Při procházení uliček supermarketu zaujal Tormena název odrůdy zlatožlutých brambor původně pocházejících z Jižní Ameriky. Brambory totiž sdílí stejné jméno jako žena vyobrazená na více než 500 let starém obraze.

Vnukly mu nápad, že by bylo vtipné z nich vytvořit vlastní verzi Mony Lisy. Přidal k nim ještě do mikrotenového sáčku hlávku salátu a vydal se tvořit, popsal americký deník New York Post.

| Video: Youtube

Doma vzal štětec a začal malovat kontury obličeje. Díky zkušenostem z oboru kosmetiky dokázal namíchat identický odstín žluté barvy, jako použil Leonardo Da Vinci na tvář Mony Lisy. Poté, co dokončil kresbu obličeje, přidal pár listů salátu. Z nich udělal vlasy a oblečení.

Ruce vymodeloval z další brambory a místo šátku jí na hlavu nastylizoval mikrotenový sáček. Pozadí, které je na originálním obraze, udělal z dýně, hráškových lusků a další zeleniny.

AI Lisa

Před Tormenem se o znovuztvárnění díla pokusilo už mnoho umělců. A nejen jich. Posledním počinem byla Mona Lisa vytvořená pomocí umělé inteligence. Mezi lidmi však vyvolala silnou vlnu kritiky. Podle nich má obraz příliš výrazný a vyzývavý dekolt.

Autor obrazu Gianpaolo Rosa se bránil videem, ve kterém odpovídá sama Mona Lisa. Vysvětluje v něm, že svým vznikem vzdává hold da Vincimu. Chce ženám pomoct bortit společenské normy a jít proti sexualizaci žen.

Moka Lisa

V roce 2009 vytvořila skupina umělců slavný portrét pouze za použití kávy a mléka. Vznikl v roce 2009 na The Rocks Aroma Festivalu v australském Sydney.

Při tvorbě na něj spotřebovali 3 604 šálků kávy a přes 260 litrů mléka. Jejich výtvor v průběhu festivalu vidělo až 130 tisíc návštěvníků.

Recyklovaná Mona

Netradiční materiál použili i pracovníci taiwanské pobočky počítačového výrobce Asus. Jejich designéři totiž vytvořili koláž ztvárňující Monu Lisu díky komponentům ze základních desek a čipů z použitých počítačů.

Jak mohla opravdu vypadat Mona Lisa? Podívejte se:

| Video: Youtube

Nápad na tento počin inspirovalo motto firmy – Jakékoliv bláznivé nápady. Hotovým dílem si ozdobili vstupní halu svojí hlavní pobočky. Zároveň tím chtěli vzdát hold původnímu obrazu a jeho autorovi.