Letos sice skončily juniorky z vyškovského mažoretkového klubu Kalimero na mistrovství Evropy v chorvatském Poreči až šesté, z minulých let však mají na svém kontě mnoho úspěchů z domácích i zahraničních soutěží. Jednou z členek souboru je také Jana Kostelková ze Základní školy Purkyňova ve Vyškově, která se představí v dnešním díle pravidelného seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Mladé talenty.

Než se však takové družstvo dostane na mistrovství Evropy, musí projít sítem regionálních a národních kol. „Každý region má svoji kvalifikaci. Po ní následuje semifinále a nakonec je mistrovství republiky. Miniformace semifinále nemají a jdou přímo na mistrovství republiky. Na mistrovství Evropy dřív postupovala úspěšná družstva do třetího místa. Letos hranici posunuli, takže postoupily i skupiny ze čtvrtého místa,“ popisuje náročnou cestu na šampionát Jana.

Mažoretky už dávno nejsou dívkami nebo ženami pochodujícími v barevných uniformách za zvuku dechové hudby. Dnes se jejich vystoupení podobá tanečním představením, jejichž choreografie pramení z cvičení s různým náčiním, nejčastěji s hůlkou. Dechovou hudbu nahradily moderní skladby.

Velikost formace

Kromě věkových kategorií je mažoretkový sport rozdělený podle velikosti jednotlivých formací. „Do miniformací patří sóla, což jsou jednotlivci, potom dua, tria a sedmičky. Sedmičku tvoří čtyři až sedm mažoretek. Tyto malé formace mají na soutěžních vystoupeních sestavu, která trvá minutu a půl. Pro ostatní jsou předepsané sestavy v délce kolem tří minut,“ vysvětluje Jana.

Další rozdělení určuje nářadí, se kterým mažoretky vystupují. „Cvičíme buď s batony, což jsou hůlky, nebo s pom-pomy, což jsou zase třásně,“ dodává Jana.

Za úspěchy vyškovských mažoretek stojí podle školačky mnoho hodin usilovného tréninku a nacvičování skladeb. „V souboru jsem od druhé třídy, takže už osmý rok. Naší vedoucí je Dagmar Kubíčková. Na začátku tréninku vždy máme rozcvičku a potom procvičujeme sestavy nebo jednotlivé prvky. Třeba to, abychom šly do nejrůznějších pohybů zároveň, podstatná je synchronizace, důležitý je také úsměv. Tréninky máme většinou dvakrát týdně,“ vykládá Jana.

Ne všechno však lze stihnout na trénincích. „Máme třeba soustředění v Těšanech u Brna. Jsme vlastně rozdělené na mažoretky z Těšan a z Vyškova. Takže se střídáme. Buď je soustředění v tělocvičně v Těšanech nebo Těšany dojedou do Vyškova. Tady cvičíme na fotbalovém stadionu,“ říká Jana.

Trénování s mažoretkami Janě vyplňuje téměř veškerý volný čas. Před důležitými soutěžemi trénuje i o víkendech.

A někdy dokonce i místo školy. „Volno jsem měla jen v červenci. Hned v srpnu jsem ale byla s mažoretkami na táboře a pak jsme jeli na dovolenou do Chorvatska, která však byla spojená právě s mistrovstvím Evropy v Poreči. Také přes celé jarní prázdniny jsme byly na soustředění,“ líčí Jana náročný trénink.

Dřina a píle na trénincích má však své výsledky na soutěžích. I když letos juniorky medaili z evropského mistrovství nepřivezly, v minulých letech dokázaly dvakrát obsadit třetí místo.

Také teď se budou snažit postoupit co nejdál. Kvalifikační kolo bude příští rok v Těšanech. Třeba jim k tomu pomůžou i nově nacvičené sestavy. „Na táboře jsme se učily sestavy na hip–hop, takže letos budou spíš hip–hopové. Trénovaly jsme pochopitelně i cvičení s hůlkou,“ říká Jana.

Pomalu už se také rozhlíží, na kterou střední školu příští rok nastoupí. Chtěla by zkusit některý z designerských oborů. „Nebránila bych se ale ani trénování mažoretek,“ dodává s úsměvem školačka.