Pozornost návštěvníka tady nyní poutají očividné následky demoličních prací. Donedávna sem mířily zvláště děti kvůli jízdě na kole nebo kolečkových bruslích. Řádění vandalů je ale ohrozilo na bezpečnosti. „Zastupitelé využili nabídky na demolici zdarma od firmy, která v sousedním areálu staví bytový dům. K zemi tak šly objekty kanceláří i depa. Stavební stroje vytrhaly také asfalt bývalé dráhy,“ vysvětluje mluvčí radnice Veronika Slámová.

Za příznivých okolností tady může stavba začít růst v řádu let. „Investice do bezpečnostních prvků v lokalitě, která se zřejmě brzy promění v areál nové školy, by byla nehospodárná,“ komentuje rozhodnutí o rychlé demolici slavkovský starosta Michal Boudný. Oslovené místní obyvatele budoucnost školství ve Slavkově zajímá. „Zvolenou lokalitu považuji pro školu za výbornou díky blízkosti nových rodinných domů a bytů. Vítám také dostupnost dopravy v podobě autobusového a vlakového nádraží. Nová škola je určitě potřeba, protože ty stávající nestačí a s rychle se rozvíjejícím městem jsou nová místa pro školáky nutností,“ přikyvuje například Petr Kocich.

ANKETA: Jak vyhovuje prostor za autobusovým nádražím k výstavbě základní školy?

Zřizovatelem má být Dobrovolný svazek obcí Dr. Václava Kounice (DSO). Ten zahrnuje kromě Slavkova u Brna také Heršpice, Hodějice, Kobeřice u Brna, Nížkovice, Němčany a Vážany nad Litavou. Klíčový bude u tak rozsáhlého projektu s náklady v řádu stovek milionů korun zisk dotace, kvůli kterému podá DSO registraci na ministerstvu školství. Obyvatelé města si už prohlédli vizualizace nejúspěšnějšího účastníka architektonické soutěže, kterou posuzovala porota. Vznikl pod vedením Jana Skoumala z UYO architekti.

Potřeba nové školy ve Slavkově vychází z demografické studie. Starostové obcí zapojených v DSO vyjeli za inspirací také do nově postavených škol nejen na jihu Moravy. Na přípravě soutěže se podílel také architekt Jan Jehlík, který připustil prvotní obavy spojené s bezprostřední blízkostí nádraží. „Vyvrátily je ale už vlastní výsledky soutěže. Ukázalo se, že všechny zúčastněné týmy tyto obavy nesdílely. Pracovaly na tom, aby vzniklo opravdu silné místo nejen z hlediska vlastní funkce, ale také jako nové životadárné ohnisko Slavkova,“ říká Jehlík.

Podívejte se, kdo chce být starostou ve Slavkově u Brna. Klikněte ZDE.

Při posuzování jednotlivých návrhů předsedal porotě, ale jeho role byla víceméně mediační a koordinační. „Na skladbě poroty ale velmi záleží. K rozhodování se ve Slavkově setkali architekti a školští odborníci se zástupci obcí. Zkušenost z mnoha porot mi pomáhala řešit situace již mnohokrát zažité, převážně šlo o udržení standardní dynamiky celého procesu studování, jednání a rozhodování,“ popisuje svou účast architekt.

V průměru bývá v každé třídě pětadvacet žáků, v tomto případě poklesne reálná kapacita nové školy na 450 dětí. „Demografická analýza prokázala fakt, že pokud se v našem městě a v okolních obcích dostaví vše, co bylo do loňského roku povoleno, a nebude se stavět nic jiného, budou chybět místa na základních školách pro tři stovky dětí. Další stavby již vznikají a budou nadále vznikat při současné zástavbě – na prolukách, nezastavěných plochách, přístavby, nástavby – územní plán to umožnuje. Dále je potřebné asi o pět tříd snížit obsazenost obou současných škol tak, aby výuka v nich pokračovala ve standardních podmínkách,“ vysvětluje situaci slavkovská místostarostka Marie Jedličková.

Kompletní informace o volbách na Vyškovsku najdete ZDE.

