Archivář Petr Houzar říká: Brno má jeden z nejstarších městských znaků

„Lidé dnes vnímají jen obrázek, ale významný a skutečně závazný je i popis, což jsem se v knize snažil zdůraznit,“ podotkl Houzar.

Na přebalu knihy je zajímavý historický obraz. Podle čeho jste ho vybíral?

Objevil se tam omylem nebo spíš náhodou. (smích) Vytvořili jsme některé návrhy, které se nám nelíbily. Pak jsem si vzpomněl, že v Archivu města Brna máme sbírku rukopisů, kde je rukopis číslo 10. Je to velká patnáctikilová kniha počtů města z roku 1509. Na jejích předních deskách je právě tento obraz, který obsahuje znak i prapory a vlastně tak propojuje téma knihy. Desky jsou dřevěné a potažené kůží, časem poškozené a provrtané od červotočů. Dírek si pozorný čtenář všimne i přebalu knihy.

Co vás nejvíce při pátrání po informacích potrápilo?

Znaky vychází často z pečetí původních předměstských obcí. Tyto pečeti se nachází v Moravském zemském archivu. To práci trochu pozdrželo, ačkoli tamní kolega se snažil co nejrychleji pomoct. Nejhorší ale asi bylo prokousat se zápisy ze schůzí místních zastupitelstev a rad, pokud jsem nevěděl datum schválení symbolu.

Když jste procházel jednotlivými příběhy pečetí a znaků, narazil jste na nějaký opravdu odlišný?

Každá městská část je zajímavá, ale hodně neobvyklý je znak Nového Lískovce, který se podobá znaku Brna. Komise Rady města Brna, která koordinovala městské části v otázkách jejich symbolů, se jim snažila vysvětlit, že je nevhodný a nabízela jiné řešení. Nakonec se je ale nepodařilo přesvědčit. Celý ten proces byl poměrně svérázný.

Přecházela v historii každá obecní pečeť ve znak?

Pečeť sloužila jako ověřovací prostředek. Kdo mohl pečetit musel k tomu mít právo. Pečeti se během 19. století přestávaly používat a nahrazovala je razítka. Ta ale často vypadala stejně. Na Moravě můžeme sledovat častější návaznost znaků na pečeti, ale v Čechách tomu tak úplně není, protože tam nebyla taková tradice.

Otiskla se symbolika z pečetí do znaků všude? Co u městských částí složených z více původních obcí?

Většina symbolů na ně navazuje. Třeba jundrovský znak obsahuje, stejně jako pečeť, kosíř, tedy druh vinařského nože, a hrozny. Bystrc měla ale dvě pečeti, obě se zemědělským nářadím. Návrhy znaku, které čtenáři v knize najdou, byly různé. Nakonec se rozhodli pro znak, který z pečetí vůbec nevycházel, odkazoval spíš k Brnu. Různými návrhy si prošel také znak městské části Brno-jih, která se skládá z více historických obcí. Zvítězil ten symbolizující soutok Svitavy a Svratky i spojení čtyř původních obcí. Lišilo se to ale případ od případu.

A co znak Brna, je něčím zajímavý?

Předně tím, že se jedná o jeden z nejstarších městských znaků vůbec. I když ho po třicetileté válce císař polepšil, Brno se částečně za první republiky, ale definitivně po druhé světové válce, vrátilo k původnímu znaku. Ten polepšený znak z roku 1646, který už Brno opustilo, si později upravila a začala užívat městská část Brno-střed.

Přišel jste na nějaké nesrovnalosti?

Ano, důležitý je totiž popis znaku. Třeba pokud se podíváme na znak městské části Brno-Vinohrady. Černé kontury figur, které tam vidíme, nehrají pro vzhled žádnou roli. Znaky musí kontrastovat. Pokud doprostřed červeného štítu nakreslím černou čáru, fakticky ho nerozdělím. Abych ho rozdělil, musela by mít každá polovina jinou barvu. Znak Vinohrad funguje i bez kontur, což je v knize taky ukázané, ale musí mít jiný popis. Dá se tedy říct, že používaný znak je vlastně špatně. Ona je celá ta záležitost ještě zamotanější, ale nejsem si jistý, jestli bych to teď dokázal vysvětlit. (smích)

Sezona plesů začíná. Lidi čeká Zářivá noc či kanec v tombole

Pokud na takový příběh přijdete, dokážete vypátrat, jak vznikl?

Městské části vznikly v roce 1990, takže až od té doby mohly mít své symboly. I když se nedochovalo vše, většinu z pramenů vyčtu. K dispozici jsem měl také záznamy z jednání už zmíněné komise pro otázku městských symbolů. Zástupci městských částí většinou heraldice nerozuměli, takže si některá doporučení komise vysvětlili jinak, a kvůli tomu pak mohl například vzniknout i jiný znak než byl původně zamýšlený.

To se někde opravdu stalo?

Ano v městské části Brno-Ořešín. Na pečeti Ořešína je vinný hrozen, radlice a kosíř v postavení trojúhelníku. Jeden návrh znaku říkal rozdělit štít, nahoru dát hrozen, dolů radlici a kosíř. Ale protože by radlice a kosíř byly příliš malé, musela se hranice dělení posunout nahoru. Nakonec se posunula tak vysoko, až se dělení změnilo na figuru hlava štítu. Ta má ale jiné vlastnosti a je čestným místem štítu. Hrozen je tak najednou ve znaku důležitější než radlice a kosíř, ačkoli to z pečeti nelze vyčíst.