Tlak na přírodu každoročně enormně narůstá, říká Ivan Novotný

Ve městě se přitom se spolkem podílí na řadě akcí. „Z našich posledních sklidila zasloužilou pozornost výstava stromy Vyškova. V současné době se věnujeme též výsevu květnaté louky u zámecké zahrady. Organizujeme ve Vyškově také již řadu let akci „Ukliďme Česko“,“ vyjmenovává. Vyškované jsou podle něj v porovnáním s minulostí ke změnám v životním prostředí velmi pozorní. „Pozoruji to například z různých podnětů, se kterými se lidé na Zelený Vyškov obracejí. Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že tlak na přírodu každoročně enormně narůstá. Snahy o nápravu jaké vyvíjí stát nebo dobrovolné organizace připomínají často boj s větrnými mlýny,“ připouští Novotný.

Zdroj: osobní archive

I jeho povolání s životním prostředím úzce souvisí. Pracuje jako správce jedné z největších tuzemských sbírek mechorostů na botanickém oddělení Moravského zemského muzeu v Brně. „Zvláštní pozornost jsem věnoval například jejich výskytu na Českomoravské Vysočině. Zde jsme spolu s kolegyní z botanického oddělení zkoumali žulové skalní výchozy a nejzajímavější nález jsme učinili na lokalitě Zkamenělý zámek. Podařilo se nám zde objevit vzácný mech pruhovka vroubkovaná, který byl dosud známý v České republice pouze ze Šumavy,“ popisuje.

Zdroj: Zelený Vyškov

Je také členem bryologicko-lichenologické sekce Československé botanické společnosti, která pravidelně organizuje průzkumy kolektivu bryologů, tedy botaniků věnujícím se mechorostům, v různých oblastech. „Poslední takový výzkum proběhl ve slovenské chráněné krajinné oblasti Poľana, což je jedno z největších chráněných území tvořené třetihorním vulkánem. Prozkoumali jsme tam flóru mechů a játrovek a nalezli jsme přitom stromkovec sourubkovitý. Tento mech rozlišený až ve dvacátém století se vyskytuje nejblíže v Krkonoších a Hrubém Jeseníku. Z území Slovenska nebyl tento druh dosud vůbec známý,“ přibližuje.

Zdroj: Zelený Vyškov

Studuje též rozšíření některých druhů mechů v celém Česku a na Slovensku. V současné době takto zpracovávám nenápadný ohrožený druh útlovláska bledá, kterou můžeme najít jen krátkou dobu před olistěním lesů na obnažených ploškách půdy. „Mnohé mechy jsou podobně nenápadné a jejich život je jakoby zahalený jistým tajemstvím. Životní cykly rostlin jsou často velmi zajímavé. To mě mimo jiné na botanice vždy přitahovalo,“ vysvětluje Novotný. Podílí se také na tvorbě výstav jako je putovní expozice „Mechorosty známé neznámé“, kterou obdivovali také návštěvníci muzea ve Vyškově. „Mechorosty uviděli z nejrůznějších pohledů. Vytvořili jsme třeba hliněný model mechu prchavka křivolistá, jednoho z nejvzácnějších mechů, který můžeme vzácně nalézt v některých stepních rezervacích na Vyškovsku jako je například Šévy u Mouřínova,“ připomíná Novotný.

Zdroj: Zdeněk Podešva

Cizí mu není ani tolik propírané téma klimatické změny, jeho zlehčování ho znepokojuje. „Její riziko v důsledku spalování fosilních paliv je odborníkům známé nejméně čtyřicet let. Současně však pozorujeme ignorování problému v hospodářsky nejvyspělejších zemích. Tím, jako se postupně zvedá globální teplota, uvolňuje se do ovzduší stále více metanu z tající zmrzlé půdy. Metan je navíc dvacetkrát silnější skleníkový plyn, než oxid uhličitý. Spustili jsme velký experiment globálního rozsahu, jehož výsledky neznáme a jehož průběh ani důsledky nebudeme schopni nijak zásadně ovlivnit,“ doplňuje s tím, že proto budeme žít v permanentní nejistotě. Ve svém volném čase má přitom mimo řadu dalších zájmů mezi které patří zpěv nebo poezie. Vystupoval již v několika pěveckých sborech. Potvrzuje tak, že je mužem mnoha talentů.

Zdroj: Zelený Vyškov