O životě princezny Diany toho bylo napsáno mnoho. Probíralo se její mládí i vstup do královské rodiny. Řešilo se princeznino manželství s Charlesem, její charitativní práce i kontroverzní vztah s médii, když se stala terčem jejich intenzivního zájmu. Z mnoha úhlů pohledu se probírala též její tragická smrt a došlo i na památku, odkaz a dědictví.
Zájem o princeznu Dianu neutichá ani šestadvacet let po její smrti a každý artefakt, který může přispět k odhalení jejího skutečného života, jejž žila za zdmi Kensingtonského paláce, je vysoce ceněn. Očekává se proto, že za nově objevený dopis nabídne zájemce vysokou částku.
CO SE V ČLÁNKU DOZVÍTE:
* Co se v dopise píše?
* Dianiny ikonické šaty
* Nejde zdaleka o jediný dopis
* Šokující nahrávky
* Dopis od královny
Co se v něm píše?
V dopise, který princezna Diana napsala předsedovi Královské novozélandské nadace pro nevidomé s tím, že s velkou lítostí odstupuje z funkce v charitativní organizaci, jíž byla patronkou, se mimo jiné svěřuje s „obavou z nového – svobodného života“ i s „nadějí“ do budoucna.
Podle deníku The Telegraph Diana uvádí jako důvod odstoupení z funkce „osobní okolnosti, zejména v jejím manželství s princem z Walesu“. Matka princů Williama a Harryho vysvětluje, že už nemůže nabídnout takovou míru „nasazení“, jakou tato role vyžaduje, protože musí „přeorganizovat“ svůj vlastní život.
„Jak víte, mé osobní poměry, zejména sňatek a manželství s princem z Walesu, byly v posledních měsících předmětem různých dohadů, které budou brzy formalizovány běžným právním způsobem. Ač se do budoucnosti vydávám s nadějí, činím tak i s určitými obavami, protože je zde řada záležitostí, které budu muset vyřešit,“ píše a pokračuje dále: „Vzhledem k tomu, že se snažím přeorganizovat svůj život, nebude pro mě možné, abych vám poskytla správnou míru angažovanosti, a cítím, že by se mohl najít někdo jiný, kdo by vás ve všem, co děláte, podpořil lépe…“
Dopis je datován k 15. červenci 1996, tedy měsíc předtím, než se Charles a Diana 28. srpna 1996 formálně rozešli. Tento list by měl být ještě toto září vydražen aukční síní Julien‘s Auctions a společností Turner Classic Movies v Beverly Hills v Kalifornii. Aukční síň Julien‘s se zaměřuje na významné aukce v oblasti filmu, hudby, umění a sportu a v průběhu let se zde objevil i výběr dalších princezniných předmětů, o které bojovali nadšení sběratelé.
Dianiny ikonické šaty
Zřejmě nejznámějším dražebním kouskem jsou Dianiny ikonické černé minišaty zvané „Revenge“ (šaty pomsty). Princezna je oblékla roku 1994 na slavnostní akci v Serpentine Gallery v týž večer, kdy se princ Charles v celostátní televizi přiznal, že jí byl nevěrný. Přiléhavé šaty na ramena, které navrhla řecká návrhářka Christina Stambolianová, měly asymetrický lem a šifonovou vlečku, která vlála ve větru.
Dianiny „šaty pomsty“:
Na veřejnost proniklo, že si Diana hodlá vzít na tuto událost šaty značky Valentino, nakonec si místo nich oblékla tuto odvážnou róbu, která jí tři roky ležela ve skříni. Jejich návrhářka si podle knihy Claudie Josephové A Life in Dresses (Život v šatech) vzpomněla, že ji Diana v roce 1991 v jejím obchodě požádala o „zvláštní šaty pro zvláštní příležitost“. Po několika náčrtech se rozhodly pro legendární krátký lem. Vytvoření šatů trvalo dvěma švadlenám více než 60 hodin.
V létě 1997, nedlouho před svou smrtí, věnovala Diana 79 svých šatů do dražby v aukční síni Christie‘s v New Yorku. Výtěžek byl rozdělen mezi několik organizací, včetně charitativních, zabývajících se rakovinou a AIDS. Šaty „Revenge“, které princeznu stály 900 liber, byly v červenci 1997 vydraženy za neuvěřitelných 39 098 liber.
Koupili je Graeme a Briege Mackenzieovi – skotský pár, který tehdy prozradil, že je využije k dalšímu vybírání peněz pro charitativní organizace. U příležitosti 20. výročí Dianiny smrti roku 2017 byly šaty vystaveny v Muzeu stylu v irském Newbridge na výstavě Diana: A Fashion Legacy.
