Klasické i digitální, barevné i černobílé, syrové i naivní, tradiční i experimentální, statické i akční, figury i krajiny. Co fotograf, to jiný pohled na svět. Ty nejnápaditější a nejrozmanitější fotografie představují členové vyškovského fotoklubu Orion v Muzeu Vyškovska v sérii výstav Třetí rozhovory s podtitulem O tradici. Unikátní jsou v tom, že navazují na dvě desetiletí starou podobnou akci.

„Fotoklub Orion pořádá v nepravidelných periodách větší tématické nebo členské výstavy. Od roku 2004, kdy slavil sté výročí založení, je aktivnější a uspořádal každoročně jednu výstavu v malém sále Muzea Vyškovska, který nese shodný název s naším fotoklubem, a to Orion. Pro letošek jsme navázali na osmdesátá léta,“ uvedl Jiří Foltýn z Ivanovic na Hané, vedoucí Orionu, renomovaný profesionální fotograf a grafik a mecenáš začínajících umělců.

První výstava se uskutečnila v roce 1986. „Autoři se setkali s kolegy z Prostějovska a Novojičínska a ukázali, co je jejich současným tématem, a jak ho dokáží výtvarně zpracovat. Název Rozhovory se mně zdál vhodný a zůstal nosným i pro další projekty s pozvanými hosty,“ vzpomenul Foltýn.

O tři roky později, v roce 1989, se výstava Druhé rozhovory snažila podpořit úsilí fotografů o plnoprávné umělecké uznání. Ačkoli doba tehdy novotám nepřála, vystavovali i renomovaní grafici. „Trochu jsem se zapotil, než jsem zodpověděl otázky tehdejší soudružky ideové inspektorky, například, co má společného název „Dům, který jsme opouštěli ” se vstupem sovětských vojsk. Ale výstava se nakonec konala a katalog vyšel i s citací západního teoretika,“ dodal Foltýn. Slova Alana Portera v katalogu o postupné přeměně klasické bromostříbrné fotografie na nové umělecké médium s elektronickým záznamem, se ukázal být dnes prorocká. „Třetí rozhovory se po dvaceti letech vlastně vrací k této úvaze. Digitální fotografie již opravdu třímá informační a reklamní roli a analogová klasika zůstala v rukou nemnoha staromilců. Stala se uměleckou technikou,“ tvrdil Foltýn.

Tato výstava by podle něho měla napomoci zodpovězení otázky, co je pilířem klasické fotografie, co bezstarostná práce s digitální technikou přináší úlevného a nosného a kam směřuje budoucnost fotografie.

„Jako u předchozích Rozhovorů mají autoři volnou ruku ve výběru prací, které na výstavě představí. Jejich renomé je dostatečnou zárukou, že se divákovi dostane kvalitního uměleckého zážitku,“ je přesvědčený Foltýn.

Do každé „třetiny” výstavního maratónu vybral práce tak, aby byla v kolekci zastoupena klasická i digitální fotografie.

Naprostou klasiku, ve stylu techniky práce Josefa Sudka, představuje Vladimír Kotulán ve svých zátiších, která fotografoval velkoformátovými kamerami a negativy kopíroval na bromostříbrné papíry. Klasickou bromostříbrnou zvětšovanou fotografii také představují Václav Koudelka, Josef Moucha a Martin Vybíral.

Určitý mezistupeň představují fotografie Magdy Jansové a Foltýnovi, kteří klasický negativ skenováním převedli do digitální podoby a následně tiskli na grafický papír.

Zvláštní kombinací jednotlivých technologií je projekt Lucie Nguyenové, která v něm zkoumala, za jak dlouho zmizí portrét, fotografovaný ve vysoké kvalitě analogovým aparátem a skenovaný na skeneru.

Zbývající autoři Lenka Spáčilová, Jiří Víšek a Josef Vojáček představují práce zhotovené digitálními fotoaparáty a tištěné inkoustovými tiskárnami. V kolekci není záměrně vystavena extrémně upravovaná digitální fotografie.

Počet vystavujících potřeboval spíše velký sál muzea, ale fotoklub se přihlásil do výstavního plánu pozdě a už byl k dispozici jen malý výstavní sál Muzea Vyškovska, který pro Orion muzeum tradičně rezervuje. „Že je výstava rozdělená na tři periody, ve kterých se vystřídá postupně všech jedenáct vystavujících autorů, je tedy spíše z nouze ctnost,“ přiznal Foltýn.

Doufá, že touto výstavou Orion dokazuje, že má stále co říct k současnému dění ve fotografii.

„Fotoklub Orion nebyl nikdy spolkem s velkým počtem členů. Snad nejvíce jich měl ve svých počátcích, kdy fotografování bylo trochu něco jako sport, zábava spojená s výlety a tajuplnou alchymií v temné komoře. Tehdy byla v Orionu většina místních vážených živnostníků, řada úředníků, i profesoři gymnázia, počty se pohybovaly hodně přes třicet členů,“ popsal staré časy Foltýn.

V období od obnovení takzvané zájmové umělecké činnosti v roce 1972 do revoluce se pak počty členů pohybovaly kolem deseti až dvanácti a v podstatě je to podobné i dnes. „Formálně bychom se dobrali i vyššího čísla, ale nemáme žádné průkazky a závazné seznamy, takže spíše vycházím z toho, kdo fotografuje a má zájem vystavovat,“ doplnil vedoucí Orionu.

Kotulán, Koudelka, Moucha a Spáčilová už své práce předvedli v první sérii. Další je ve Muzeu Vyškovska následují. Versnisáž druhé série se uskuteční ve středu 23. září v sedmnáct hodin. Výstava potrvá do 12. října. Třetí série pak do 1. listopadu. Představí se ještě Magda Jansová, Lucie Nguyenová, Pavla Rečková, Jiří Víšek, Josef Vojáček, Martin Vybíral a Jiří Foltýn.