Bláto, řev zbraní a Napoleon. Slavná bitva u Slavkova brzy vypukne

Už jen pár dní a na jih Moravy se vrátí válka. Pod kopcem Santon na Brněnsku zazní na konci měsíce znovu výstřely z mušket a kanonů, koně rozryjí kopyty zem, těla členů pěchoty budou v křečích padat k zemi a Napoleon Bonaparte opět oslaví vítězství nad spojenými silami Rusů a Rakušanů. Bitva tří císařů je nejslavnější podobná událost, kterou si Jihomoravané připomínají. Rekonstrukcí známých bitev je ale v kraji i na sousední Vysočině daleko víc.

Vítězství francouzských vojsk pod vedením jednoho z nejslavnějších vojevůdců všech dob je právě teď nejaktuálnější. Na vzpomínkové dny ve Slavkově u Brna na Vyškovsku už se chystají organizátoři i účastníci. „Letos se podařilo program akce oživit. Lidé budou příjemně překvapení, nechci proto vše dopředu představovat," sdělil ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek. Dodal, že vstup na akci bude zdarma a zaplatí pouze ti diváci, kteří se rozhodnou spojit akci s některou z prohlídek.

Lidé se mohou těšit například na historické kočáry. „Letos jsme si vybrali jako hlavní téma život v zázemí bitvy. Náměstí zaplní řemeslný jarmark, polní lazarety, markytánky i mnoho kočárů a povozů. Celý den navíc budou provázet živé vstupy z dění na bojišti i s historickými ukázkami z dění ve Slavkově v době bitvy," přiblížila program vedoucí marketingového oddělení na zámku Jana Slouková.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Na akci se těší například Martin Kovář. „Jsem fanoušek historie a bitva u Slavkova mě moc zajímá. Ještě nikdy jsem se na její rekonstrukci ani doprovodné akce nedostal, takže letos to pro mě bude premiéra," těší se mladík.

Že se mu bitva bude líbit, věří pořadatel akce Miroslav Jandora. „Bitvu u Slavkova připomínáme v dnešním stylu od roku 1998, takže letos je to šestnáctá akce, a pokaždé byla něčím odlišná. Letos si připomínáme dvousté výročí neúspěšného Napoleonova tažení roku 1813," sdělil Jandora.

Dodal, že výročí se promítne i v bitvě pod Santonem u Tvarožné na Brněnsku. „Chceme to při letošní rekonstrukci u Slavkova svým způsobem připomenout, a scénář se proto věnuje roli divize generála Vandamma, který v roce 1813 velel u Chlumce a také ho tam zajali," prozradil pořadatel.

Spor, který vede Jandora se zástupci Slavkova, prý oslavy nijak významně neovlivní. Město letos v červnu otevřelo napoleonskou expozici na slavkovském zámku. Jandora jako vlastník práva na původní libreto výstavy upozornil na chyby a nedostatky, které má, a obrátil se na soud. Ten rozhodl expozici zavřít. „Podáváme žalobu. Podle našeho autorského díla vznikla expozice, jejíž odborná úroveň je ubohá, a město i zhotovitel se tváří, že nám do toho nic není," popsal současný stav kauzy Jandora.

Město i stavební firma SKR Stav, která výstavu vytvořila, od začátku kritiku odmítají. „Na podobu expozice dohlíželi čtyři historici, kteří ji schválili. Od otevření jsme vychytali několik drobností v popiscích, ale žádné faktické chyby tam nejsou," řekl už dříve ředitel firmy SKR Stav Ivo Skřivánek.

Bez ohledu na tento spor letos na akce spojené s připomínkou bitvy opět vyrazí tisíce lidí. A až program skončí, mohou se těšit na mnoho dalších bitev, které je čekají příští rok. Například na bitvu u Ořechova. „Tu pořádáme už od roku 1996. Je třeba být vděčný těm, kteří položili svůj život za naši svobodu. Nezávisle na současné módě, politice nebo popularitě," popsal akci připomínající osvobození Brna Rusy organizátor akce Dan Urbánek.

Lidé na Vysočině zase vyrazí například na bitvu o Jemnici. Fanoušci historických bitev mají z čeho vybírat.