Nejde zdaleka o jediný dopis
Naposledy mířily do dražby Dianiny osobní dopisy letos v únoru a prodaly se za 161 tisíc liber. Diana v nich odhalila, jak se trápila kvůli svému „zoufalému a ošklivému“ rozvodu s princem Charlesem, a hledala podporu i rady u přátel Susie a Tareka Kassemových, když se rozchod probíral na veřejnosti. Existuje celkem 32 dopisů a vzkazů, v nichž Diana popisuje, kterak ji vyjednávání o rozvodovém vyrovnání s Charlesem dostalo „na kolena“.
Jinde si zase rýpla do královské rodiny s tím, že ji izoluje, vyjádřila obavy, že je její telefon odposloucháván, a poděkovala jim, že jí umožnili strávit s nimi jinak osamělé Vánoce a Velikonoce.
Dopisy, které odhalují Dianino rozvodové trápení:
Kassemovi prohlásili, že vlastnictví dojemných dopisů je pro ně zodpovědností, kterou nechtějí předat svým dětem ani vnoučatům, proto je prodali v aukci po jednotlivých částech. (Diana se se Susie Kassemovou seznámila v roce 1995 v nemocnici Royal Brompton Hospital a hned si padly do oka.)
Nejcennějším dopisem byl ten, který Diana psala v prosinci 1996, pouhých osm měsíců předtím, než zahynula při autonehodě v Paříži. Odhalovala zde své plány strávit Vánoce v zahraničí na sluníčku a naděje, že rok 1997 pro ni „bude lehčí“. Dvoustránkový dopis na hlavičkovém papíře Kensingtonského paláce se prodal za 26 tisíc liber (31 tisíc liber s poplatky), což je rekordní cena za dopis princezny Diany.
Druhá nejvyšší cena padla za dopis, který princezna adresovala manželům 20. května 1996. Stálo v něm, že její telefony jsou odposlouchávány. Paní Kassemové napsala: „Jelikož nemám mobilní telefon, je pro mě obtížné diskutovat o osobních věcech, protože mé linky jsou zde neustále nahrávány a předávány dál. Kdybych před rokem věděla, co zažiju při rozvodu, nikdy bych s ním nesouhlasila. Je to zoufalé a ošklivé.“
Šokující nahrávky
Nejen písemná sdělení princezny Diany byla předmětem v pozornosti médií a veřejnosti. Mimořádnou sledovanost si získaly i audio nahrávky, kde se Diana svěřuje se svými pocity lékaři a příteli Jamesi Colthurstovi. Ten je však prodal Andrewu Mortonovi, jenž je vydal přepsané v biografii o princezně s názvem Diana: Její pravdivý příběh.
Dianiny nahrávky vznikly během manželství s princem Charlesem a ona se podle nich už pár týdnů po svatbě pokusila o sebevraždu. Snažila se podříznout si zápěstí. Na jedné z kazet vypráví, jak přistihla Charlese telefonovat své milence Camille Parker-Bowlesové a slyšela ho říkat, že ať se stane cokoli, bude ji pořád milovat.
Tyto nahrávky byly zveřejněny bez souhlasu princů Williama a Harryho a staly se zdrojem velké kontroverze, která otřásla královskou rodinou. Dianin bratr sice zahájil právní kroky, aby zabránil jejich publikaci, přesto byly zveřejněny. Diana tu hovoří i o stresu a emocích, které prožívala jako členka královské rodiny, a je v nich i zmínka o jejích obavách ohledně její bezpečnosti, že ji královská rodina dostatečně nechránila.
Dopis od královny
Málo se ví, že jen několik týdnů po Dianině kontroverzním rozhovoru s Martinem Bashirem v roce 1995 dostala princezna ručně psaný dopis od dnes již zesnulé královny Alžběty II. Ten fakticky ukončil její manželství s Charlesem. Stalo se tak necelých patnáct let poté, kdy jejich pohádková svatba uchvátila svět. Rozvod byl sice oficiálně dokončen v roce 1996, manželství ale neoficiálně skončilo už o čtyři roky dříve, roku 1992.
Právě Alžbětin dopis za ním měl udělat definitivní tečku. Ručně psaný dopis, označený erbem Windsorského rodu, doputoval k rukám princezny jen několik týdnů poté, kdy koncem roku 1995 poskytla zmíněný rozhovor. V osobním „souboji“ s od té doby zdiskreditovaným Martinem Bashirem pronesla památnou větu: „V manželství jsme byli tři“.
Myslela tím sebe, Charlese a jeho milenku Camillu, nyní „královnu choť“.
