VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nestor hasičů: Jsem nejzdravější, když jdu do práce

Hodějice /OSOBNOST VYŠKOVSKA/ – Dvaaosmdesátiletý nestor hasičů Jan Červinka z Hodějic obětoval hasičství celý svůj život. Společenské dění v obci každoročně obohacuje pestrými akcemi, na hasičská léta vzpomíná především díky rodinné firmě, kterou v rodné obci postavil na nohy.

3.11.2011 1
SDÍLEJ:

Jan Červinka fandí fotbalové Chelsea a ve dvaaosmdesáti stále řídí rodinnou firmu.Foto: DENÍK/Michal Kočí

Váš život je s hasičstvím spjatý už dlouhá desetiletí. Kdy ta láska začala?
Hasičem jsem od mládí. Můj praděda byl spoluzakladatelem hasičů v Hodějicích. Otec byl dlouholetým funkcionářem a podnáčelníkem hasičského sboru. Rodina k oboru vždycky tíhla. Jsem členem hasičů už od roku 1945. Začínal jsem na kraji jako technický pracovník, dvanáct let jsem byl okresním velitelem dobrovolných jednotek ve Vyškově, pak jsem byl až do důchodu velitelem profesionálního útvaru v Uherském Hradišti.

Nejprve jste se ale vyučil zahradníkem?
Řeknu to jinak. Byl jsem totálně nasazen. V roce 1943 jsem ve Slavkově u Brna ukončil měšťanskou školu, šli jsme na úřad, kde nám řekli, že půjdeme dělat zahradníka. Tehdy se s námi nikdo nebavil. Tak to bohužel bylo.

Vztah k přírodě to ve vás ale neudusilo?
Určitě ne. Do přírody chodím velmi rád, doma mám takovou oázu klidu, kde pěstuji bonsaje. Poté jsem se vyučil slévačem barevných kovů. Ze slévárny jsem nakonec i ze zdravotních důvodů odešel k hasičům. Od roku 1964 jsem byl profesionálem u hasičů.

To jsou dlouhá léta. Určitě přišly i nějaké nepříjemné okamžiky. Nechtěl jste s tím někdy seknout?
Velmi nerad jsem třeba odcházel z Vyškova. Politická doba byla ale tehdy velmi nepříznivá, měl jsem rozpory s jedním velkým straníkem, kdy mi bylo naznačené, že ať nepočítám, že budu dál pokračovat ve Vyškově. Kamarádi a kolegové tu vyškovskou dobu nazývali zlatou érou hasičstva, protože jsme jednotlivé sbory po technické stránce skutečně spravili. Vymačkali jsme z nich opravdu hodně, zasloužili jsme se, aby byly funkční a hlavně aktivní, což byl mnohdy problém.

Jak jste se s tou změnou vyrovnal?
V Hradišti mě naštěstí přijali okamžitě. Byl to nový útvar, který jsem prakticky vybudoval. Měli jsme i výborné výsledky v požárním sportu, družstvo, ve kterém byl i můj syn. Deset let jsme byli prakticky k neporažení nejen u nás, ale i v Evropě.

Určitě jste byl často u záchrany životů…
Dodnes si živě pamatuji, když v jednom národním podniku v Hradišti spadla hala. Celou akci jsem vedl. Na místě bylo šestapadesát zasypaných lidí, bohužel spousta z nich nehodu nepřežila. Třeba v Kyjově se zase ve staré cihelně skladovaly nějaké chemikálie, které se vzňaly. Začali to hasit vodou, která tomu škodila. Nespadalo to pod můj region, ale jelikož si s požárem nevěděli rady, tak povolali nás. Opět jsem zásah vedl a naštěstí úspěšně. Samozřejmě díky celému sboru.

Nakonec jste se po odchodu do důchodu vrátil zpět do Hodějic…
Vyškovsko se mi ale po hasičské stránce moc nelíbilo. Chtěl bych poukázat na to, že region má navíc. Proto pořádáme různé akce, které hasičství na Vyškovsku povznese. Chceme ukazovat, že Vyškov má dobré kořeny hasičství.

