Dlouholetý zastupitel města a současný starosta Bučovic Radovan Válek, který se nestará o lidi pouze na radnici, ale také v brněnské ordinaci, je další osobností Vyškovska, která se představuje v pravidelném seriálu Vyškovského deníku Rovnosti.

Co vás vedlo k tomu, že jste vstoupil do komunální politiky?
Když jsem před třinácti lety poprvé kandidoval, tak jsem se na kandidátku nechal napsat spíše do počtu. Ne že by mě dění ve městě nezajímalo, ale v té době jsem začínal lékařskou praxi, takže jsem neviděl komunální politiku jako nejdůležitější věc. V roce 2000 jsem se dostal jako náhradník do zastupitelstva a už tehdy jsem měl pocit, že zastupitelstvo, které mlčí, není to pravé ořechové, zvlášť když tu byly kontroverzní věci. Proto jsem se začal víc angažovat.

Napadlo vás tenkrát, že byste to dotáhl až na pozici starosty?
Na začátku mě to rozhodně nenapadlo. Až v roce 2006, když jsem vyhrál i pro mě docela nečekaně volby, jsem pochopil, že lidé asi chtějí nějakou změnu a chtějí něco dělat, takže jsem dostal pocit, že bych měl dál pokračovat.

Starostou jste se stal ovšem až v dalším volebním období. Jaké byly hlavní body vašeho volebního programu?
Především jsme chtěli řešit obchvat města, druhá věc byla otázka strukturování úřadu a také otevření se místním částem.

Bylo pro vás obtížné se na začátku v úřadu aklimatizovat?
Úplně ze začátku to šlo hladce. Ovšem letos v lednu ve chvíli, kdy jsme začali uskutečňovat volební program, se objevily jisté problémy. Například jsme měli radnici chvíli bez tajemníka, takže spousta jeho úkolů padla na mě a na zastupujícího tajemníka, což bylo náročné.

Kromě starostování pokračujete v lékařské praxi. Daří se vám obě práce časově sladit?
Myslím, že ano. Dá se říct, že si chodím do své ordinace odpočinout. Je tam sice hromada lidí, ale jde o starosti, které jsem připravený řešit. Tady na úřadě člověk řeší věci, na které není vzdělaný, asi málokdo je na tomto postě hned v prvním období profesionálem. Politika z pohledu starosty je přece jen jiná než z pohledu opozičního zastupitele.

Když vzpomínáte opoziční zastupitele, jak hodnotíte vaši opozici i s ohledem na to, že jste kdysi seděl na jejich místě?
Opozice říká, že mi vrací to, co jsem jim sám dělal. Ovšem já myslím, že některé věci jsem já na zastupitelstvu nikdy nedělal. Jistě nemám chuť zastupitelstvo vést tak, aby se tam někdo bál říct svůj názor, to by popřelo smysl toho, proč jsem vůbec v minulosti šel do politiky. Je proti mému smýšlení někoho v zastupitelstvu umlčovat. Je na zvážení každého, jestli zastupitel mluví jenom proto, aby byl vidět, nebo jestli mluví k věci a jestli připomínky, které vznáší, mají smysl.

Máte jako lékař na záležitosti na radnici dostatek času?
Bývám tu čtyři pracovní dny v týdnu a má pracovní doba je dá se říct neomezená, protože se stává, že za mnou chodí lidé i v osm nebo deset hodin večer. Stává se, že mě lidé oslovují i na ulici, což je pochopitelné.

Jakých cílů byste rád v tomto volebním období dosáhl?
Velké cíle se smrskly pod vlivem finanční situace na malé cíle, takže si nedělám iluze o něčem velkém. Byl bych rád, kdybychom pohnuli s řešením obchvatu, musíme nachystat územní plán města a hrozně rád bych nachystal strategický dokument, který by byl vodítkem pro pořadí chystaných akcí. Přestože máme sportovní areál, bazén a zateplené školy, je tu i spousta budov, které chátrají, a spousta dalších věcí. Generace před námi plánovaly na deset, patnáct let dopředu, a já myslím, že bychom se k tomu měli vrátit.

Plánujete na postu starosty v případě volebního úspěchu setrvat i v dalším období?
Mé případné setrvání v úřadě nechám na lidech. V tomto jsem naprosto svobodný, mám se kam vrátit, takže nechám na voličích, jak po čtyřech letech zhodnotí mou práci.

Máte ambice vstoupit jednou i do vyšších pater politiky?
Maximálně si dokážu sám sebe představit jako krajského zastupitele. Výš už nemířím, protože to už bych si musel rozmyslet, jestli dělat civilní zaměstnání nebo politiku. Já se necítím být zas až takovým politikem, abych byl v parlamentu.

Stalo se vám někdy, že za vámi přišel natolik naštvaný člověk, že vám hrozilo fyzické napadení?
To se mi naštěstí nestalo. Myslím, že lidé by měli ke starostovi přistupovat s nějakou úctou. Nemám tím samozřejmě na mysli žádnou glorifikaci mě osobně, ale pokud za mnou někdo přijde a křičí na mě jak na nějakého pohůnka, tak to nepovažuji za korektní způsob jednání. Mám chuť se s lidmi domluvit a něco pro ně udělat, ale nemám chuť ustupovat nějakému hrubému jednání.