S hudbou začala už v útlém věku. „Dřív jsem bydlela v Pístovicích a navštěvovala jsem račickou mateřskou školu. Když jsem ve věku okolo tří nebo čtyř let začala hrát na zobcovou flétnu, tak si paní učitelka všimla, že mi to jde, a doporučila mě na soukromé hodiny k tamnímu učiteli. Tam jsem se poprvé seznámila také s klavírem, na který jsem pak začala pravidelně hrát asi od osmi let," vzpomíná Petra.

K příčné flétně přešla před osmi lety. A s tímto nástrojem i soutěží. „Letos se mi podařilo získat první místo v krajském kole, jenže na postup do celostátního kola to bohužel nestačilo. Nebyla jsem totiž sama. Vyhodnocení soutěže je založené na celkovém počtu bodů, a na prvním místě jsme se v určeném bodovém rozmezí umístily dvě. Postoupila ale soupeřka, které se podařilo získat o několik bodů víc," vysvětluje flétnistka.

Také s klavírem

V předloňském roce se do krajského kola soutěže dostala také s hrou na klavír. „Umístit se mi tam nepodařilo, ale dostala jsem čestné uznání. Vzhledem k tomu, že se klavíru tolik nevěnuje, byl pro mě i toto úspěch," směje se dívka.

Na konci letošního ročníku v Základní umělecké škole ve Vyškově ji už čeká absolventský koncert. „Dodělávám čtvrtý ročník druhého stupně ve hře na příčnou flétnu, a tak si na závěrečné zkoušky připravuji skladbu, které hovorově říkáme Šamináda," vysvětluje Petra.

Hraní jinak trénuje podle toho, jestli se blíží koncert nebo soutěž. „Před vystoupením se snažím hrát minimálně hodinu každý den. Asi se to moc nelíbí mým sousedům, protože hned jak začnu hrát, začne se nad námi i pod námi ozývat klepání, jako kdyby dělali řízky," směje se Petra. Přiznává přitom, že je flétna poměrně hlasitá. „Někdy tak pak raději sednu ke klavíru. Ten se dá ztlumit, jenže na něj pak nejde zahrát forte ani piano," krčí dívka rameny.

Talent prý zdědila nejspíš po rodičích. „Máma dřív hrála na klavír a táta na kytaru. Ke hře mě odmalička oba vedli. Přibližně po pěti letech jsem chtěla i já s klavírem přestat, ale mamka řekla, že si mám dodělat alespoň první cyklus. Dnes jsem jí za to, že mě u klavíru udržela, vděčná, protože teď, když třeba nemám co dělat, si k němu prostě sednu a hraju," říká mladá muzikantka.

Hudební nadání ovšem uplatňuje také ve zpěvu. „Jednou si mě na tradičních hodech u nás na vsi všimla kapela, která tam vystupovala, a pak jsem s nimi přes dva roky zpívala. Talent má i moje mladší sestra a jsme v tomto směru do určité míry rivalky. Před lety jsme na soutěži Vyškovský Slavík bojovaly o první a druhé místo a podařilo se mi vyhrát," směje se Petra.

Ta nejčastěji hraje klasickou hudbu, ale nebrání se ani té moderní. „Když mám chvíli čas, tak si třeba sednu k internetu, pustím si video, podle kterého odezírám prstoklad a převádím ho na svůj klavír. Naučila jsem se tak hrát třeba skladby od skupiny Linkin Park a dalších, takže když jsme někde s kamarády a já je začnu hrát, slavím s tím velký úspěch," usmívá se.

Na základní škole se věnovala také recitování. „Asi v deseti letech se mi podařilo po vítězství v krajském kole probojovat do kola celostátního, což považuji asi za svůj největší úspěch. Co se týká dalších koníčků, tak mě hodně baví sport. Ráda jezdím na kole, kolečkových bruslích nebo plavu," vyjmenovává dívka.

Dorty na zakázku

Její velkou zálibou je ale také vaření. „A v poslední době hlavně ráda peču dorty, a to už i na zakázku. Před pár lety je začala péct moje teta a já jsem si řekla, že to zkusím taky. Pár jsem jich upekla, pak jsem zjistila, že mě to baví, a začala jsem s tím vážněji. Koupila jsem si barvy na marcipán, takže dorty už jsou i barevné. Nedávno jsem upekla svému příteli dort ve tvaru počítače a všem se to moc líbilo, takže už mám další objednávku," směje se Petra, která dodává, že i když práce na jednom dortu trvá i deset hodin, je to pro ni odreagování.

Jako studentka třetího ročníku gymnázia už přemýšlí, co dál. „Chtěla bych být zubařkou. Hlásit se budu do Brna nebo do Olomouce, kde bych možná studovala raději, protože je tam prý už od prvního ročníku mnohem víc praxe. A kdyby to náhodou nevyšlo, tak bych chtěla péct ty dorty. Takže buď budu zuby spravovat, nebo je kazit," dodává s úsměvem Petra.