Byl to proto jeden z impulsů, proč jste se dal po revoluci na podnikání a založil rodinnou firmu s hasicí technikou?
Určitě. Dnes už jsme v takové fázi, že můžeme pořádat společenská setkání. Třeba v polovině září jsem se proto rozhodl pro první ročník soutěže o nejlepší hasičský prapor. V kraji podle našich zpráv soutěž o nejlepší prapor nikdy nebyla. Akci jsme spojili s přátelským setkáním hasičských funkcionářů. Symbolicky jsem synovi, který má druhou pobočku naší firmy v Hradišti, rodinný prapor předal. Já už končím, on bude pokračovatelem téhle éry.

Jak se vám podnikalo na Vyškovsku hned po revoluci?
Měl jsem to možná dost zjednodušené tím, že jsem věděl, co podnikání v hasičské práci obnáší. Jako hasič z povolání jsem měl s oborem dost zkušeností. Přišlo mi to takové přirozené. Začínal jsem sám, postupně jsem nabíral nové lidi. Myslím, že jsme se dostali do fáze, že už nás v oboru nemůže nic překvapit.

Bude vám třiaosmdesát let. Odkud berete energii?
Manželka mi říká, že jsem nejzdravější, když jdu do práce. Už nechodím na ráno, dojdu na tři čtyři hodiny, projednám to nejnutnější a jdu si po svém.

Takže konečně máte čas i na svoje další koníčky?
Mám pěknou pergolu, kde trávím hodně času. Mám také psa, se kterým každý den, ať prší nebo je zima, chodím na dvou až tříkilometrovou procházku. Rád se jinak dívám v televizi na fotbal, fandím anglické Chelsea.

JAN ČERVINKA

• narodil se v Hodějicích, odkud celý rod Červinků pochází
• je ženatý, má tři děti
• je autorem autobiografie Proč jsem se stal hasičem
• v roce 1977 se musel za prací stěhovat do Uherského Hradiště, po odchodu do důchodu se do rodných Hodějic vrátil
• po roce 1989 se dal na podnikání a založil rodinnou firmu
• dosáhl hodnosti major Požární ochrany

Autor: Michal Kočí

3.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Krajský rozpočet je přebytkový, dvě miliardy míří na opravy silnic a dopravu

Domov pro seniory - ilustrační foto

Domov důchodců se zahradou v Holubicích? Už příští rok

Sexistické prasátečko: anticenu získal vtip se souložícím párem na stole

Brno /FOTOGALERIE/ – Vítězný vtip, který ponižuje ženy. Anticenu Sexistické prasátečko organizace Nesehnutí letos získal facebookový příspěvek Free Radia, který označila za nepřijatelný naprostá většina hlasujících. „Dvaadevadesát procent lidí označlo za nepřijatelný obrázek souložícího páru na pracovním stole, který hlásal větu Cesta k úspěchu nemusí být složitá,“ popsala za organizátory Kristýna Pešáková.

AUTOMIX.CZ

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

V devadesátých letech se začal zejména u německých aut objevovat zvláštní jev. Mnozí z vás si dost možná všimli, že starší auta koncernu Volkswagen, ale i Mercedesy nebo vozy BMW, mají na straně spolujezdce výrazně menší zpětné zrcátko, než je to na straně řidiče. Proč to ale tak je?

Lidi postraší smečka rakouských čertů

Židlochovice, Brno /TIPY NA VÍKEND/ - V ulicích Židlochovic vypukne v sobotu děs a hrůza. Po roce tam opět zavítá oblíbený průvod strašidelných rakouských čertů.

Auto se při nehodě u Habrovan převrátilo. Řidič se lehce zranil

Habrovany – Nezvládl řízení, přejel do protisměru a pak se s autem převrátil. Takový scénář měla páteční ranní nehoda u Habrovan. Osmapadesátiletý řidič jel směrem na Rousínov. Z havárie, která se stala před půl sedmou, vyvázl s lehkým zraněním. „Vyprošťovat jsme ho nemuseli, muž byl v době našeho příjezdu v péči záchranářů. Ti ho odvezli do nemocnice,“ sdělil mluvčí jihomoravských hasičů Filip Venclovský.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT