Předchozí díly seriálu Tajemná místa regionu naleznete ZDE

O zaniklé středověké vesnici Konůvky poblíž Heršpic ví téměř každý, kdo někdy vyrazil na kole či pěšky poznávat Ždánický les. Protože je velmi dobře probádaná, přístupná, dočkala se vlastní publikace. A v terénu samotném krásná lokalita díky práci archeologů připomíná skanzen.

Konůvky ale nejsou nějakou výjimkou. Tam, kde dnes ševelí listí dubů, habrů a buků, bývala obydlí a polnosti středověkých rolníků. Zaniklých vesnic je ve Ždánickém lese mnohem víc. Některé se nikdy nepodařilo objevit, zůstala po nich jen jména. Jiné ano, ale dnes se o nich moc neví. To je případ někdejší vsi Mezilesice poblíž Kobeřic u Brna.

Mezilesice se podobně jako Konůvky nalézaly poblíž známé kupecké trasy Těšanky. K bývalé středověké vesnici se turista dostane poměrně snadno. Stačí sledovat lesní cestu, která ho vede jižně od známého rybníka Horáček. K němu se lze dostat z Kobeřic po modré turistické trase.

Zbytky domů a mohutné tvrze

Po několika stech metrech se u cesty objeví údolí mezi třemi zalesněnými stráněmi. Právě v něm se kdysi nalézala stavení s polnostmi a poloha mezi lesy dala vsi patrně i jméno. Kdysi dávno tam snad tekl potok, dodnes tam je patrné vyhloubené koryto nějaké vodoteče. Údolí dnes vyplňují oplocenky s lesními kulturami. Domy se samozřejmě nedochovaly.

Přesto jsou po nich stále patrné stopy i po šesti staletích. „Ještě zhruba před deseti lety byly vidět kamenné základy domů. Na ně dodnes upomínají prohlubně v těchto místech. Ty vznikly poté, co se stářím svalila a propadla dřevěná konstrukce obydlí,“ objasňuje vedoucí vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno Blanka Mikulková.

Zatímco neznalého kolemjdoucího by dutiny asi těžko upozornily na to, že v těchto místech stávaly domy, o kousek dál na menší ostrožně v lese jsou dodnes velice dobře patrné valy, jež nemohly vzniknout přirozenou cestou, ale lidskou rukou. Jsou to pozůstatky tvrze Zámčisko, kde sídlili páni Mezilesic.

Podrobně popisuje toto šlechtické sídlo web castles.cz. „Malá tvrz měla půdorys zhruba oválu s osami asi třicet a dvacet metrů, na jihovýchodě mírně zploštělého. V tomto místě, proti poněkud stoupajícímu hřebeni, se dodnes dochoval náznak čelního valu, který patrně obvod pahorku tvrziště obíhal a jenž mohl být na koruně opatřen palisádou. Před čelním valem byl vyhlouben šest metrů široký příkop, který tvrz chránil i na jihozápadě. Na východě se příkop ve velmi pozvolném svahu vytrácí, což si zřejmě vynutilo navršení dnes již zcela rozplizlého okružního valu, jehož zbytek se dochoval pouze na severozápadě. Přístup ke tvrzi vedl dodnes patrnou cestou po jihovýchodním úbočí ostrohu. Proti jejímu vyústění nad příkopem se na straně pahorku tvrze rýsuje nevelká prohlubeň po branském objektu.“

Jak vypadaly samotné budovy tvrze, už se samozřejmě nikdy nedozvíme. Byly totiž ze dřeva. „Sídlo majitele vesnice bylo každopádně poměrně velké a mohutně opevněné,“ shrnula Mikulková. V Konůvkách tak velká tvrz nebyla, spíš jen opevnění, které mělo chránit obyvatelstvo před nenadálým útokem.

Při archeologickém průzkumu lokality se podle Mikulkové v místě našly i zbytky předmětů tehdejší denní potřeby, jako byla keramika a železné předměty. Nechyběla mezi nimi ani pec na chléb.

V dobových písemných pramenech, jakými jsou třeba listiny, se Mezilesice objevují v letech 1210 až 1497, kdy už se hovoří o pusté vsi. Původně patřily mnichům zábrdovického kláštera. V neznámé době je pak získala světská šlechta. K roku 1446 to byl Jindřich z Mezilesic. Před rokem 1460 se Mezilesice staly součástí slavkovského panství.

Obyvatele asi pobili husité

Se stoprocentní jistotou to dnes nevíme, podle Mikulkové je ale velmi pravděpodobné, že obyvateli Mezilesic byli podobně jako v případě Konůvek Němci. Svědčí o tom jednak doba jejich vzniku, jež se shoduje s německou kolonizací českých zemí, a také odlehlost lokality, o kterou české obyvatelstvo nemělo zájem. „Králové už tehdy ani neměli k dispozici dost vlastních lidí, aby podobná místa osídlili. Právě proto sem zvali kolonisty z Německa,“ připomněla Mikulková.

Etnická příslušnost obyvatel mohla stejně jako v případě Konůvek sehrát svou roli i při zániku vesnice. Odborníci se shodují v tom, že to bylo za husitských válek, kdy eskalovaly náboženské i národní vášně. Jak známo, husité po vlastních trpkých zkušenostech s krutostí nepřítele katolické Němce nijak nešetřili. Každopádně násilný konec vsi archeologové prokázali. „Mezilesice vzaly za své nějakou katastrofou, protože archeologové tam odkryli požárovou vrstvu,“ zdůvodnila Mikulková.

Také web castles.cz připomíná, že v severozápadním cípu tvrze se objevila propálená mazanice, což svědčí o tom, že opevnění zaniklo ohněm. Místní drobná šlechta pak asi ves opustila navždy. Okolní les ji ale stále ještě nedokázal úplně pohltit, a tak se můžeme dodnes kochat krásou a zvláštní atmosférou tohoto tajemného místa Vyškovska.

Vážení čtenáři, seriál Tajemná místa regionu najdete také v tištěné podobě každé úterý ve Vyškovském deníku Rovnost.