S výsledky soutěže se mají podrobně seznámit zastupitelé zapojených obcí, obyvatelům vítězný návrh představí jeho autoři na zářijové prezentaci. „Nyní bude DSO Dr. Václava Kounice jednat s vítězem soutěže o připomínkách ke studii a ceně projektu. Pokud se s ním nedohodne, bude jednat s dalším v pořadí,“ přibližuje místostarostka.

S prvními třemi nejúspěšnějšími návrhy architektů se seznámil také zastupitel a opoziční kandidát Ivan Charvát. Je přesvědčený, že by měly být na programu i alternativní varianty jako přístavba stávající Základní školy Tyršova. „Mám-li být objektivní, ani jedna z nich není plně ideální, každý z nich má své přednosti i nedostatky. Město však tento problém musí reálně vyřešit. Oba záměry budou velmi nákladné a významně zasáhnou do budoucích rozpočtů města, je třeba odpovědně posoudit, jak moc omezí uskutečnění dalších plánovaných investic,“ pokračuje zastupitel.

Z historie
První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Od krále Václava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku. Na počátku třináctého století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králem Zikmundem Lucemburským počátkem patnáctého století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů.
Před městskými hradbami se vyvinula předměstská zástavba, v novověku měl Slavkov čtyři předměstí. V roce 1509 připadlo panství rodu Kouniců, kteří ho pak ovládali po více než čtyři sta let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl kníže Václav Antonín z Kounic-Rietbergu, který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovně Marii Terezii i dalším třem jejím následníkům.
Slavkov je známý především bitvou u Slavkova, která se v roce 1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště je krajinnou památkovou zónou.

V současnosti se Slavkov dynamicky rozvíjí. Dnes téměř sedmitisícové město se podle statistik za posledních dvacet let rozrostlo o zhruba jedenáct set obyvatel.

Bez dotací bude podle něj výstavba nové školy nereálná. „Proto se připravme i na scénář, že na dotaci nedosáhneme, což se může stát,“ uzavírá Charvát. Architekti z vítězného týmu navrhli kompletní školu s učebnami, jednou malou a jednou velkou tělocvičnou, jídelnu s kuchyní, prostory pro družinu, sklady a technologické zázemí.

Počítají s dopravním napojením na ulici Československé armády i s využitím komunikace autobusového nádraží k příjezdu do školy. Také tady porota měla své připomínky. Týkaly se například řešení halových šaten v prvním patře, které se jeví plošně neúsporné. Definitivní podoba budoucí školy závisí na výsledcích jednání.

Předvolební reportáž Deníku: Proč právě Slavkov u Brna?
close Jakub Dostál info Zdroj: Deník/Jakub Dostál zoom_in Jakub Dostál
I když je Slavkov co do počtu obyvatel až druhý za Vyškovem, je zároveň skutečným kulturním střediskem celého regionu. Vždyť to je právě jeho bohatá historie spojená s Napoleonskými válkami, která každoročně láká zájemce z celého světa na vzpomínkové akce. Zámek s rozsáhlým parkem je turistickým lákadlem číslo jedna bez jakéhokoliv sporu a není divu, že právě sem zamíří na koncert taková osobnost jako Sting.
Ve městě se poslední roky stále něco velkého děje, ať to je výstavba nového supermarketu, rozsáhlá rekonstrukce průtahu města, ale i četné opravy a rekonstrukce cenných kulturních památek. V celorepublikových žebřících nejlepších měst pro život Slavkov dlouhodobě okupuje přední příčky.
Rozvoj však provází jako vždy určitá úskalí. Atraktivní lokalita přitahuje nové obyvatele, uplynulé roky tady byla rozsáhlé výstavba a stavební uzávěra, která dává čas na přípravu změny v územním plánu, následky plně nevykryje. Rostoucí populace s sebou přináší četné výzvy s ohledem na rozvoj infrastruktury a její neoddělitelnou součástí jsou právě školy. Čísla z demografických modelů jsou neúprosná a v budoucnu přibydou stovky dětí navíc, které by ve stávajících školách zkrátka už nemohly nají žádné místo. Téma nové základní školy nepochybně bude patřit ke klíčovým, protože jeho řešení se město zkrátka nevyhne.

Jakub Dostál, redaktor Vyškovského Deníku