Předchozí díly seriálu Tajemná místa regionu naleznete ZDE

Hrad Kuchlov se nachází v lesích mezi obcemi Ruprechtov a Rychtářov. O Kuchlovu ale není známo mnoho informací. Je to tajemný hrad, o kterém není v žádných listinách ani čárka. Kuchlov je totiž původně název místní lesní trati, jejíž název pamětníci doložili v šestnáctém století. Předpokládá se, že trať se jmenuje podle zaniklého hradu. Archeologové tam našli několik kusů keramiky, podle které určili existenci hradu. Ten měl stát v době od konce třináctého do čtrnáctého století. Důvod vzniku a zániku si tedy každý může jen domýšlet.

Záhadný hrad

Legenda vypráví, že hrad nechali v třináctém století postavit páni z Benešova, kteří byli tou dobou majiteli račicko-dědického panství. Nejznámější z nich byl Jan Milota z Dědic. Dlouho ale Kuchlov nestál. Odborníci spekulují nad možností, že hrad zničila vojska Václava II., který ve třináctém století obléhal hrady a tvrze loupežných šlechticů na Moravě. Pravděpodobnější ale má být názor, že hrad v roce 1312 dobil Jan Lucemburský, stejně jako ten račický.
Tehdy na hradě v Račicích panoval odbojný rytíř Friduš z Linavy, který podle Zbraslavské kroniky vlastnil ještě jiné tvrze. Je tedy možné, že krom hradu v Račicích mu patřil i šest kilometrů vzdálený Kuchlov.

Na místě, kde dříve stál, se dnes najdou jen málo viditelné zbytky hradních zdí. Pozorný návštěvník si může ale představit i půdorys dřívějšího hradu a vidět několik původních kamenů ze stěn hradu. „Po hradu se dochovaly pouze dva hluboké příkopy vytesané ve skále,“ informoval Ruprechtovák Jakub Gottvald, který se mimo jiné zabýval zaniklými hrady i ve své diplomové práci. Kdo by přece jen tápal, může si tam všimnout také stromu, do kterého jsou vyryta různá jména a roky, které připomínají návštěvy některých lidí.

Hrad Stagnov se nachází stejně jako Kuchlov v údolí Malé Hané. Jeho historie je ale podle dostupných zdrojů přece jen čitelnější, i když se z něj také moc nedochovalo. Toto působivé místo najdeme schované na kopci v lese. Na nich se totiž hrady dříve stavěly. Bylo pak těžší je dobýt.
Zřícenině se neříká jen Stagnov, ale známá je taky pod jménem Hrádek, tento název vznikl podle vesnice, která pod hradem dříve bývala.

Hrad údajně lidé postavili koncem třináctého století a zaniknul v patnáctém století v době husitských válek. Podle historiků dostal svoje jméno podle německého rodu Stagne. Albert a Dětřich z tohoto rodu totiž na Moravě spravovali různé majetky biskupa Bruna ze Šaumburku. „Hrad Stagnov založil některý z pánů z rodu Benešoviců, kteří ve třináctém století drželi račické panství. Hrad dostal své jméno patrně po purkrabím Dětřichu Stagneovi,“ potvrdil Gottvald.

Později přešel hrad do majetku rodu Šternberků. Jediná zmínka o hradu pochází z roku 1381, kdy byl jeho majitelem Petr ze Šternberka. Od této chvíle je označován jako „Nový hrad“, Starým hradem totiž lidé nazývali ten u nedalekých Dědic.

Ve čtrnáctém století získali celé panství i se Stagnovem pánové z Kravař. Z dalších historických zápisů historici vyčetli, že hrad zanikl ve třetí čtvrtině patnáctého století v době česko-uherských válek. Roku 1511 už zpustla i nedaleká ves Hrádek a o šestadvacet let později nikdo nežil ani na hradě v Rychtářově. „Taktéž se na Hrádku dochovaly pouze tři hradní, ve skále tesané, hluboké, příkopy,“ doplnil Gottvald. Na místě, kde stál Stagnov, jsou také nálezy keramiky mnohem bohatší než u Kuchlova.

Odborníci spekulují, jakou měly vlastně hrady funkci. Zda zásobovací nebo obrannou. „V minulosti mohly hrady Kuchlov i Stagnov sloužit jako strážní hrady na cestě jdoucí z nížin Hané přes Drahanskou vrchovinu směrem do Čech,“ řekl Gottvald.

Návštěvníci tajemných míst v okolí Ruprechtova se ale nemají čeho obávat. Občanské sdružení Barvínek z Podomí před několika lety totiž nechalo na každém památném místě postavit informační tabuli. Na ní se návštěvníci dočtou všechny informace o tom, jak to na místě dříve vypadalo, jaká je jeho historie a mnoho dalších informací.

Vážení čtenáři, seriál Tajemná místa regionu najdete také v tištěné podobě každé úterý ve Vyškovském deníku Rovnost.