Přezdívá se mu hromový. V pondělí 3. července ve 13:38 hodin středoevropského času nastal úplněk. Zatímco na obloze až tolik parády nenadělá a význam má spíše z astrologického hlediska, o prázdninách se lidé na obloze dočkají i úchvatného nebeského divadla v podobě dvou superúplňků.
Na ně si bude potřeba počkat ještě měsíc. „Jeden nastane 1. srpna, druhý pak 31. srpna. Oba úplňky nastanou v době, kdy bude Měsíc současně nejblíže Zemi, v takzvaném perigeu, česky přízemí. Dne 2. srpna 2023 v 8 hodin (půl dne po úplňku) bude Měsíc 357 307 kilometrů od Země a 30. srpna 2023 v 18 hodin (půl dne před úplňkem) bude ještě blíže, a to 357 185 kilometrů. Pro srovnání, když je Měsíc v odzemí, je téměř o 50 tisíc kilometrů dále (více než 406 tisíc kilometrů),“ konstatovali odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Právě díky vzdálenosti Měsíce od Země ve chvíli úplňku se oba tyto jevy mohou pyšnit označením „superúplněk“. „Poprvé jej pravděpodobně pojmenoval astrolog Richard Nolle v roce 1979. Oproti běžnému úplňku ale žádný velký rozdíl nečekejte. Měsíc na nebi ‚naroste‘ o stejný kousek, o jaký by se lišily padesátikorunová a desetikorunová mince, pokud bychom na ně hleděli ze vzdálenosti tří metrů.
Dlouholetý rekord
Mimochodem, v novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíže Zemi 14. listopadu 2016 (356 509 kilometrů), tento rekord bude překonán až 25. listopadu 2034 (356 445 kilometrů),“ doplnili pro Deník odborníci z Hvězdárny a planetária Brno.
Jak vypadá superúplněk:
Druhý srpnový úplněk - tedy 30. srpna - bude možné označit také jako „modrý“. Nesouvisí to ovšem s jeho barvou, nýbrž s jazykovou hříčkou.
„Pořekadlo „jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci,“ zmínili odborníci z Hvězdárny a planetária Brno.
