Catenaccio už v Drnovicích netrpělivě vyhlížejí
„Jedná se o hodně osobní film. Je v něm hodně autobiografických prvků režiséra. Na druhou stranu je to ale i zároveň výborná komedie. Ze svého okolí slyším velmi dobré ohlasy, jak moc se lidé při promítání bavili,“ těšilo Procházku, který s režisérem Sedláčkem spolupracoval i na jeho režijní debutu Pravidla lži.
Jenže jejich chystaná spolupráce zůstala na mrtvém bodě a právě na základě odmítnutí dalšího celovečerního projektu napadlo Roberta Sedláčka natočit o tom všem film. „Vyšlo to všechno tak trochu z frustrace. Robert Sedláček vymyslel námět a jsem rád, že se snímek dostal do kin. Hrdinové snímku rovněž nedostali grant a nemohli točit vysněný film. Odjíždějí tak do Pelhřimova, do metropole českých rekordů a kuriozit, s tím, že se o tamních rekordmanech jen mluví, ale nikdo je nebere příliš vážně. Dostanou se tak k lidem, kteří jsou na první pohled vnímaní jako blázni,“ vysvětlil producent snímku.
A právě o nich snímek vypráví. „Jsou to lidé, kteří nečekají nějaké masové přijetí nebo oslovení velkého množství lidí. Samozřejmě se to pak přenáší i k nám filmařům, kdy se mnohdy také snažíme o něco, o co jiní třeba až tak moc nestojí. Přesto to děláme z vlastního přesvědčení,“ ujistil Procházka, který nedávno uvedl do kin i vlastní dokument Drnovické catenaccio.
Po projekci Největšího z Čechů bude následovat beseda s autory filmu.
