Vzácná kobylka bez jména z Větrníků na Vyškovsku zmizela

Větrník se nachází uprostřed rozsáhlých polí severovýchodně od Letonic. Jeho jižní svah, Větrníky, je útočištěm řady teplomilných a suchomilných druhů rostlin a živočichů. Patří mezi největší stepní území na jižní Moravě. „Větrníků si velmi vážíme. Místní malířka nám na jednu zeď ve škole namalovala rezervaci v celé její kráse. I se všemi rostlinami, které tam kvetou,“ svěřila se ředitelka letonické základní školy Jana Spáčilová.

Území bylo neoficiálně chráněné už ve dvacátých letech minulého století. „Tehdy tato oblast sloužila hlavně jako naučná rezervace pro školy,“ vysvětlil Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, která se o rezervaci stará.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

V první polovině třicátých let vyhlásilo ministerstvo školství a národní osvěty Větrníky za rezervaci. „Je to tedy jedno z nejstarších chráněných území u nás,“ podotkl Heralt.

Dodal, že se jedná hlavně o botanicky významnou lokalitu. Rostou tam různobarevné kosatce, kavyly, zvonky, chrpa chlumní, hořec křížatý, třezalka ozdobná nebo lněnka Dollinerova. Návštěvníci na stráni najdou i ohrožené hlaváčky jarní, sasanky lesní a hvězdnice chlumní.

Domov našli v rezervaci také různí živočichové. Zahlédnout tam lze například kudlanku nábožnou nebo strnada lučního, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy. Na výsluní se ráda ohřeje ještěrka obecná či křepelka polní. Ulovený hmyz napíchnutý na trnech keřů je prací ťuhýka šedého. V padesátých letech dokonce vědci objevili v rezervaci vzácnou kobylku, která ani nemá český název. Od té doby ji ale na našem území nikdo neviděl.

Na Větrnících se udržely vzácné druhy rostlin a živočichů díky tomu, že lidé stráň odedávna využívali k pastvě dobytka. Nemohly tak zarůst břízami, borovicemi a jinými náletovými dřevinami. Půda nebyla vhodná k obdělávání, a to zase Větrníky zachránilo před rozoráním.

V poslední době se na území Větrníků rozrostly akáty, slunečnice topinambury a různé keře, které vytlačovaly chráněné rostliny. Stát totiž dlouhé čtyři roky schvaloval plán péče o toto chráněné území. Nikdo tam tedy nemohl kosit trávu a nálety. „Dokud ministerstvo neschválilo nový plán, byla jakákoliv péče o rezervaci vlastně nezákonná. Přestože by to Větrníkům pomohlo,“ objasnil Jiří Novotný z občanského sdružení Manner, které se zabývá obnovou krajiny.

Manner Větrníky od nežádoucí vegetace vyčistí. „S redukcí křovin jsme začali hned po schválení nového plánu péče,“ potvrdil Novotný.

S pomocí dobrovolníků členové Manneru vykáceli a spálili křoviny na území o velikosti zhruba jednoho hektaru. Od jara se na svazích kopce Větrníku začnou znovu pást ovce a kozy, tak jako tomu bylo v minulosti. „Část území posečeme a na podzim přijde na řadu opět kácení křovin,“ nastínil další postup ochrany Větrníků Novotný.

Představu o budoucím využití rezervace má místostarosta Letonic Jaroslav Bartoník. „Do péče o Větrníky chceme zapojit naše neziskové organizace a děti z mateřské i základní školy,“ plánuje.

Co nejdřív chce uspořádat akci, na kterou pozve odborníky na tamní faunu a flóru. A někoho, kdo dobře zná místní historii. „Takoví lidé mohou nejen dětem lépe přiblížit místo, kde žijí. Obyvatelé si pak budou víc vážit svého domova,“ myslí si Bartoník.

Okolí Letonic není významné jen blízkou rezervací, ale také archeologickými nálezy v blízkém okolí. V první polovině třicátých let minulého století zkoumal tamní mohylové pohřebiště amatérský archeolog Miroslav Chleborád. V hrobech nalezl kostry lidí ve skrčené poloze na boku. S mrtvými byly pohřbené kamenné nástroje a předměty vyrobené z kostí nebo parohů a nádoby i džbánky různého tvaru. „Tvar těchto nádob byl natolik svébytný, že podle něj archeologové pojmenovali nový typ nádoby džbánek letonického typu,“ napsal starosta Jiří Skokan na webu Letonic.