Další díly seriálu
Zvířátka v zoo naleznete ZDE

Prapředek skotu stepního uherského je dávný pratur. Některá plemena skotu přes domácí prokřížení zřetelně připomínají výchozí dlouhorohý typ pratura. Nejčistší stav je zachován právě ve stepním skotu. Ten byl zdomácněn na pobřeží Středozemního moře a rozšířil se i do starého Řecka, o čemž svědčí vyobrazení na mnoha antických obrazech a plastikách.

O kráse a ladnosti bílých dlouhosrstých býků se zmiňují i římští básníci Vergilius a Ovidius. Zvířata se objevila později i v jižní Itálii, na Sicílii i přilehlých ostrovech. S řeckými kolonisty se z Balkánu stepní skot dostal do oblasti Černého moře, pak i do Podunajské nížiny, ve které je dodnes známý jako uherský stepní skot.

V Uhrách byl před Maďary

Už název napovídá, že tento skot žil v Uhrách, a to už před příchodem Maďarů, když si tam podrobili usídlené kmeny slovanské a usadili se tam v roce 880. Dnes je rozšířen v karpatské kotlině.

Tělo těchto zvířat je poměrně štíhlé, přední část je vyšší než zadní. To zvýrazňuje především nápadný kohoutek. Hlava je dlouhá, úzká a mírně klabonosá s nápadně dlouhými rohy, které jsou na špičce černě pigmentovány. Dospělá zvířata mají srst zbarvenou do šedé, telata se rodí hnědočervená a v několika týdnech zesvětlí. Krávy a voli vybělují ve čtyřech až pěti letech. Býci jsou v dospělosti na hlavě a na předku těla tmavěji zbarveni a mohou se u nich na hlavě vyskytovat až černé znaky, kupříkladu kolem očí.

Uherský skot se řadí mezi středně velké plemeno. Býci dosahují kohoutkové výšky přes 150 centimetrů a váží až osm set kilo, výška krav je kolem 140 centimetrů a jejich váha činí asi 5 metrických centů.

Uherský stepní skot je pracovní plemeno. Jsou to silná, rychlá a vytrvalá zvířata, která se osvědčují zejména v suchém a horkém podnebí. Na potravu jsou nenáročná, jelikož byla zvyklá na tvrdý odchov už od mládí. Díky jejich otužilosti jsou také odolná proti nemocem. Jen výjimečně se u nich vyskytuje slintavka, kulhavka, sněť slezinná či tuberkulóza, a pokud se nějaká z nemocí projeví, probíhá velmi lehce.

Výkrmnost uherského skotu je podprůměrná a mléčná produkce nízká, naproti tomu jejich mléko je velmi tučné. Pracovní krávy se vůbec nedojí a mléko se nechává telatům, která sají skoro půl roku.

Uherský skot dospívá pomalu a do tahu se může použít až ve čtyřech letech věku, tato zvířata jsou však dlouhověká.
Ve vyškovské zoo se v současné době nachází jeden statný býk, Paleček, a dva volci, Caesar a Brutus. Dříve býkovi dělaly společnost dvě krávy a v předchozích létech mohli návštěvníci zhlédnout i malá telátka. Bohužel pro svůj pokročilý věk a špatný zdravotní stav musely obě krávy podstoupit euthanasii.

Zahrál si ve filmu se Sissy

Kromě naší i jiných zoo jste mohli vidět skot stepní uherský i ve dvoudílném filmu o rakouskouherské císařovně Sissi, když při návštěvě Uher projížděla maďarskou pustou.

Uherský skot budí svojí mohutností a zvláště velkými rohy nemalý respekt i u našich ošetřovatelů. Ač vypadají nebezpečně, obvykle nebývají agresivní, ale opatrnost je vždy na místě.

Od roku 1991 do 2010 se v zoo narodilo celkem dvaadvacet telat. Do budoucna se zatím neplánuje doplnění stáda novými kravami. Návštěvníci mohou i tak zhlédnout v horních výbězích ve staré části statného Palečka a v nejbližších dnech k němu přijdou ze stáje voli Caesar s Brutusem.

Vážení čtenáři, seriál Zvířátka v zoo najdete také v tištěné podobě každou středu ve Vyškovském deníku Rovnost

MICHAELA MALCHEROVÁ