Jejich velikost se pohybuje pouze v řádu milimetrů, přesto umí v noci vykouzlit unikátní přírodní divadlo. Světlušky, kterým se lidově říká i svatojánské mušky, dokážou vyzařovat ze svého těla zelenkavé světlo - které umí regulovat, libovolně jej rozsvítit nebo zhasnout.

Pozorovatelé mají z takového výjevu radost, proč ale něco takového světlušky dělají? Vědci se touto otázkou zabývali dlouhou dobu. Před několika lety ji rozlouskl mezinárodní tým odborníků, jehož součástí byli i čeští vědci. Konkrétně zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Svá zjištění vědecký tým publikoval v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a o výzkumu informoval také prestižní magazín Nature.

100 otázek a odpovědí100 otázek a odpovědíZdroj: Deník

Také vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Součástí výzkumného týmu a spoluautor studie je také Dominik Kusý z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Ten pro seriál Deníku 100 otázek a odpovědí nastínil mechanismus takzvané bioluminiscence u světlušek. „Proces vyzařování světla u světlušek je biochemický a zahrnuje oxidaci luciferinu pomoci specifického enzymu zvaného luciferáza za přítomnosti vzdušného kyslíku ve specializovaných orgánech. Energie uvolněná touto reakcí se vyzáří ve formě světla, a to velice efektivně,“ řekl Deníku Kusý.

Vědec, fyzik, chemik a manažer Pavel Banáš hostem Deníku s nadhledem
Budoucnost vědy? Propojování a vědci musí mít tah na branku, říká Pavel Banáš

S týmem kolegů ovšem při výzkumu směřovali především k vysvětlení, k čemu bioluminiscence světluškám vlastně slouží. Účel se liší podle stáří svatojánských mušek. „Zatímco larvy světlušek svítí proto, aby daly najevo, že nejsou chutnou potravou, dospělci bioluminiscenci pravděpodobně začali používat k namlouvání,“ uvedl Kusý.

K tomuto závěru vědce dovedlo zjištění, že světlušky schopnost svítit získaly už před více než 133 miliony let. „Tedy dávno před tím, než se na Zemi objevili jejich přirození nepřátelé – současní ptáci a netopýři. Jako nejpravděpodobnější se tedy jeví hypotéza, že důvodem vzniku svícení u dospělců byla právě sexuální komunikace,“ nastínil Kusý.