Sehnat koně, vyčistit zbraně, tuk na boty a bitva může začít

Křenovice - Původně chtěl stát na straně spojenců a oblékat si dobovou rakouskou uniformu. Nakonec skončil jako dělostřelec napoleonského vojska. Teď se šestapadesátiletý Oldřich Bartošek připravuje už na svou třiadvacátou bitvu tří císařů. „V mém věku už málokterý obyčejný voják bojoval," tvrdí muž. Napoleon přezdíval kdysi veterány, jako je on, staré kníry.

Bartoška, který je umělecký kovář a restaurátor, vždy zajímala historie. Proto v roce 1990 vstoupil v Křenovicích na Vyškovsku do skupiny historického šermu Buhurt. Bylo to krátce po jejím založení. „Křenovicemi kdysi před slavnou bitvou prošly všechny tři armády, Francouzi, pak Rakušané a nakonec Rusové. Začal jsem se tomuto období aktivně věnovat. Původně jsme si chtěli ušít rakouské uniformy, protože v jejich řadách Češi sloužili," vypráví Bartošek.

Oslovil s kolegy nadšence, kteří se koníčku v řadách rakouského vojska věnovali. „Řekli nám, že Rakušáků je už dost a že nemají proti komu bojovat. Ať si raději ušijeme uniformy francouzské. Ušili jsme si tedy uniformy francouzských dělostřelců. Ti si mimochodem, podle křenovické kroniky, zřídili v tamní kovárně lázeň a nazí vybíhali do potoka se zchladit. Ta kovárna stojí na svém místě dodnes," vysvětluje muž.

Na letošní ročník vzpomínkových akcí bitvy tří císařů se už připravuje. „Je potřeba začít tak čtrnáct dní předem. Některé akce totiž začínají už týden před bitvou. Musíme prohlédnout a vyčistit děla, dodělat chybějící části a popřípadě i obnovit nátěr. Navíc musíme prohlédnout pušky a například vyměnit kamínky do křesadlového zámku. Také je potřeba do děla i pušek vyrobit náboje," popisuje práci dělostřelec.

Před bitvou ještě musí domluvit koně na tažení kanonů a zkontrolovat stav ošacení. Bartošek má uniformu francouzského polního dělostřelce s veškerými doplňky. „To znamená šavli s řemením, patrontašku, tornu, na které mám mimo jiné i pistoli, polní lahev a pušku vzor 1777," vyjmenovává muž.

Dodává, že uniforma i doplňky dostávají při pochodech a bitvách zabrat. „Sem tam se něco roztrhne, ztratí nebo třeba upadne knoflík. Nesmím zapomenout ani na boty. Ty se musí řádně napustit tukem, aby se v mokru nepromáčely," říká.

Když skončí Bartošek s přípravami, čeká ho bitva. Na té jsou podle něj doslova nejtěžší děla. „Váží přes půl tuny a jejich přeprava po většinou rozbahněném bitevním poli je velmi namáhavá. Přesto bychom svá děla za nic nevyměnili," ujišťuje veterán.

Těší se hlavně na to, až opět uvidí u táborových ohňů své kamarády. „Probereme spolu minulé bitvy," říká muž.

U ohně si možná s ostatními popovídá i o svém nejsilnějším zážitku z bitvy. „Když jsem byl pod Santonem podruhé, měli jsme bránit vrata dřevěného stavení uprostřed pole. Řekli nám, že ho pyrotechnici po určité době zapálí a my ho máme zadem opustit," vzpomíná.

Dodává, že za stavením byla dřevěná ohrada a on s dalšími vojáky uvízl. „Nad hlavou nám začalo hořet stavení a my se museli doslova prosekat ven. Ta představa, že máme v dělové bedně náboje se střelným prachem a všude kolem oheň, nebyla nijak příjemná," říká dělostřelec. Od té doby se prý na rekonstrukci bitvy dívá úplně jinak. „Uvědomil jsem si, co v té době prožíval voják bojující o holý život. Byl to pro mě nejhorší a zároveň nejhezčí zážitek, na který nikdy nezapomenu," dodává Bartošek.