Divočák není na stěně jeskyně Leang Tedongnge v odlehlém údolí džungle ostrova Sulawesi osamocený. Scéna vypráví příběh. Nad jeho hřbetem jsou otištěné dvě lidské ruce, nad nimi jsou v nějaké neznámé interakci, nejspíše v boji, další dvě prasata. Ta ovšem nebyla zcela dochována. Malba je 136 cm široká a 54 cm vysoká, zobrazuje dospělého samce s typickými rohovitými bradavicemi v obličejové části hlavy. Obraz je zatím nejstarším důkazem o lidském osídlení tohoto regionu.

„Lidé, kteří to namalovali, byly již zcela moderní, byly zcela stejní jako my. Měli veškerou kapacitu a nástroje, aby mohli namalovat obraz, jaký se jim zachtělo,“ uvedl spoluautor zprávy o nálezu publikované v časopise Science Advances Maxime Aubert.

Specialista na datování nálezů Aubert použil pro určení staří malby kalcitové ložisko, které se vytvořilo v horní části obrazu. Pomocí poločasu rozpadu radioaktivních izotopů uranu pak určil stáří ložiska na 45 500 let. „Kresba je tudíž ještě o něco starší. My jsme identifikovali staří kalcitu, který se utvořil později a částečně zakryl malbu,“ vysvětlil pro BBC Aubert.

Další obrazy

Největším nalezištěm jeskynních maleb v Evropě je Francie a severní Španělsko, kde je známo několik set jeskyní. Nejznámější jeskyní je pak Altamira u Santillana del Mar ve Španělsku.

Jeskyně s prehistorickým uměním naleznete po celé Africe, na Sahaře v alžírské Tassilí nebo v jihoafrickém Cederbergu.

Výjimečné ale nejsou malby ani na dalších kontinentech: Juxtlahuaca v Mexiku, Kimberley v západní Austrálii, nebo právě ostrov Sulawesi v Indonésii.

Vědecký tým si hodně slibuje i od obou zachovaných lidských dlaní na stěně indonéské jeskyně. „Aby mohli tehdejší umělci své ruce na stěnu otisknout, museli nejdříve okrový pigment z úst vyplivnout na povrch,“ uvedl spoluautor zprávy Adam Brumm. Vědecký tým proto doufá, že se jim podaří extrahovat vzorky DNA ze zbytkových slin pod dlaněmi na stěně.

Sulaweský obraz prasete je sice nejstarším obrazem zobrazujícím postavu, ale není nejstarší lidskou malbou. Za tu se považuje v Jižní Africe nalezená „čmáranice“, která značně připomíná dnešní znak pro hashtag. Vytvořena byla před 75 tisíci lety.

Klíčový ostrov 

Podle vědeckého korespondenta BBC Jonathana Amose je ostrov Sulawesi klíčovým pří hledání odpovědí na otázky o celosvětové lidské expanzi. Ostrov je součástí regionu Wallacea, přechodové oblasti mezi indohimálajskou a australoasijskou oblastí. Leží přesně na dělicí čáře těchto dvou ekosystémů.

Wallacea ale není významná pouze z biologického pohledu. Podle archeologů musela být odrazovým můstkem lidstva při jeho cestě do Austrálie. Důkazy o existenci lidí na tomto kontinentě jsou staré 65 tisíc let, tudíž je logické, že naši předci byli na Sulawesi a dalších okolních indonéských ostrovech již v této době, ale spíše i dříve.

To pak zvyšuje pravděpodobnost, že se v nesčetných zákoutích vápencových hor, které jsou asi jen hodinu jízdy od největšího sulaweského města Makassaru, nebo na okolních ostrůvkách, brzy najdou další artefakty figurativního umění staršího než 45 500 let. „Připravte se na další objevy,“ píše Amos.