Jak vás napadlo zapojit se do filmové branže a produkovat Bobule?
Původně jsem chtěl udělat vinařský seriál. Ale neměl jsem tehdy tolik času, a tak jsem se rozhodl pro film, který podpoří víno, vinohradnictví a jižní Moravu. Myslel jsem si, že udělám jeden film, zkusím si to, a když to nevyjde, budu mít o čem vykládat. A když jo, budu mít taky o čem povídat. Úspěch plodí úspěch, takže jsme udělali dvojku a pak už to pokračovalo dál.

Nehoda motorky a osobního auta. Ilustrační foto.
Tragické nehody na dvou kolech: Na jižní Moravě loni zemřelo sedm motorkářů

Brzy se objeví v kinech třetí díl Bobulí. Jaká je hlavní dějová linka filmu?
Máme jich více. Ale pěkně se to spojuje v rodině Kryštofa Hádka a Terezy Ramby. Asi neprozradím moc, když řeknu, že úvodní expozice bude spíš taková smutnější, protože Michalica v podobě Václava Postráneckého bohužel zemřel. Trochu jsme tomu přizpůsobili scénář. Ve filmu má deset vstupů, mnoho dlouhých souvětí. A je hodně důležitý, vlastně takový rádce Terezy, na kterou všechno zbylo. Radí svým fantastickým hlasem, který po sobě zanechal, který nahrál pro ni, když už věděl, že zemře. Doteď mě strašně mrazí, kdykoli si vzpomenu na to, jak jsme to natáčeli.

Kdo je Tomáš Vican
Narodil se 3. ledna 1972 v Brně. Žije v Mikulově. Má manželku, dvě děti a dvě vnoučata.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Nottingham Trent University a doktorát získal na Baťově univerzitě ve Zlíně.
V Mikulově má vinařství, věnuje se filmové a televizní produkci, občas učí na vysoké škole.
Jeho koníčky jsou víno a jízda na horském kole. Zajímá ho příroda, knihy i turistika.

V Bobulích se objevilo mnoho hlášek, některé už zlidověly. Kam na ně chodíte?
Ve vinařském odvětví se dlouho pohybuju, hodně toho vyslechnu a navrch jsme se scénáristy a s režisérem udělali třeba osmkrát víkendové soustředění. Chodili jsme po různých kamarádech vinařích a oni naslouchali. A tím, že má ve filmu Tereza tak posilněnou dějovou linii, chtěli jsme, aby se seznámila s různými vinařkami a vyslechla si jejich útrapy. Ženské to ve vinařství občas mají složitější.

Napsal scénárista role některých postav podle skutečných lidí?
Tomu se neubráníte, ale myslím si, že se vždycky jedná o takový kompilát. Například v jedné postavě se promítají třeba tři lidé.

První dva díly jste točili hodně kolem Pálavy. Podle čeho vybíráte jednotlivé lokality?
Děláme takzvané filmové obhlídky. Navíc mám kolem sebe lidi, kterých si vážím a oni mají oko. Beru úzký štáb na vytipovaná místa a tam se bavíme, díváme. Samozřejmě důležití jsou lidé od kamery a osvětlení. Mám Pálavu pod kůží. Moje heslo je, že jižní Morava je krásná, Pálava je její výkladní skříň a Mikulov hlavní město. Ale zároveň jsem si vědom, že Pálava je už dost známá, a tak se vždycky snažím doplnit film nějakou oblastí odjinud.

BeRider.
Po kolu a elektroběžce. Ulice Brna zaplní 250 sdílených elektrických skútrů

 Můžete uvést příklady?
V prvních Bobulích to byly více třeba Velké Bílovice, Velké Pavlovice. Letos je to Moravská Nová Ves. Tamní sklepní ulička ještě není doceněná. Většina lidí, co jede tím směrem, má spoustu možností odbočit. Málokdo dojíždí až tam. A myslím si, že se bude divit i devětadevadesát procent lidí, kteří třeba míří pravidelně na Pálavu. Jak je možné, že tam některá místa jsou. Typické je třeba Křivé jezero, o kterém skoro nikdo neví.

Jak se do Bobulí dostala právě Moravská Nová Ves?
Jel jsem do té oblasti předloni na podzim na svatého Martina, nebo krátce po něm a objevil jsem tamní vinařskou uličku. Vůbec jsem netušil, že tam je. Říkal jsem si, že si zaslouží dotáhnout tam turisty.

Duc Minh Nguyen s kamarádem si otevřeli před nedávnem v Brně kavárnu.
Turek? Lidem vysvětlujeme, že by jim stejně nechutnal, říká spolumajitel kavárny

V Bobulích hrají známí herci, jako Václav Postránecký, Miroslav Táborský a další. Jak složité bylo dostat tyto osobnosti na jižní Moravu?
Obecně pochopili, že je tu krásně. Šlo spíš o to, skloubit osobní i herecké závazky. Celý scénář 3Bobulí jsme předělávali, protože když jsme ho začali připravovat, Tereza Ramba nebyla v jiném stavu, pak najednou ano. Původně jsem chtěl točit v září, protože velkou roli ve filmu hraje vinobraní, ale věděli jsme, že to by už byla Tereza v devátém měsíci, tak jsme to předsunuli a byla „jen“ na konci sedmého a pak v osmém.

Natáčení filmu 3Bobule v Moravské Nové Vsi.Zdroj: Deník / Barbora Skočíková

Při vzniku filmu jej vidíte mnohokrát, máte potom chuť se podívat na Bobule třeba v televizi?
Že bych se díval na osmou, jedenáctou nebo kolikátá už byla repríza Bobulí? Když jsem doma, tak se i mrknu, už mi přijde, že je to tak dávno…

Chystáte čtvrtý díl?
To vůbec. Jak říkám, ještě před dvěma lety jsem vůbec nemluvil o trojce a čtyřka mě teď vůbec nezajímá. To muselo prostě dozrát.

Fotografie pořízená z vrtulníku kalifornské Národní gardy, který letí 5. března 2020 nad výletní lodí  Grand Princess
Šíření koronaviru v Číně zpomaluje. Slovensko hlásí dva nové případy

Bobule všude chválí, ale u seriálu Vinaři se objevily i kritické hlasy. Přemýšlíte, že byste po letech udělal něco jinak?
Ani náhodou. Já jsem naopak hrozně rád, že vždycky píchnu do něčeho třeba úplně zbytečného. Bylo to o tom, že si i my vinaři můžeme ze sebe dělat srandu. Teď dozrála doba a třeba v seriálu Most si stejný scénárista Petr Kolečko udělal srandu z Romů, neměli problém. Byl jsem překvapený, že to mnoha vinařům vadilo.

V Mikulově také máte vinařství. Jak jste se vlastně dostal k vínu?
Propil jsem se do něj. (smích)

Kolik času vám to zabralo?
Začal jsem asi tak jako každý, někdy na gymplu. Samozřejmě až osmnáctým rokem oficiálně. A pak mě víno bavilo čím dál víc. Hlavní boom byl před dvaceti, dvaadvaceti lety. Skamarádil jsem se s různými vinaři, před osmnácti jsme pak založili Vinnou galerii.