Je nějaké období, kdy jste se cítila sama se sebou naprosto spokojená?
Jsem mírně frustrovaná celý život. (smích) Nedělám si legraci, je to pravda. Méně frustrovaná jsem se cítila akorát tehdy, když jsem byla párkrát opilá. To jsem přišla k zrcadlu na záchodě a říkala si: „Jo, to by šlo.“ Ale ráno mě to při kocovině zase přešlo, takže na období, kdy se budu cítit naprosto báječně, teprve čekám.

Miluše Bittnerová mluvila ve svém pořadu s Agátou Hanychovou o mužích:

Zdroj: Youtube

Nejste moc skeptická?
Nejsem, žádné dobré období nebylo a je to spíš čím dál horší. Ale možná je to i tím, že jsem si uvědomila, že stárnu. (smích)

Přitom jste v poslední době trochu zhubla. I tak jste pořád nespokojená?
To jen tak vypadá, když mám na sobě podpatky. Je mi to hrozně líto, ale u mě je to opravdu o tom, jak moc jsem nebo nejsem zdravá. Když všechno funguje, jak má, je to v pohodě. Ale když to nefunguje, můžu dělat cokoli a váha jde stejně nahoru. Tak to prostě mám, a nejenom já. Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Vždycky když o tom takhle veřejně mluvím, přijde mi hodně ohlasů od žen, které to mají úplně stejně. Prostě s tím takhle fungujeme. Máme větší čísla ve skříni, ale žijeme, a to je nejdůležitější.

Ljuba Krbová
Hvězda Ulice Ljuba Krbová je i v pětašedesáti ve skvělé formě. Denně tasí meč

Pamatujete si váš největší váhový výkyv?
Největší jsem zažila při účinkování ve StarDance. Tehdy mi ta štítná žláza bouchla fakt hodně. Ačkoli jsem čtyři hodiny denně trénovala a skoro nejedla, během půl roku jsem přibrala skoro o patnáct kilo. To bylo neuvěřitelný!

Řekl vám lékař, čím se to spustilo?
Bylo to hodně stresem. V té době tatínkovi diagnostikovali rakovinu a ta prognóza byla naprosto zničující, věděli jsme, kam míříme. A ten stres byl opravdu velký. Někdo si může říct, že jsou to kecy, ale opravdu to tak bylo. Jsem ukázkovým příkladem, že stres může napáchat na těle opravdu velké škody. Hodně lidí to nechápalo, pořád jsem se hýbala, tancovala, skoro nejedla… a stejně to šlo nahoru.

Miluše BittnerováMiluše BittnerováZdroj: se svolením Miluše Bittnerové

Každá žena je v životě s něčím nespokojená. Nevím, zda to budete chtít prozradit, ale co konkrétně je to u vás?
Všechno. Nestydím se za to. Jsem velký sebekritik. Myslím, že není většího, než jsem já. Teď jsem třeba mluvila s jednou kolegyní a ona si nedopatřením přečetla nějaké komentáře pod článkem a byla z toho úplně zničená, tak jsem jí říkala: „Proč to vůbec čteš? Tím si nepomůžeš.“ Přece není normální psát někomu nějaké komentáře. Ale třeba já bych si je mohla přečíst bez obav, protože není většího kritika a nijak by mi to neublížilo.

A čtete je, nebo ne?
Nečtu je. Víte, nikdy jsem to nijak u sebe nechtěla extrémně hrotit, ale je fakt, že od porodu a kojení se už velmi dlouho necítím ve svém těle dobře. Asi to tak nemají všechny ženy, jsou „instamámy“, které jsou čtrnáct dní po porodu na své váze, ale těm je většinou dvacet, což se dá pochopit a beru to, ale my, které jsme trochu starší a nejsme „instamámy“, to tak jednoduché nemáme a pár věcí bychom na sobě určitě změnily.