Další díly seriálu
Mladé talenty Vyškovska najdete ZDE

Jak jste se dostal k bikrosu?
Nejdřív jsem chtěl dělat freestyle, na který je navíc vybudovaná dráha ve vyškovském parku. Když jsem se jednou projížděl, jel jsem právě parkem a nikdo na dráze nebyl. Tak jsem si to vyzkoušel, a už to bylo. Prostě mě to chytlo. Byl jsem potom na dráze prakticky každý den. Nakonec mě ale přeci jen dostal bikros.

Pořídil jste si nějaké speciální kolo?
Určitě. Mám speciální odlehčené kolo, které většina lidí považuje za freestylové. Je na něm speciální hliníkový rám a na vidlice se používá například karbon.

Prozradíte, kolik vás stálo?
Naštěstí mi něco zaplatil tým, za který jezdím. Jinak by mě přišlo asi na pětadvacet až třicet tisíc korun.

Za který tým jezdíte?
Za hranický tým ABOS. Ve Vyškově je sice jezdecký tým VEUS, ale v Hranicích mi jednoduše nabídli lepší podmínky.

Jaký je tedy rozdíl mezi freestyle a bikrosem?
Freestyle se jezdí na plechových skocích jako jsou ve vyškovském parku u zimního stadionu. V bikrosu jde o hliněné skoky. Osm závodníků jede od jednoho pahorku do cíle za co nejlepší čas.

Kdy jste s bikrosem začal?
Bikros jsem začal jezdit už v roce 2003. Až od roku 2006 jezdím závodně.

Jak to v takovém bikrosu vypadá s tréninkem?
Doteď jsem trénoval sám. V současné době už mi ale píše tréninkový plán jeden pán z Litoměřic. Je to kamarád, který mi ho připravuje z přátelství. Profesionál by mě stál totiž spoustu peněz.

Jak vypadá trénink bikrosaře v zimě?
Chodím do posilovny, jezdím na trenažéru, chodím běhat, mám v plánu také nějaké cvičení se švihadlem, plavání a podobně. V podstatě už mi na nic jiného nezbývá čas. Denně dělám jednu až dvě z těchto fází a jednou týdně mám volno.

Na jakém terénu se bikros jezdí?
Většinou jezdíme na hliněných skocích, které jsou pod prosívkou a zatáčky pro udržení rychlosti nebo zrychlení bývají asfaltové. Je to trend, který je podobný i ve světě.

A co zranění, vyhýbají se vám?
Moje první pořádné zranění bylo asi v deseti letech, když jsem si způsobil otřes mozku. Naštěstí jsem si zatím nic nezlomil. Otřes mozku jsem měl ještě asi dvakrát a samozřejmě odřeniny jsou na denním plánu.

Co je podle vás základem úspěchu?
Hlavně trénovat, trénovat a trénovat. Prostě pořád být na dráze a jezdit. Ve Vyškově se dá bikros trénovat u garáže za Jandovkou. V současné době se o dráhu stará pan Usnul.

Účastnil jste se spousty soutěží. Co považujete za svůj největší úspěch?
Největším úspěchem je asi dvakrát získaný titul mistra České republiky v roce 2008 a 2010, a předtím třetí místo na seriálu v Mistrovství Evropy v Klatovech. Musím hodně poděkovat rodině za podporu. Třeba tuhle sezonu se mnou jezdila po soutěžích hodně mamka, někdy jedu i s rodiči kamarádů.

Jak vypadá rivalita na dráze?
Ta je hlavně v zatáčkách, kde se jezdci předjíždí a někdy se i shazují z kola. Když se to ale moc přežene, tak je rozhodčí mohou klidně i diskvalifikovat.

Jaký je o sport zájem? Jezdí bikros soutěžně i další Vyškované?
Bývalo nás deset až dvanáct. Teď nás je sedm. Máme ve Vyškově ale jednoho úspěšného jedenáctiletého hocha, který sbírá první a druhá místa v republikových soutěžích. Příští rok pojede i na nějaké evropské závody.

Už víte, na které závody pojedete v příštím roce?
Zatím mám jen některé tipy. Určitě to bude Česko – Moravský pohár, Mistrovství republiky nebo bych se rád podíval na Evropský pohár.

Kolo nicméně skýtá řadu možností. Nehodláte si rozšířit obzory?
Možná budu příští rok jezdit fourcross, který jsem letos vyzkoušel a zaujal mě. Je to odrůda bikrosu. Jezdí se na speciálních horských kolech na podobných překážkách jako u bikrosu. Jen jsou doplněné kamenitými pasážemi, takzvané skalkami. Jedná se o velké kameny, mezi kterými musí jezdec najít správnou a hlavně nejrychlejší stopu. Dráhy taky nejsou tak opečovávané jak u bikrosu, takže to není tak uhlazený sport. Tím je asi i pro diváky atraktivnější.

Co děláte ve volném čase?
V zimě jedu občas na hory na snowbord. Jinak prakticky nemám žádný volný čas, protože většinou trénuji a taky chodím do školy. Hudba je taky moje záliba a samozřejmě sedím často i u počítače.

Když bych na závodech řekla vaše jméno, budou už ostatní vědět, o koho se jedná?
V podstatě jsme jedna velká rodina, takže se známe všichni. Když se řekne moje jméno, tak většina určitě bude vědět, o koho jde.

Spokojíte se s českým mistrovským titulem nebo se chystáte i do zahraničí?
Příští rok bych chtěl jet na mistrovství světa, které má být v Dánsku. Není to moc daleko. Letošní totiž bylo v Austrálii. Využiji toho, že je v Evropě a chtěl bych se tam jet podívat.

Vážení čtenáři, seriál Mladé talenty Vyškovska najdete také v tištěné podobě každý pátek ve Vyškovském deníku Rovnost