Dvojnásobné vítězství na jazz festivalu Kroměříž, ocenění na festivalech v Přerově, Karlových Varech, Českém Těšíně, Šumperku, Vsetíně i ve Vyškově. To je jen část výčtu úspěchů, ke kterým orchestr dovedl jeho první dirigent Mirko Foret. „Spolu s několika dalšími současnými členy jsem stál u zrodu kapely v roce 1983. Od počátku jsme se věnovali swingové hudbě, nevyhýbali jsme se ale ani náročnějším jazzovým kompozicím," vzpomíná Novák.

V době vzniku big bandu podle něj působilo na Vyškovsku několik dobrých orchestrů, například Akord 58 a Vyškovská desítka. „Tato dvě hudební tělesa posloužila svými sólisty jako základ nově vzniklého orchestru," upřesňuje.

Asi 400 vystoupení

Kromě uvedených festivalů byl těžištěm práce big bandu Vyškov. Ve městě uspořádal šestadvacet vánočních koncertů a řadu dalších vystoupení. „Během téměř třiceti let existence kapely máme za sebou kolem čtyř set vystoupení, převážně ve Vyškově a okolí, ale i po celé Moravě. Účinkovali jsme také na Slovensku, v Německu, Polsku i Norsku," vyjmenovává dirigent orchestru Tomáš Dorazil starší.

Sám za svůj největší úspěch však považuje věc o mnoho prostší. „Pro mne osobně je největším zážitkem, když je na zkoušce kompletní orchestr, což vzhledem k dvacetičlennému obsazení není bohužel až tak běžné," tvrdí Dorazil.

Snaží se zkoušet každé pondělí s výjimkou prázdnin a plesové sezony. „Vzhledem k věkovému složení, sedmnáct až sedmasedmdesát let, a různým bydlištím členů kapely se to nedaří tak, jak by bylo zapotřebí," vysvětluje dirigent orchestru.

Přestože se kapela těší ve Vyškově velké oblibě, byla v roce 2010 nucená přerušit svou činnost. Jak říká Novák, v podstatě vymřela. „A náhrada nebyla. Nějak jsme opomněli vychovávat hudební dorost. Ono není jako v kolektivních sportovních hrách. Tam je z čeho skupiny stavět, trenér pozná talent velmi brzy a v podstatě při zanedbatelných nákladech, tím myslím míč a kopačky, může od počátku zapracovat na jeho rozvoji," je přesvědčený.

U hudebníků je to prý mírně složitější. „Musí absolvovat několik roků návštěv základní umělecké školy, následuje koupě vlastního levnějšího nástroje. I to je dnes pro mnohé rodiny velký náklad. A když vydrží, čeká ho další vzdělávání, koupě lepšího nástroje za desítky tisíc korun, zařazení do nějakého orchestru a teprve po tolika letech se pozná, jestli na to má. Příprava hudebníka do jakéhokoliv hudebního tělesa je opravdu velmi zdlouhavá, nákladná a časově náročná," zmiňuje.

Říkají o nich
Vyškovský big band úzce spolupracuje s Městským kulturním střediskem Vyškov. „To, že se orchestr omladil, je ku prospěchu věci, starší předávají zkušenosti mladým a funguje to. Jsem rád, že obnovili svou činnost a pokračují v tradici," řekl ředitel střediska Luboš Kadlec.

Začátkem roku 2011 se rozhodl obnovit činnost tělesa, navázat na tradice, co nejvíce využít místních hudebníků, ale hlavně do orchestru postupně obsazovat mladé hráče, absolventy a žáky místních uměleckých škol. „To se částečně povedlo sloučením torza původního orchestru s orchestrem Základní umělecké školy Vyškov. Po vyřešení nástrojového obsazení jsme začali zkoušet s tím, že obnovíme tradici Vánočních koncertů. To se nám v roce 2011 nepodařilo," uvádí vedoucí sdružení.

Nebylo prý v podstatě kde zkoušet. „Znovu nastoupit do rozjetého vlaku nebylo lehké. Avšak po dohodě s tehdejším ředitelem vyškovské umělecké školy jsme získali dočasně zkušební prostory, a tak prvnímu plánovanému veřejnému vystoupení, Velikonočnímu koncertu big bandu, nestálo nic v cestě," vzpomíná.

Současně se mu prý podařilo rozbít mýtus, že do orchestru musí přijít už hotový hráč. „Není to tak úplně pravda. Mladí jsou fakt dobří a budou lepší, než jsme my. A to je dobře. Stejně jako to, že se občas podaří, že sedí u jednoho pultu učitel a žák. Velmi slušná líheň dřev je na vyškovské Základní umělecké škole, kde připravuje saxofonisty učitel Mirek Knob. V orchestru i ve vedení sdružení působí jeho žák Igor Turčan a nově se zapojí Václav Dokoupil," říká Novák.

Podle něj jde o krok dobrým směrem. „Tím, že se do orchestru včlenilo mládí, tak i ke skalním fanouškům přibývají mladší," dodává.

Repertoár má big band obsáhlý. Archiv činí téměř dvě stě skladeb. „Většinu jsme už interpretovali. Zásluhou aranžérů i skladatelů máme přímo na míru přizpůsobených asi třicet procent skladeb. V době nové éry big bandu se nám daří úspěšně interpretovat i jiné než swingové skladby. Třeba muzikálové melodie. Když podáte skladbu jinak než tradičně a publikum pak tleská ve stoje, je to opravdu velká pocta a jasné vyjádření, že směr je dobrý," spokojeně uzavírá Novák.