V osmé třídě k nim přibylo vedení malých dětí v přípravce souboru. S přechodem na střední školu začala v souboru dělat korepetice, což je nacvičování skladeb pod odborným dohledem. Od roku 1993, kdy odešla zakladatelka Křenováčku do důchodu, převzala vedení souboru se vším všudy. Teď se představuje v pravidelném seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Osobnost Vyškovska.

Co všechno práce v dětském souboru obnáší?
Především je to pořád dokola učení malých dětí prvním krůčkům – recitaci, dikci, seznamování s lidovými tradicemi, folklorem zdejšího kraje. To je úplný začátek. Potom přichází studium choreografie a pohybová výchova. Pokud to chce člověk dělat trochu na úrovni, musí se věnovat hlouběji také studiu původních materiálů.

Čím vším se Křenováček zabývá?
Když začínal, věnoval se folkloru Valašska, protože odtud pocházela zakladatelka souboru. Rychle však přešel na folklor Brněnska, protože se chceme zabývat folklorem oblasti, ve které žijeme. Takže se zaměřujeme na oblast východního Brněnska, okrajově jižní Hanou a Slovácko.

Pro koho je Křenováček určený?
Pro děti jakéhokoli věku, které to baví. Malé děti chodí do přípravky od čtyř let. Pokud jsou šikovné, přijmeme i tříleté děti. Od sedmi let pokračují ve velkém souboru. V něm byli dřív i šestnáctiletí, ale to už dnes neplatí. Dnes už třináctileté děti mají pocit, že by měly dělat něco jiného než chodit do kroužku.

Je Křenováček určený jen pro děti z Křenovic?
Ne, dnes už máme v souboru i děti z Holubic nebo ze Zbýšova. Dokonce jezdí děti až z Kobeřic a jiných obcí.

Co všechno kromě zpěvu a tance se děti učí?
Také děláme různé rukodělné výrobky, například adventní svícny, velikonoční kraslice, pečeme a zdobíme perníky a podobně.

Jak často se scházíte?
Scházíme se pravidelně jednou za týden a před vystoupeními nebo festivaly se scházíme i častěji. Dvakrát do roka děláme také víkendová soustředění.

Na jaké festivaly jezdíte?
Samozřejmě na ten, který pořádáme, tedy Pod křenovskó májó a většinou se účastníme Mezinárodního folklorního festivalu Brno. Pak záleží na tom, kam nás pozvou. V loňském roce jsme byli na festivalu v Břeclavi. A teď nás čeká na začátku září Folklorní festival dětí střední Evropy v Luhačovicích. Je to prestižní záležitost. Každoročně se tam dostávají jen asi čtyři soubory z republiky. A my už tam během deseti let jedeme podruhé.

Jak vznikl festival Pod křenovskó májó?
Původně vznikl jako regionální přehlídka souborů Vyškovska před šestadvaceti lety. Od roku 1989 to začala být jenom záležitost obce a pořadatelů z Křenovic. O výběru souborů jsme tak začali rozhodovat sami. Postupně se přidávaly soubory nejenom z Čech a Slovenska, ale také ze zahraničí.

Podle čeho soubory vybíráte?
Snažíme se o vzájemné výměny, tedy aby mohl Křenováček vycestovat ven a zúčastnit se zase jiných festivalů a vystoupení. Takhle se nám třeba podařilo dostat třikrát do Francie, byli jsme v Budapešti, v Srbsku, na Slovensku.

Je těžké sehnat peníze na pořádání festivalu?
Je to docela problém. Křenovice nejsou velká obec a jsou tu spíš menší podnikatelé. Ti nám pomůžou aspoň tím, že nám sponzorují třeba výrobu plakátů a podobně. V podstatě veškeré náklady nese obec. Určitou částkou také přispívá Folklorní sdružení České republiky, které je garantem festivalu.

Jak vysoké jsou náklady na festival?
Moc velké naštěstí nejsou, protože si spoustu věcí děláme sami. Stravování je zajištěné ve školní jídelně, děti ubytováváme v rodinách. Soubory, které tady byly, na to ale velmi rády vzpomínají. Říkají, že takový festival jako u nás není nikde na světě.

Máte vůbec čas si odpočinout?
Spíš to snad ani neumím. Odpočívání je u mě spíš taková aktivní záležitost. Neumím si lehnout a ani po tom nějak netoužím. Jsem vyznavač aktivního odpočinku. Ráda sednu na kolo a jedu se někam projet. Nebo jdu do polí se psy.

Kam nejraději jezdíváte?
Po okolí Křenovic, ale ráda si zajedu i někam dál. Klidně i do zahraničí. S manželem jsme třeba absolvovali Norsko na kole. Před čtrnácti dny jsme byli zase na Šumavě.