Vážení čtenáři, další díly seriálu Lidé sv. Floriána najdete ZDE

Počátky sboru vystihuje první zápis z jednatelské knihy z roku 1932. „Bylo to dne sedmnáctého ledna, kdy se sešli členové katolických spolků v Rousínovci ku společné schůzi, by si stanovili program další svojí činnosti spolkové v nastávajícím roce,“ vyčetl z hasičské jednatelské knihy bývalý předseda sboru Vladimír Procházka.

Při této schůzi obyvatelé navrhli, aby se v obci založil hasičský sbor, který by všechny chránil před požárem, povodněmi a jinými živelnými pohromami. „Chtěli také, aby všichni lidé pracovali společně bez rozdílu politických stran pro dobro lidu podle hasičského hesla Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci,“ zjistil Procházka.

Sbor se ustavil v hospodě

První schůze se konala v roce 1932 v hostinci u Flöhslerů. Na schůzi se už dostavil i hojný počet obyvatel, a to čtyřiatřicet místních. Z nich se celých devětadvacet přihlásilo se zájmem o členství.

Po čase se sešel přípravný výbor, který čtyřiadvacátého dubna svolal první valnou hromadu, kde organizátoři oznámili, že dostali povolení k založení Sboru dobrovolných hasičů v Rousínovci a že se přihlásilo dalších osm členů. Současně byl do čela sboru zvolen Josef Flöhsler.

Hasiči se začali ihned starat o kulturní život v obci. „Podle zápisu se konalo první veřejné vystoupení se zábavou desátého července 1932. Na tento den organizátoři poslali všem hospodyňkám v Rousínovci dopis se žádostí o nějaký dárek do bufetu a poprosili o účast jejich dcer v krojovaném průvodu,“ popsal situaci Procházka.

Po čase už členové sboru viděli, že je nutné koupit obecní stříkačku. Proto se obrátili na zastupitelstvo, aby ji za šest tisíc zakoupilo. Zastupitelé souhlasili. V tomto roce hasiči zakoupili také první automobil.

Po čase si hasiči vybudovali vlastní zbrojnici, za peněžní pomoci obce. „Stavba zbrojnice byla velmi nutná, protože sbor zakoupil z vlastních prostředků a darů obyvatel hasičskou techniku. Ta bylo provizorně ukládaná, třeba v průjezdu domu pana Leznara,“ vysvětlil Procházka.
První automobil začal pomalu dosluhovat, a proto roku 1938 hasiči zakoupili další vozidlo Buick.

Postupně se sbor stal jedním z hlavních organizátorů kulturních akcí. Pořádal taneční zábavy, dožínky, vinobraní, hrál i divadelní představení a pořádal mnoho dalších akcí. „Z doby protektorátu je uvedený poslední zápis z května 1941. Nikde ale není zmínka, kam schovali jednatelskou knihu, a nic se neví ani o činnosti sboru po dobu války. První zápis po osvobození pochází ze srpna 1945,“ informoval Procházka.

Po válce hasiči leccos vybudovali

Od té doby ale museli hasiči o veškerých plánech informovat vedení režimu tehdejší doby. Každý měsíc hasiči posílali zprávu o své činnosti. Funkce členů musela také schvalovat výbor ustanovený režimem. Kromě hasičské činnosti dále organizovali brigády v zemědělství.

V roce 1953 koupili hasiči z vlastních prostředků dodávkový automobil Horch, který nahradil za války vyřazeného Buicka. Ten sloužil až do roku 1963.
Po osvobození navázali hasiči z Rousínovce na dřívější kulturní činnost pořádáním zábav, krojovaných hodů a obnovili činnost divadelního kroužku.

„Nacvičili mnoho her, se kterými vystupovali v okolních obcích. Třeba až v Dolních Dunajovicích. Činnost kroužku skončila, když režim zakázal hru Co Čech, to muzikant a Na tý louce zelený. I po tomto zákazu členové nezatrpkli a věnovali se mládeži. V té době dokonce družstvo žáků a dorostenek postoupilo do krajského kola,“ vypověděl Procházka.

Protože stávající vozidlo už hasičům nestačilo, koupil si sbor nákladní auto Praga-RN, na něž mu později přispěla Inspekce požární ochrany. Z vlastních prostředků si ho hasiči později sami přestavěli. Za tuto činnost dostali odznak Za zásluhy. Později se sbor podílel i na budování parku, za což mnoho jeho členů dostalo čestné uznání.

Kvůli nedostačujícím prostorám doporučil hasičský výbor rozšířit prostory hasičky. „Veškeré práce udělali hasiči. Město dodalo pouze materiál. Přístavbu dokončili v roce 1980 a propojili ji s garáží,“ doplnil Procházka.

Členové sboru v poslední době vybudovali hřiště za hasičskou zbrojnicí, pořádají akce pro děti a dospělé jako jsou kuličkiády a soutěže v nohejbalu. Velkým nedostatkem bylo také chybějící sociální zařízení na hasičské zbrojnici. To ale hasiči projednali s městským úřadem a zřídili zároveň i vodovodní a plynovou přípojku.

Nyní není činnost sboru tak pestrá, jako dříve. „Máme jedenapadesát členů. Chybí nám ale zástupci mládeže. Vlastníme také auto, ale nejsme zásahová jednotka, protože nám chybí státní poznávací značka. Tu nám vzal úřad, který chtěl již dříve šetřit,“ dodal Procházka.
Nyní je předsedou sboru v Rousínovci jeho vnuk Jiří Procházka

Vážení čtenáři, seriál Lidé svatého Floriana najdete také v tištěné podobě každý pátek ve Vyškovském deníku Rovnost.