Další díly seriálu Přírodní krásy Vyškovska najdete ZDE

Zhruba třetinu rozlohy Vyškovska tvoří lesy. Podle velikosti patří do celků Drahanské vrchoviny, Ždánického lesa a nejmenší Litenčické či Orlovické pahorkatiny. Ždánický les je z nich ekologicky nejstabilnější už proto, že ho v naprosté většině tvoří listnaté porosty. Už v roce 1996 Okresní úřad ve Vyškově prohlásil Ždánický les přírodním parkem. Agentura ochrany přírody a krajiny v dnešní době usiluje o to, aby se velká část Ždánického lesa stala dokonce Chráněnou krajinnou oblastí.

Zjednodušeně řečeno, Ždánický les je nejzápadnější výspou Karpat. Většina jeho území se nachází na Vyškovsku a Hodonínsku, malá část na Kroměřížsku a Břeclavsku. Na východě park téměř plynule přechází v Chřiby, jimž se podobá skladbou dřevin. Dominantní jsou tam bukové porosty s příměsí zejména dubu a habru. K nejkrásnějším patří bukové partie v okolí rezervace U Vrby a nejvyššího vrchu Ždánického lesa U Slepice.

Postupem na západ ve směru na Slavkovsko už zhruba nad Mouřínovem a Rašovicemi přibývá ve Ždánickém lese doubrav, březin, větších porostů modřínu a dalších druhů stromů i keřů. Les je tam veselejší, postrádá ale zase stinnou majestátnost tak typickou pro stinné bučiny s lesními velikány pokrytými namodralou hladkou kůrou.

Celé území Ždánického lesa je poměrně chudé na vodu. Chybějí tam větší vodní toky i nádrže. Ty zato vynikají svou malebností. Každého návštěvníka ohromí svou krásou kobeřické i mouřínovské ryníky či nádrže u Jalového dvora poblíž Heršpic. Bez populárního koupaliště a rybníka „Nevojáku“ u táborové základny Jitřenka si lidé z Klobouček, Vícemilic, Bučovic a Nevojic ani nedovedou Ždánický les představit.

Ždánický les je útočištěm obrovského množství chráněných druhů rostlin, z nichž prosluly hlavně naše domácí orchideje – vstavače. To samé platí pro houby, jen málokde lze už dnes spatřit hřib královský nebo satan či muchomůrku císařskou, která bývala kdysi lahůdkou na slavnostních tabulích římských patricijů.

Ekologicky stabilní prostředí přírodního parku je posledním útočištěm tak vzácných ptáků, jako je třeba lelek lesní nebo dudek chocholatý, o různých druzích hmyzu, obojživelníků a plazů ani nemluvě.

Mimořádný význam má Ždánický les i pro člověka, kterému poskytuje nevyčíslitelné bohatství. Už Kounicové a Lichtenštejnové to pochopili a začali tam hospodařit podle zásad moderního lesnictví, jež zavrhlo doposud chaotické rabování lesa. Dodnes sklízíme ovoce práce jejich fořtů, vždyť tehdy založené či udržené bukové a dubové kultury často právě dnes dospívají k mýtnímu věku. Stát už vytěžil miliony kubíků nejlepšího dřeva ze Ždánického lesa, aby mohl plnit svou pokladnu. Přitom ale naštěstí nedošlo k vyčerpání potenciálu tamních hvozdů, které si díky rozvaze lesníků uchovaly svůj původní charakter. Smrkových či borových monokultur najdeme v této oblasti skutečně minimum.

Odedávna až podnes poskytuje Ždánický les lidem z okolí otop na zimu i stavební materiál. Není to ale jen dřevo, jež se člověku dostává. V přírodním parku jsou nesčetná ložiska té nejkvalitnější ropy využívané hlavně pro kosmetické a léčebné účely.

Přírodní park Ždánický les přímo utváří celé oblasti zájmových činností člověka. Stáda jelenů, divočáků, srnčí i drobné zvěře v něm loví celé generace myslivců. Téměř každý dospělý obyvatel Bučovicka a Slavkovska tam aspoň jednou vyrazil na příhodná místa sbírat houby, maliny, ostružiny, jahody a další lesní plody.

Rekreační význam této oázy uprostřed lánů polí i vinic možná převyšuje materiální hodnoty přepočítávané na kubíky dřeva, kila sušených hub a počty kusů střelené srnčí. Ždánický les je protkaný síti kvalitních cyklostezek i turistických tras. Kromě přírodních krás tam lze obdivovat i dávné pozůstatky lidské činnosti. K nejznámějším patří pozůstatky středověkých sídel a tvrzí: Hrádek u Snovídek, Konůvky a Kepkov u Rašovic či Mezilesice poblíž Kobeřic u Brna. Jejich návštěva stejně jako dalších koutů Ždánického lesa slibuje nezapomenutelné zážitky.

Vážení čtenáři, seriál Přírodní krásy Vyškovska najdete také v tištěné podobě každou středu ve Vyškovském deníku Rovnost.