Kdy jste se začala věnovat malování?
Již v dětství. Můj děda je místní keramik Karel Ševčík. Jako malá jsem u něj trávila spoustu času. Přivedl mě k malování a poté i ke zdejšímu učiteli, panu Homolovi.

Jak se vaše tvorba vyvíjela?
Nejdříve mě vedl Jiří Homola. Věnovala jsem se nápodobám zátiší a lidských postav. To mě ale časem omrzelo a v šestnácti letech jsem se rozhodla jít svou vlastní cestou. Teď je moje tvorba převážně fantazijní a abstraktní.

Čím se necháváte inspirovat?
Soustřeďuji se hlavně na ženskou tematiku. Do svých obrazů znázorňuji to, co ovlivňuje přímo mě a sama sobě tím pomáhám. Je to taková terapie. Ale jinak mě dokáže inspirovat téměř cokoliv. Osudy jiných lidí, film i hudba.

Existuje umělec, který by vás výrazně ovlivnil?
Myslím, že ne. Dříve se mi velice líbila tvorba Kandinského, ale to už je dávno. Nesnažím se nikoho napodobovat. Mým cílem je být originální. Bohužel je to v dnešní době velice těžké. Vždy, když myslím, že jsem něco originálního vytvořila, zjistím, že existuje spousta dalších obrazů, které jsou podobné těm mým. Přesto se snažím každou svou myšlenku pojmout novým, neotřelým způsobem a dát jí určitý náboj.

Jak byste charakterizovala své obrazy?
To je velice těžké. Vždycky je to určité zachycení mé fantazie, obraz duše. Zběsilá kompozice tvarů a barev… Každý si v nich může najít něco svého, ale hlavní myšlenka zůstává stejná – pocity člověka. Hodně záleží na tom, jak začnu. Někdy si bez jakéhokoliv úmyslu čmárám a vznikne něco hezkého. Jindy naopak tvořím s jistou představou, kterou se snažím naplnit. A pak obraz třeba třikrát opravuji, než jsem spokojená.

Jakou techniku používáte?
Všechno možné. Od tuše, přes fixy, tempery a vodové barvy. A samozřejmě, když dělám koláže, tak papír a výstřižky z novin a časopisů.

Měla jste již někdy výstavu?
Několikrát. Nejdříve jako ukázku tvorby Základní umělecké školy ve Vyškově, kterou jsem navštěvovala. Svou vlastní tvorbu jsem vystavovala v roce 2006 v klubu Rampa. Tehdy ale byly mé obrazy na velice amatérské úrovni. Od té doby se můj styl značně změnil.

Co plánujete do budoucna?
Na jaře roku 2010 budu mít výstavu v Praze. Dostala jsem nabídku představit svou tvorbu v multikulturním prostoru Fresh flesh a přijala jsem ji.

Hodláte se umělecké tvorbě věnovat profesionálně?
Ráda bych. Umění mě rozhodně baví a chtěla bych ho zakomponovat do svého budoucího zaměstnání. Momentálně mě velice zajímá módní a tělový design.

MILADA ZEMANOVÁ