Předchozí díly seriálu Tajemná místa regionu ZDE

Ždánický les je bohatý na nejrůznější památná místa. K nejznámějším patří zaniklá ves Konůvky a hrádek Kepkov mezi Mouřínovem a Rašovicemi. O svědcích dávných středověkých dob jsme v tomto seriálu už psali. Nyní se přesuneme o pár století zpět. I když počátky slavné hájenky zvané Zlatý jelen spadají také ještě do rytířských dob.Hájovna samotná prý vznikla v druhé polovině 15. století.

Váže se k ní ale hlavně událost z období druhé světové války. Na počátku roku 1945 vznikl v Nemochovicích partyzánský oddíl Olga pojmenovaný po jeho člence Olze Františákové. Skupinka patřila k odštěpkům partyzánské brigády Jana Žižky, která se probíjela po porážce Slovenského národního povstání na území Protektorátu Čechy a Morava. Velel jí kontroverzní Josef „Pepek“ Houfek.

Přestřelka s Němci

Šestičlenná partyzánská hlídka pod velením Rudolfa Venhudy z Nemochovic odpočívala 6. února právě v hájence Zlatý jelen. Partyzáni totiž byli ve spojení s hajným Stanislavem Dunajem. Vzhledem k tomu, že si členové Olgy po celém Bučovicku a Slavkovsku opatřovali zbraně a proviant, zalarmovali okupační bezpečnostní síly v celém okolí.

Osudného únorového dne právě v čase, kdy se partyzáni chystali k odchodu, ke Zlatému jelenu dospěli příslušníci jagdkommanda, tedy protipartyzánského oddílu německé bezpečnostní policie, z nedalekých Žarošic. Podle historika Vladimíra Černého to bylo pět Němců a devět protektorátních četníků pod velením Paula Dauterta.

Vypukla přestřelka, během níž utrpěl smrtelné zranění partyzán Jiří Jírovský, který pocházel z Valaškomeziříčska. Vážná zranění neminula také Ladislava Vernera a samotného Venhudu. Partyzánům se ale podařilo schovat na seníku hájovny a pak uprchnout do Brankovic. Těžká zranění hlavy přitom způsobili četnickému psovodovi Petru Jahodovi z četnické stanice ve Ždánicích. Ten se pak ale vyléčil v lazaretu SS v Kyjově. Hajného Dunaje Němci zatkli, podařilo se mu ale přežít válku.

 Slavnou hájenku v lesích jižně od Mouřínova dnes už nenajdeme. Na jejím místě vznikl pomník partyzánům z oddílu Olga a nedaleko také Jiřímu Jírovskému, který v těchto místech padl.

Na památku boje a smrti Jiřího Jírovského vznikly v místě dva památníky. Do hájenky se po válce načas vrátil hajný Dunaj, brzy však byla opuštěna. „Podle zpráv z kronik a svědectví některých pamětníků vím, že opuštěnou budovu demolovaly zřejmě tehdejší Státní lesy někdy v šedesátých letech minulého století,“ vzpomíná šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík.

Budova, která poskytla útočiště partyzánům, tak padla k zemi. Údajně proto, že se v ní scházely „podezřelé živly“. Co je ještě nepochopitelnější, při likvidaci vzala za své i studna. Demoliční četa ji zaházela sutí.

Lesníci se pokoušeli před pěti lety studnu obnovit. „Má být hluboká snad až třicet metrů. Dostali jsme se jen do hloubky patnácti metrů a tam jsme museli práce přerušit, protože tam chybělo zdění stěn a hrozilo, že se celá stavba sesune. Než obnova by prý bylo levnější a jednodušší vykopat novou studnu. Tak jsme starou studnu zajistili betonovou skruží s krytem, aby tam někdo nespadl,“ popsal lesní správce.

V okolí bývalé hájenky Zlatý jelen je také památný kříž, který měla postavit rodina jednoho z někdejších hajných. Lesníci tam zase vztyčili pomník lesnímu radovi Juliu Wiehlovi.

Zlatý jelen není jediná památná hájenka ve Ždánickém lese. O některé z dalších si zase povíme někdy v příštím díle seriálu Vyškovského deníku Rovnosti.

Vážení čtenáři, seriál Tajemná místa regionu najdete také v tištěné podobě každé úterý ve Vyškovském deníku Rovnost.