Angličtině se školák z Rostěnic věnuje od třetí třídy, už teď mluví plynně a nemá problém v Shakespearově jazyce sledovat filmy nebo číst knížky. „Od čtvrté třídy jsem začal hodně používat počítač a internet, a to byl zásadní zlom. Myslím si, že většina dětí se v současnosti úplně nejvíc naučí díky počítačům a ne sezením v lavicích. Výuka ve škole nám dává základ, bez něj by to nešlo, jenže k dalšímu rozvíjení jazyka je pak strašně důležitý právě internet," uvažuje mladík, který v angličtině i soutěží.

A přestože v takový úspěch vůbec nedoufal, minulý týden si z celorepublikového kola anglické olympiády odnesl první místo. „Moje bezprostřední reakce byla: ‚Panebože, nemůžu uvěřit, že to jsem já'," směje se Martin.

Vítězství nečekal

Jako tradičně se vítězové vyhlašovali od konce. „Když pak vyhlásili druhé místo a já jsem to nebyl, tak už jsem si říkal, že mě tam zapomněli. Vítězství jsem opravdu nečekal," vzpomíná nadaný školák. Příliš jistý si totiž po svém výkonu nebyl. „Olympiáda má dvě části. První je poslechová, kdy na základě puštěné nahrávky vyplňujeme test, a pak je konverzace. Právě u té mi připadalo, že se mi to moc nevyvedlo, protože mě poslali hrozně brzy pryč," říká Martin.

Jeho špatné tušení se ale nepotvrdilo, naopak. „Ze všeho jsem dostal deset bodů z deseti, tak asi byla porota spokojená," usmívá se mladík, který právě na konverzaci většinou při soutěžích sází. Jak sám říká, dokáže totiž spoustu věcí takzvaně okecat.

Jinak je pro něj angličtina snadnější než rodná čeština. „Angličtina je pro mě osobně daleko jednodušší jako předmět a obecně si myslím, že je lehčí i jako jazyk. Když se někdo učí angličtinu, může být hotový s intenzivní výukou za tři čtyři roky. Kdežto češtinu se učím už osm let a ještě v tom budu pokračovat," vysvětluje s úsměvem Martin.

Cizí jazyk si procvičuje denně díky spolužákovi, který strávil rok v Anglii. „Když nechceme, aby ostatní věděli, o čem se bavíme, mluvíme spolu běžně anglicky, takže konverzaci mám zajištěnou," říká Martin. Jinak ovšem trénuje díky sledování filmů a seriálů v originále bez titulků, oblíbený má třeba britský seriál Doctor Who, v České republice známý jako Pán času. A díky knihám.

Ty čte v angličtině celkem často. „Momentálně čtu knihu The Fault in Our Stars od Johna Greena, v češtině nevyšla. Je to takzvaná young adult fiction, neboli fikce pro mladistvé. Objevil jsem ji díky videím, které Green publikuje se svým bratrem na svém blogu, jsou to vlastně takové internetové minicelebrity," říká školák.

Upozorňuje však, že ne každá kniha v angličtině se čte snadno. „Zkoušel jsem číst v angličtině Julese Vernea, ale bohužel se na tom zážitku dost podepisuje archaický jazyk a čte se to hodně těžce," vysvětluje Martin.

Těm, kteří by s čtením v cizím jazyce chtěli začít, by tak doporučil knihy větších nakladatelství, které vezmou knihu a takzvaně ji očešou o komplexní souvětí nebo složité výrazy. „Smysl knížky je samozřejmě zachovaný, ale jazyk je posunutý pro začátečníky. Nebo je text zrcadlový, na jedné straně je angličtina a na druhé čeština," říká nadaný mladík, mezi jehož oblíbený žánr patří fantasy.

Ve Velké Británii ještě nebyl, letos se tam však podívá na poznávací zájezd. „Bylo by fajn, kdybych tam potkal svou oblíbenou seriálovou postavu, Doctora s jeho strojem času nazvaným Tardis," směje se. Zároveň přiznává, že občas v angličtině i přemýšlí. „Stává se mi, že si někdy nedokážu vzpomenout, jak se něco řekne česky, vybavuje se mi to jen anglicky," říká Martin.

Kromě angličtiny by se chtěl na střední škole věnovat také němčině. „Nebo španělštině, i když němčina asi bude mít přednost. Každopádně zvažuji i studium na nějakém jazykovém gymnáziu, ještě jsem se ale nerozhodl," uvažuje školák, kterého kromě jazyků fascinuje i mikrosvět.

Jeho pravidelnou činností je tak i účast na biologických olympiádách. „Letos jsem se dostal jen do krajského kola, to mě trochu mrzí. Ale myslím si, že je to hlavně tím, že jsem se tak moc soustředil na tu angličtinu. Příští rok zkusím víc zabrat," je rozhodnutý Martin.

Za mikroskopy

I biologii by se chtěl v budoucnu věnovat. „Fascinuje mě mikrosvět a také genetika, i když ta je neskutečně komplikovaná. Už se těším, až ji začneme ve škole probírat," usmívá se mladík.

Přestože ho biologie velmi baví, učit se na ni musí stejně. „Je to náročné, a na olympiádě obzvlášť. Tam se nejvíc bojím poznávaček. Postaví před nás čtyřicet organismů v lihu, vycpaných nebo vypreparovaných a my to musíme správně určit. Jednou jsem třeba nedokázal poznat dospělého mravkolva, ten totiž vypadá jako obyčejná vážka," vysvětluje hoch.

Příroda obecně ho baví, a tak není divu, že má blízko i k chemii. Doma už si dokonce zařídil malou laboratoř. „Nakoupil jsem si nějaké baňky a kádinky a v drogeriích sháním chemikálie. Pak si třeba dělám pokusy, o kterých vím, že je budeme probírat ve škole, předem doma," říká Martin.

Rodiče už si na to prý zvykli. „Věří mi, že nic neprovedu. Některé nebezpečnější pokusy raději dělám venku, ale to, u čeho jsem si naprosto jistý, normálně doma. Ale přece jen rodiče vždy předem upozorním, než zapnu kahan," usmívá se mladík, který vzhledem ke své zálibě v přírodních vědách zvažuje i medicínu. Nejraději by ji studoval v zahraničí. „Ale to je ještě daleko," dodává.