Objev základů hospody byl pro archeology překvapením. „O její existenci se vědělo, ovšem dosud jsme neznali její přesnou polohu u zaniklé cesty, například na které její straně ležela. Poprvé jsme tedy její pozůstatky objevili až nyní," řekl Petr Kos z Ústavu archeologické památkové péče.

Zájezdní hospodu Gerňa vystavěl hrabě Jan Kryštof z Freyenfelsu před rokem 1715. Cesta z Brna u Olomouce, u které hostinec stál, ovšem zanikla po polovině osmnáctého století, a nahradila ji nová Císařská cesta s novými hostinci Pindulka, Maxlůvka, Rohlenka a Pozořická pošta. Kromě původní cesty i Gerňa upadla v zapomnění a lidé ji téměř do posledního kamenu rozebrali.

Přesto měli archeologové štěstí. „Objevili jsme základy dvou zděných kamenných a cihelných staveb, které zanikly ještě v období raného novověku. Kromě dvou zděných kamenných stavení jsme zachytily i pozůstatky dvou úvozových cest, z nichž jedna byla starší a druhá současná se zbořenou hospodou," nastínil Kos.

V pozůstatcích hospody archeologové objevili i krejcar města Kostnice z let 1657 až 1705. Ten sice podle Kose není extrémně vzácným nálezem sám o sobě, dokládá ale, že na olomoucké cestě byl v době moravského baroka čilý ruch a navíc to, že hospoda podle všeho fungovala už koncem sedmnáctého století.

Tajný sklep

Nálezy v místě bývalé hospody byly ale poměrně chudé. Předci totiž stavbu zřejmě po zániku pohostinství rozebrali kámen po kameni. „Z nálezů z bývalé hodovní síně lze zmínit stavební keramiku, sušené omítané cihly, skleněné tabulky z čirého skla s mosaznými rámečky a fragment římsového kamnového kachle, který mohl být původní instalací u honosně vyhlížejících kamen. Pod podlahou hodovní síně s několika malými sklípky, jsme dokonce zachytili tajný sklep, přístupný z podlahy těsnou chodbičkou napojenou na podzemní síň, snad připravený k ukrytí důležitých cenných zásob, nebo k nouzovému ukrytí více osob na způsob středověkých lochů," popsal nálezy Kos.

Archeologům se podařilo odkrýt i dvě hlubší obilní jámy a větší zaniklý sklep. „I v hospodářsko-obytném křídle objektu stála původně výstavní kachlová kamna a okna vyplňovaly mřížky se skleněnými tabulkami zhotovenými z čirého skla promačkávaného důlky. Architektonickou úroveň stavby dotvářela plastická štuková výzdoba. Nálezy dlouhých kovaných hřebíků, se stříškovitě ukosenou hlavicí, mohou být důkazem střechy pokryté dřevěným šindelem," poznamenal Kos.

Podle Kose je Tvarožná z hlediska archeologických objevů velmi zajímavým místem. „Nedávno jsme sledovali rýhu nově budovaného vodovodu Šlapanicko. Při těchto pracích se našly hroby z období střední doby hradištní a sídlištní jáma ze starší doby bronzové, v prohlubni vyplněné navážkami s novověkou stavební sutí, jsme vyzvedli velký hraniční kámen. I do budoucna budeme pozorně sledovat další stavební práce v obci," zmínil Kos.