Do zámku v Bučovicích se docela těším, a to nejen proto, že venku mrzne, až to praští. Zatím jsem totiž nezvládla nakoupit ani jeden vánoční dárek. Řemeslný jarmark a tvořivé dílny vypadají na slibnou příležitost to napravit.

V sále zámku začínám procházet stoly s rozloženým zbožím. „Vyberte si něco. Budete mít desetiprocentní slevu, protože na sobě máte něco zeleného. To je barva vánočního stromku,“ láká mě jeden z obchodníků. Prohlížím si pěkné malované figurky, vyřezané z překližky. Nemůžu si ale v naší rodině vzpomenout na žádné malé dítě, kterému bych některou postavičku mohla dát pod stromeček. Nejmladšímu bratrancovi je devatenáct let. Odhaduji, že Pata a Mata, včelku Máju anebo ježečka by neocenil.

Ke stolu přichází několik dam. A čilý obchodník přichází s dalším trikem: „Když poskládáte puzzle koně, dostanete pětiprocentní slevu!“ slibuje. Eva Badalová z Rousínova se nechává přesvědčit a skládačku úspěšně dokončuje.

Jako odměnu si vybírá vyřezávaného brontosaura. „Chopila jsem se výhodné příležitosti bez ohledu na účelnost nákupu. Doufám, že s brontosaurem někomu udělám radost, a že jsem potěšila i obchodníka,“ vysvětluje se smíchem Badalová, která je na Vánočním jarmarku v Bučovicích poprvé. „Viděla jsem upoutávku v Sama doma. A líbí se mi tady,“ dodává.

Figurky vyrábí Jan Fikar, který do Bučovic přijel až z Přibyslavi. „Vyřezávání mám jako koníčka, baví mě to. Navíc na akcích je legrace, lidé se zasmějí. Někdy si i něco vydělám,“ vysvětluje Fikar.

Ani já se nakonec neubráním lákavosti jeho pěkných výtvorů a kupuji si taktéž brontosaura. S desetiprocentní slevou.

Dílny pořádá nové sdružení Wrtulka

Až si prohlédnu všechny stánky, vydávám se do vedlejší místnosti. V přísálí probíhá Ježíškova dílna. Dostávám čaj a nabídku, že i já si můžu něco vyrobit. Tvoření mě teď moc neláká, ale nakonec neodmítnu. Zamířím ke stolku, kde se drátkuje.

„Co si chcete vyrobit?“ ptá se mě vedoucí dílny. Vybírám si kometu. Dostávám drát tvarovaný do hvězdy s ohonem. Na něm je upevněný tenčí drátek, na který navlékám korálky a který postupně zaplétám do obvodového drátu. Vzniká tak kometa s korálkovou výplní. Jednoduché, takže to zvládám i já se svojí obvyklou nešikovností. Výrobek nakonec vypadá docela dobře.

Nejsem jediný dospělý, který si v místnosti hraje. U každého stolu sedí několik dětí, kterým s výrobou pomáhají rodiče a organizátoři. Zájem o akci je celkem velký. „Za první hodinu přišlo padesát lidí,“ odhaduje Růžana Pogšteflová z pořádajícího Mateřského a tvořivého centra Wrtulka.

Sdružení vzniklo letos na podzim. V Bučovicích ho založily ženy na mateřské dovolené, kterým ve městě chyběly akce pro maminky s dětmi. V lednu plánují otevřít vlastní centrum v bývalé jídelně u bučovické polikliniky.

Malým návštěvníkům se Ježíškova dílna líbí. „Je to tady hezké. Nejlepší bylo vyrábět přáníčka,“ svěřuje se šestiletá Ivetka Majerová.

Čtyřleté Natálce se zas nejvíce líbilo tvořit medvídky z buráků. „A také byly pěkné nazdobené perníčky,“ dodává ještě Natálka po nápovědě maminky. Ta akci hodnotí kladně. „Moc se nám tu líbilo,“ říká Ilona Marinčová, která s dcerou přijela z Holubic.

Kromě jarmarku a tvořivých dílen se na zámku koná také výstava Vůně Vánoc. V reprezentačních sálech jsou vystavené zdobené perníky, vánočky, ovoce, misky s kořením. Prostory jsou ozdobené větvemi stromů. „Výstavu za týden shlédlo šest set lidí. Příští rok bychom ji rádi zopakovali,“ říká kastelánka zámku Jana Burianková.

Zámek opouštím příjemně naladěná, s dřevěným brontosaurem a s kometou, kterou jsem zdobila korálkami. Zvlášť vyřezávané zvíře se mi tak líbí, že váhám, zda ho vůbec někomu dám pod vánoční stromek.