Předchozí
1 z 7
Další

Kostnice u kostela svatého Jakuba v Brně  

Kostnice pod kostelem svatého Jakuba v Brně.Kostnice pod kostelem svatého Jakuba v Brně.Zdroj: Deník/Jiří Sláma

Nachází se na Jakubském náměstí v Brně a jde o druhou největší kostnici v Evropě. Podle všeho je zde pohřbených až padesát tisíc lidí. Kostnice vznikla z logických důvodů. Hřbitov, který u kostela vznikl ve třináctém století, přestal dostačovat. Hroby proto lidé po deseti letech od pohřbu nebožtíka otevírali, jejich obsah ukládali do vznikajících kostnic a do hrobů vyjmutých nebožtíků pak putovali další zemřelí. Odpočívají zde i oběti středověkých morových a cholerových ran či válečných událostí z dob třicetileté války a švédského obléhání.

Menhiry u Klentnice

Menhiry u Klentnice.Menhiry u Klentnice.Zdroj: Deník/Lukáš Ivánek

Devět obvodových kamenů a jeden středový kámen se vsazeným skleněným okem tvoří v Milovické oboře pod vrchem Smrtihlav kruh. Jeho obvod je sedmadvacet metrů. Tajemnému místu u Klentnice, které se však nachází na soukromém pozemku, se říká Moravský Stonehenge. Kruh je postavený uměle podle zásad zastávaných druidy. Energie, která zde proudí, je údajně velmi silná. Citlivým lidem se proto nedoporučuje pobývat zde dlouho.

Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích  

Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích.Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích.Zdroj: Deník

Jde o místo, kde se od třináctého do osmnáctého století konaly popravy lidí odsouzených ve Slavkově u Brna. A to včetně poprav žen označovaných za čarodějnice. Vše začalo, když v roce 1288 Slavkovští získali hrdelní právo. Tehdy v lokalitě dodnes zvané Na Spravedlnosti vyrostla šibenice. O život zde přišlo také mnoho nevinných. Jako vzpomínka na stovky let starou historii zde vznikla naučná stezka Šibeniční vrch.

Templštejn a křižáci

Zřícenina hradu Templštejn.Zřícenina hradu Templštejn.Zdroj: se svolením Romany Janské

Zřícenina hradu Templštejn, která se vypíná nad údolím Jihlavy nedaleko Jamolic na Moravskokrumlovsku, milovníky záhad láká z prostého historického důvodu. Jak název napovídá, hrad skutečně založili nejslavnější z křižáckých rytířů, templáři. V Jamolicích a okolí měli několik svých komend a na sklonku třináctého století vystavěli hrad, který ovšem po rozpuštění a potlačení řádu v roce 1312 přešel na další vlastníky. Patřil mimo jiné pánům z Lipé či Lichtenštejnům. Jako zpustlý je ale uváděný už od šestnáctého století.

S hradem se pojí pověsti o ukrytých pokladech a zálibu v něm našli i hledači pozitivních energií. Jeho největším a nejzřetelnějším lákadlem je ale jeho poloha na vysoké ostrožně nad malebným údolím řeky.

Štola 88

Štola 88.Štola 88.Zdroj: Deník/Attila Racek

Nachází se u tišnovské cihelny na Brněnsku. Štolu vyrazili inženýři, když potřebovali ozkoušet nové ocelové a sklolaminátové výztuže. Později posloužila při experimentu Štola 88, který byl součástí mezinárodního projektu Interkosmos. Vědci tehdy chtěli zjistit, jak bude skupina lidí zvládat osamění a uzavření v malém prostoru jako při letu do vesmíru. Kvůli tomu štolu rozšířili a vybavili technikou podobnou té v protiatomových krytech. Pro její silnou atmosféru ji dokonce prověřovali psychotronici.

Jeskyně Na Turoldu  

Jeskyně Na Turoldu.Jeskyně Na Turoldu.Zdroj: Deník/Michal Šupálek

Unikátní jeskynní komplex se nachází v Mikulově na Břeclavsku. Jeskyně je jednou z nejstarších přírodních rezervací na území Chráněné krajinné oblasti Pálava. Pověsti tvrdí, že jde o tajemné místo, s nímž se pojí řada méně či více děsivých legend. Nejznámější je ta o staré násilnické čarodějnici. Traduje se, že v jejích spárech skončila řada zbloudilých chlapců z okolí. Legenda říká, že se lidé proto kopci Na Turoldu obloukem vyhýbali.

Podzemní štoly ve Stránské skále  

Stránská skála.Stránská skála.Zdroj: Deník/Attila Racek

Stránská skála, jeskynní soustava mezi brněnskými městskými částmi Líšeň a Slatina, se vyznačuje od druhé světové války systémem podzemních štol. Ty zde vyhloubili Němci, kteří do nich kvůli neúspěchu na frontě chtěli přesunou výrobu částí leteckých motorů z blízké brněnské pobočky továrny Flugmotorenwerke Ostmark v Líšni, která byla předchůdcem nynějšího Zetoru. Němci však nedokončili ani ražbu štol a po válce se v ní už dále nepokračovalo.

V padesátých letech minulého století obsadila část tamního podzemí československá armáda a začala stavět protiatomový kryt. V současnosti místo přitahuje nejrůznější amatérské okultisty.