meta, které byste ještě rád dosáhl?

Ale kdepak! Pro mě je tím nejcennějším to, že mě diváci a posluchači pořád berou a nejsem jim na obtíž.

Jan Rosák

• narodil se v Ivanovicích na Hané, je mu 65 let

• je ženatý, má dvě dcery

• desítky let žil v Praze, před několika lety se přestěhoval do Mníšku pod Brdy

• v roce 1971 začínal v Československém rozhlase, odkud přešel do Československé televize (moderoval populární pořady jako Magion a Videostop)

• pro televizi Nova stál u oblíbených pořadů Riskuj! nebo Bingo

• moderoval nebo stále moderuje několik rozhlasových pořadů

• na televizní obrazovky se vrátil v roce 2011 pořadem Barrandovský Videostop

• je pětinásobným držitelem ceny TýTý v kategorii moderátorů

• mezi jeho záliby patří divadlo, film a sport, zvláště tenis