Pandemie koronaviru a názorový rozpor mezi zastánci a odmítači očkování vyústily v napjaté vztahy v rodinách, a na makroúrovni ohrozily sociální soudržnost. Nabízí se proto otázka: odkud se berou tyto silné, často niterné nálady proti očkování? 

Takzvaná mozková mlha se projevuje vynecháváním paměti, roztěkaností i zpomaleným myšlením. Jde o kognitivní poruchu.
Mozková mlha. Tato dočasná porucha trápí hlavně lidi po covidu, zjistili vědci

Autoři nové studie, výzkumníci životních cyklů z Nového Zélandu a Spojených států, mají za to, že mnoho postojů, vlastností a chování dospělých má své kořeny v dětství. A právě tento poznatek je přiměl k tomu, aby se zajímali o odpor k očkování mezi účastníky dlouholeté Dunedinské studie, od jejíhož zahájení na Novém Zélandu tento měsíc uplyne padesát let.

13 procent řeklo vakcínám ne

Konkrétně se členů zapojených do studie odborníci dotazovali na jejich záměry ohledně očkování v období od dubna do července 2021, tedy v době vrcholící pandemie. Jejich zjištění podporují myšlenku, že názory a postoje proti očkování skutečné pramení ze zkušeností z dětství.

Dunedinská studie, která sledovala kohortu (soubor jedinců) narozených v letech 1972-73 nashromáždila množství informací o mnoha aspektech života 1037 účastníků, včetně jejich fyzického zdraví a osobních zkušeností, dlouhodobých hodnot, životního stylu, schopnosti zpracovávat informace nebo emocionálních tendencí, sahajících až do dětství.

Téměř třináct procent účastníků průzkumu v rámci Dunedinské studie odpovědělo, že očkování rozhodně nepodstoupí (s podobným počtem mužů a žen).

Složité dětství

Když výzkumníci porovnali ranou životní historii odmítačů očkování s těmi, kteří byli pro vakcinaci, zjistili, že mnoho dospělých, kteří byli proti, zažilo v dětství nějaká traumata, včetně zneužívání, špatného zacházení či zanedbávání, někteří respondenti pak měli za rodiče alkoholiky.

Tyto zkušenosti mohly způsobit, že jejich dětství bylo nepředvídatelné, a přispěly tak k celoživotnímu dědictví nedůvěry k autoritám a také k utvrzení přesvědčení, že "když se něco stane, jsi na to sám". 

Že funguje placebo „skryté“ – tedy neutrální látka vydávaná za lék – je dávno známo. Nyní však vědci zjistili, že na velkou část lidí působí i placebo přiznané!
Záhada placebo efektu. Vědci se pokusili vysvětlit tajemství léčivého (ne)léku

Osobnostní testy u osmnáctiletých navíc ukázaly, že lidé ze skupiny odmítačů očkování byli více náchylní k častým extrémním emocím strachu a hněvu a ve stresu měli tendenci se uzavírat do sebe.

Odpůrci vakcín se také popisovali jako nonkonformisté, kteří si více cení osobní svobody a samostatnosti než dodržování společenských norem. S přibývajícím věkem se u mnoha z nich objevily problémy s duševním zdravím, které se vyznačovaly apatií, chybným rozhodováním a náchylností ke konspiračním teoriím.

Negativní emoce plus kognitivní poruchy

Někteří členové studie, kteří řekli očkování jasné ne, navíc měli od dětství různé kognitivní potíže. Spolu s nepřízní osudu v raném věku a emocionální zranitelností je to podle odborníků velmi složitá kombinace. Tito lidé měli také poměrně často potíže se čtením a v testech verbálního porozumění a rychlosti zpracování textu dosahovali nižšího skóre. (Tyto testy měří množství úsilí a času, které člověk potřebuje k dekódování příchozích informací, pozn. red.)

„Když se tedy všechny tyto potíže spojí s extrémně negativními emocemi, které jsou u odmítačů očkování častější, může to pak snadno vést k rozhodnutí o nenaočkování se,“ píší autoři studie v odborném časopise The Conversation.

Příprava na další pandemie

Covid-19 pravděpodobně nebude poslední pandemií, která svět může zasáhnout. Doporučení, jak by se vlády měly připravit na budoucí celosvětové epidemie, často zahrnují řešení v oblasti lékařských technologií, jako je zlepšení testování, dodávání vakcín a dalších léků, a také lépe připravené nemocnice. Další doporučení zdůrazňují ekonomická řešení, jako je světový pandemický fond, odolnější dodavatelské řetězce a globální koordinace distribuce vakcín. 

Přínosem tohoto nového výzkumu je podle jeho autorů zjištění, že odpor občanů k očkování je celoživotním psychologickým důsledkem nesprávné interpretace informací během krizových situací. Tento faktor přitom vzniká již ve středoškolském věku.

Péče o pacienty s koronavirem v Británii
Nejen ztráta chuti, čichu, bolest hlavy. Na seznam přibyly nové příznaky covidu

„Doporučujeme, aby příprava států na budoucí pandemie zahrnovala preventivní vzdělávání, které by školní děti seznámilo s epidemiologií virů, mechanismy infekce, chováním, které nákazu zmírňuje, a také s vakcínami. Včasné vzdělávání může připravit veřejnost na to, aby pochopila potřebu pravidelného mytí rukou, nošení roušek a respirátorů, společenského odstupu a očkování,“ shodují se výzkumníci z Dunedinské studie.

Včasné vzdělávání o virech a vakcínách by mohlo občanům poskytnout již existující rámec znalostí, snížit míru nejistoty v případě budoucí pandemie, zabránit emočním stresovým reakcím a zvýšit důvěru v lékařská doporučení. Technologie a peníze jsou dva klíčové nástroje strategie připravenosti na pandemii, ale třetím důležitým nástrojem by měli podle vědců být i připravení občané.

Neodsuzujte odmítače, radí vědci

Závěry zkoumání jsou tedy dvojího druhu. Zaprvé, nepohrdejte lidmi, kteří se brání očkování, ani je nepodceňujte, ale spíše se snažte hlouběji pochopit, z jaké sociální vrstvy pocházejí, a snažte se řešit jejich obavy bez odsuzování, radí odborníci.

Druhý klíčový poznatek poukazuje na dlouhodobější strategii, která zahrnuje vzdělávání o pandemiích a hodnotě očkování při ochraně komunity. S tím je třeba začít již v dětském věku a samozřejmě je třeba jej provádět způsobem přiměřeným věku. Bylo by to moudré už proto, že pokud jde o budoucí pandemie, není otázkou zda, ale kdy.