Hugo Haas se narodil v Biskupské ulici v Brně. Mnozí Brňané si na něho stále pamatují. „Fešák to sice nebyl, zato měl obrovskou charisma. Ženám se proto líbil," zavzpomínala na známého herce důchodkyně Eva Procházková.

Haas měl k svému rodnému městu blízký vztah. „Tady v Brně začala má láska k divadlu, tady jsem poznal mnoho báječných lidí, které jsem měl strašně rád. Když slyším Brno, tak to je jako když někdo zazpívá krásnou píseň," vzpomínal Haas.

Svou kariéru Haas započal právě na brněnském jevišti. „V brněnském Národním divadle hrál spíše menší role. Již tehdy byl ambiciózní, a proto hledal štěstí jinde," vysvětlila archivářka z Národního divadla Brno Markéta Ňorková. Haas se tedy přesunul do Olomouce, Ostravy a později usídlil v Praze.

Teprve v Praze se stal skutečnou hvězdou. Dostal angažmá v Národním divadle, poté se začal objevovat také ve filmech. „Již roku 1925 si zahrál v několika němých snímcích, avšak teprve s rozvojem zvukového filmu po roce 1930 mohl plně uplatnit své herecké schopnosti," uvedl kurátor Moravského zemského muzea v Brně Ondřej Pivoda.

Haasovu kariéru však narušil nástup nacistů k moci. Známý herec emigroval s manželkou přes Francii do Spojených států, a tím se vyhl plynovým komorám. Haasův otec a starší bratr Pavel, nadaný žák Leoše Janáčka, takové štěstí neměli. Hugo Haas utrpěl další ztrátu, když byl kvůli válce odloučen od svého malého syna. Ten se do Ameriky dostal až po válce.

Haas mezitím hrál vedlejší role na Broadwayi i v Hollywoodu, kde natočil přibližně dvacet filmů. V padesátých letech založil vlastní produkční společnost, která vytvořila čtrnáct snímků. „Tyto filmy ale neměly takový úspěch jak filmy v Československu, kalifornský vzduch také Haasovi nedělal dobře na astma," vysvětlil filmový historik Milan Hain.

Poté se Haas vrátil do Evropy, kde ještě natočil tři další filmy. Po dobu svého pobytu ve Vídni se však jeho zdraví zhoršovalo. Stále přitom dostával filmové nabídky z Československa, musel je ale odmítat. Nemoci podlehl 1. prosince 1968.

Po smrti se Haasovy ostatky dostaly do Brna – na židovský hřbitov, kde se jeho hrob stal nejnavštěvovanějším. „Denně se na místo jeho odpočinku podívá zhruba deset lidí denně," řekl zaměstnanec hřbitova Jakub Kanárek.

LUCIA TUPÁ