Jak se člověk dostane na pozici vyšetřovatele hasičů?

V hasiččině jsem se pohyboval odmala, chodil jsem do pionýrského kroužku mladých požárníků. Oba rodiče byli u dobrovolných hasičů, tatínek byl navíc profesionálním hasičem, takže kořeny tam určitě byly. Až do roku 2009 jsem byl u vyškovských dobrovolných hasičů. Tehdy se to ale začalo tříštit, protože u profesionálů jsem od roku 1994. Nastoupil jsem tehdy jako kontrolor předpisů požární ochrany, vyšetřovatele jsem dělal v pohotovosti. Takové funkci říkáme dublér. Právě v roce 2009 se však pozice vyšetřovatele stala mou hlavní pracovní náplní. A s prací u dobrovolníků se to těžko zvládalo.

Asi je ale potřeba, aby měl takový vyšetřovatel osahanou i „mokrou hasiččinu"?

Určitě. Musí znát taktiku zásahu, musí vědět, jak se samotný oheň vůbec chová. Většinou přijedeme už k uhašenému požáru, proto si musím umět odvodit, jak oheň vypadal. Průprava je proto nutná, praxe je k nezaplacení.

Jak určíte, že příčinou požáru je zápalka? Tu přece v ohnisku nenajdete…

Odvíjí se to od toho, jak moc je místo vyhořené, od toho, co se dozvíme z výpovědí lidí, zjišťujeme, co v ohnisku bylo, jaký spotřebič tam byl, co se v místě provozovalo za činnosti.

Předpokládám, že nejvíc požárů vznikne kvůli lidské nedbalosti. Jaký je největší prohřešek v domácnostech, kde vznikne požár?

Lidé nepoužívají spotřebiče pro účely, pro které mají být. Problémem je i vypalování trávy, lidé nedbají na čištění komínů. Často jde o otázku nepozornosti, třeba ponechání svíčky bez dozoru.

Karel Vidlář
• je mu 41 let
• je ženatý, má dvě děti
• je rozený Vyškovan, poslední tři roky však žije v Pustiměři
• vystudoval Střední školu požární ochrany ve Frýdku-Místku, má také bakalářské vzdělání
• sbírá modely hasičské techniky
• jeho koníčkem je práce kolem domu, rád chodí ven se psem

Jak je na tom Vyškovsko s procentuální objasněností požárů?

Tam je to trochu složitější, protože nešetříme každý požár. Jsou to třeba požáry sazí v komíně, travních porostů, strniště, potravin na plotně, prostě tam, kde nevznikne škoda nebo nedojde ke zranění lidí. V loňském roce jsme měli sto osmaosmdesát požárů, šetřili jsme sedmasedmdesát z nich. Na kloub tomu, co se stalo, nepřijdeme vždy. To by byl až moc ideální stav.

Setkal jste se za svou praxi s nějakou opravdu netradiční příčinou vzniku požáru?

Setkal jsem se třeba s tím, že někdo postavil rychlovarnou konvici namísto na podstavec přímo na elektrickou plotýnku.

Jaké vybavení při své práci nejčastěji používáte, bez čeho se neobejdete? Asi nestačí jen tužka a papír…

Neobejdeme se bez kvalitního technického vybavení, jako je vysílačka, různé nářadí, bez svítilen, soupravy na odběr vzorků. Když to vezmu z druhé strany, tak se neobejdu především bez znalostí právních a technických předpisů, taktiky zásahu, procesů hoření, hasebních látek, vlastností nebezpečných látek, bezpečnostního značení, základů přírodních věd, jako je fyzika, chemie, základy dokumentaristiky, základy zajišťování stop a dalších.

Vzpomněl byste si, jaký byl největší požár, co do rozsahu a škod, který jste prozatím vyšetřoval?

Co se škody týká, tak je to určitě výrobní hala v Lulči. Rozsahem a nasazením sil jsou to pak letní požáry. U rousínovských Slavíkovic hořelo například strniště na zhruba dvě stě hektarech, devět hektarů lesa hořelo u Nevojic. To byly skutečně velké a náročné zásahy.

Jak je to s počtem planých poplachů? Jakou roli hrají šprýmaři?

Těžko říct, co je planý poplach. Někdo prostě chce hasiče vidět, tak tísňovou linku zneužije. Často je nahlášený požár, přijedeme, nenajdeme však žádný oheň. Stává se také, že někdo na jaře na zahrádce pálí trávu, má to dostatečně obryté, jenže nějaký kolemjdoucí prostě v dálce viděl stoupající dým. V loňském roce jsme na Vyškovsku evidovali třicet planých poplachů.

Jak velké má Vyškovsko problémy se žháři?

Jsou případy, u kterých se příčina nenajde. Skončí na různých verzích. Je jedno, zda to vyšetřujeme my nebo policie. Loni se například podařilo ve dvou případech žháře usvědčit. Naším úkolem je stanovit příčinu vzniku požáru. Pokud máme podezření na trestný čin, naše poznatky předáváme policii, která s nimi dál nakládá.

Právě policisté si asi musejí často trhat vlasy, když vidí v nabídce televizí nějaký kriminální seriál. Jak je to u hasičů?

Určitě něco takového nevyhledávám, ale občas se kvůli odreagování podívám. Hodně mě pobaví, když ukazují zpomalené záběry, tak auto exploduje dřív, než se dotkne nějaké překážky. Prostě bouchají při každém nárazu. Pak se stává, že dojedu k požáru auta, zeptám se řidiče na doklady od auta a on na mě, že je nechal uvnitř, protože se bál, že to bouchne. Auta explodují pouze v televizi.

Nepamatujete ani explozi auta poháněného na plyn?

Ne. Vybuchují pneumatiky, plynové vzpěry nebo airbagy. Samozřejmě chápu obavu lidí. Je to ale vážně mýtus, který je podpořený právě filmy a seriály. Tam auto začne okamžitě hořet, posádka udělá dva kroky a musí skočit, protože auto exploduje. Aby v autě něco vybouchlo, tak musí dojít k natlakování. Třeba nádrže s palivem. Jenže ta se nenatlakuje, protože hadice k napouštěcímu hrdlu je gumová, víčko je plastové, takže to odhoří a dojde k otevření nádrže a volnému odhoření par a hořlavé kapaliny.

Nepřerůstá vám někdy práce přes hlavu, když třeba sedíte v létě s rodinou u táboráku?

Asi jsem částečně postižený (smích). Jsem opatrnější, možná někdy až moc. Doma hlídám manželku, aby nenechala rychlovarnou konvici na podstavci, abychom nenechávali spotřebiče zapnuté, když nejsme doma. Je potřeba si uvědomit, že myčky nebo automatické pračky sice zvládnou odložené starty, ale také dokáží velmi slušně hořet.