V Bučovicích na Vyškovsku studoval i pracuje, vyrostl ovšem v nedalekých Křižanovicích. Po celé České republice je pak známý jako revivalový zpěvák. Spolu s Radkem Vernerem tvoří devět let duo Karel Gott revival Morava. „Zpívání a muzika mě bavily vždycky. Doma jsem si tiše prozpěvoval. Dnes máme tolik koncertů, že je obtížné si najít den volna. Lidé v tom zřejmě vidí nějakou poctivost, baví je to, dokáží to vstřebat a ocenit," říká devětadvacetiletý zpěvák.
Přiznává, že u některých posluchačů nemá revival dobré jméno. Lidé vidí imitaci, karikaturu. „Fungujeme na základě hlasu, projevu a stylu. Přiznáváme, že je to Karel, že nás ovlivnil a že nás baví. Klaníme se před jeho profesní dráhou. Dobyl Evropu, dobyl svět. Je to náš Elvis," připomíná Bouda.
Současně oceňuje ty kolegy, kteří dělají vlastní muziku. „Je to určitě krásné. Jenže nakonec stejně někam dojedou a posluchači chtějí zpívat a tančit na to, co znají. Pak kapely zjistí, že se svým repertoárem neobstojí. Nakonec si sednou a začnou přemýšlet. Gottův revival tady je, Elvisův taky, Michala Davida už také někdo dělá. To ale není cesta. Člověk musí dotyčného uznávat. Pokud to z něj lidé necítí, nemůže to fungovat," upozorňuje.
Jakmile jeho posluchači zavřou oči, jakoby na pódiu skutečně stál sám Mistr. „Nejsme jeho jediný revival. Máme konkurenci, ale nevím o nikom, kdo by měl počtem koncertů takový záběr jako my. Jezdíme od slovenských Košic po Aš. Na koncerty Karla Gotta chodí děti i důchodci s berlemi, a my to máme podobné. I když největší dopad mají naše vystoupení na ženy okolo čtyřiceti let," říká revivalový zpěvák. Vystupuje na svatbách, rodinných oslavách, firemních večírcích, plesech, obecních akcích i charitativních setkáních.
na návštěvě u Josefa Boudy- narodil se 31. března 1986 ve Vyškově
- navštěvoval Obchodní akademii v Bučovicích, pak vystudoval Veřejně správní akademii ve Vyškově
- od roku 2006 pracuje na bučovickém odboru kultury
- je bezdětný, má přítelkyni
- Karel Gott revival Morava tvoří on a klávesista a zpěvák Radek Verner. Dohromady se dali v roce 2006
- kromě Česka a Slovenska vystupovali i v Polsku, milníkem pak byl letošní koncert v Dubaji
- má rád film, sport, cestování, často poslouchá filmové soundtracky, jeho druhou vášní v dětství bylo malování
Pokaždé žasne, když naživo vidí Gottovy srdečné reakce k fanouškům. „Je zvláštní ho potkat. Setkání bylo mnoho. Byli jsme zvaní také na televizní natáčení, na zvukové zkoušky. Umožňuje nám to umělcovo zázemí, které jeho fanoušky dokonale zná. Gott je sympaťák, pozorný, vtipný člověk a opravdový gentleman. Jak si dřív chlapi lili do rukou kolínskou, tak on je přesně ten případ. Když někomu podá ruku, tak jde vidět, jak si pak dotyčný k dlani čichá," usmívá se Bouda.
Obdiv k jeho předobrazu je patrný i z knih, skleniček, CD, DVD nebo gramofonových desek, které má doma vystavené. Jako kluk si dokonce vystřihoval články z novin a časopisů. Velký plakát má navíc na ledničce. „Tím, že bydlíme jen pár metrů od železniční trati, mi už pár lidí říkalo, že se u nás svítilo a z vlaku Karla viděli. Prý to vypadalo, že u nás sedí za stolem," směje se.
Písně Božského Káji, Zlatého hlasu z Prahy nebo Sinatry Východu slyšel stokrát. „Každá má ovšem vždy jiný příběh. A to tím, že je zpívám jiným lidem. V publiku sedí dítě i sedmdesátiletý člověk, který při písni Když jsem já byl tenkrát kluk vnímá úplně jinou hodnotu těch slov. U písně Léta prázdnin je pak v textu Buď sbohem táto, ty ses dřel, a některým lidem tečou slzy," vypráví Bouda.
Ač je Gott neotřesitelným základem jejich programu, rádi odskakují i do jiné tvorby. „Abychom jako Moraváci neuměli zahrát nějakou lidovku, to by byla vážně ostuda," dodává zpěvák Bouda.
